Už v roce 2016 uznal soud Ladislava Zemánka vinným z podněcování nenávisti vůči Židům. Rozhodl tak po jeho výletu k hrobu Anežky Hrůzové, jejíž vražda v roce 1899 rozpoutala vlnu protižidovských nálad. Zemánek spolu s antisemitou Adamem B. Bartošem nechali na místě ceduli s nápisem: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
Ještě předtím ale někdejší místopředseda krajně pravicové Národní demokracie Zemánek vystoupil na demonstraci podporující ruskou anexi Ukrajiny. „Média nám lžou, protože Rusko je nepřítelem Západu, je zemí, která se brání znásilňování vlastní přirozenosti zvrácenými pokrokářskými výdobytky,“ řekl v roce 2014.
Následně vyrazil dělat pozorovatele prvních voleb v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice odtržené od Ukrajiny, za což se dostal na stránky Rádia Svobodná Evropa a ukrajinská vláda na něj uvalila sankce. Zemánek naznačoval, že výlet platilo Rusko.
Podle zjištění Aktuálně.cz se nyní angažuje ve vědecké sféře a spolupracuje se šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd Markem Hrubcem. Ten koordinuje program, v němž mají experti na Akademii věd nezávisle zkoumat i Rusko a Čínu.
Zemánek ve svém životopise na sociální síti LinkedIn dokonce uváděl, že pro akademii pracuje jako vědecký výzkumník, poskytuje konzultace, dělá analýzy a v posledních čtyřech letech organizuje mezinárodní konference. Na těch mají odborníci o Rusku či Číně nezávisle debatovat.
Zmíněnou pasáž ze svého životopisu Zemánek smazal krátce poté, co jemu a Hrubcovi zaslalo Aktuálně.cz dotazy ohledně jeho práce pro státní vědeckou instituci. Co přesně pro Hrubce Zemánek dělá, ale není jednoduché zjistit.
Zemánek na dotazy neodpověděl. Odepsal pouze, že za svá dřívější politická angažmá se už omluvil a akademickou dráhu chápe jako novou šanci. Zaměstnancem Hrubcova centra prý není. Na otázku, zda ho Hrubec angažoval jako externistu, nereagoval. Nevysvětlil ani, proč ze svého životopisu pozici výzkumníka Akademie věd smazal.
Přes opakované urgence na otázky neodpověděl ani Hrubec, vysoce postavený pracovník Akademie věd. Původně sice odpovědi slíbil, nakonec ale reagoval pouze odkazem na alternativní web, který s ním ve středu udělal rozhovor bez uvedení autora. Hrubec v něm hovoří o nutnosti dialogu o Rusku a Číně. Zda z veřejných peněz vyplácel odsouzeného antisemitu, či jak se Zemánek podílel na konferencích zaštítěných prestižní státní institucí, zůstává nejasné.
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v reakci na dotazy Aktuálně.cz prohlásila, že nechá Zemánkovo angažmá prověřit. „Zemánek není výzkumným pracovníkem Akademie věd. To, co o sobě uvádí na LinkedInu, není pravda. Zda měl s některým z pracovišť uzavřenou dohodu o externí spolupráci, ale nemohu vyloučit,“ sdělila Aktuálně.cz. Upozornila, že jednotlivé ústavy mají vlastní právní subjektivitu a že celá akademie má přes 10 tisíc pracovníků.
Vedení Filosofického ústavu Akademie věd ve čtvrtek nakonec uvedlo, že dohledalo dohody o provedení práce z let 2018 a 2019, na základě kterých Zemánek z veřejných peněz obdržel 67 tisíc korun za "podpůrné výzkumné činnosti" a právě organizaci konferencí. Ve svém životopise ovšem Zemánek explicitně uváděl, že to samé dělal pro Akademii věd i v letech 2020 a 2021. Zda lhal, nebo jeho činnost Hrubec financoval ještě jinak, zůstává nejasné.
Svodky o dění v Česku pro čínskou vládu
Ve svém životopisu Zemánek, jinak také finanční poradce, uvádí i další instituci, kterou má s Hrubcem společnou. Pracuje jako analytik China-CEE Institute se sídlem v Budapešti. Think-tank financovaný čínskou vládou vyplácí tisíce eur středoevropským akademikům, aby pro něj sepisovali svodky o dění ve svých zemích. Někteří experti na Čínu ho podezřívají ze špionáže.
Slovenský deník SME v srpnu informoval, že pro stejnou organizaci pracuje několik slovenských vysokoškolských pedagogů. Stejnou práci dělá i Zemánek. Naposledy svým čínským zaměstnavatelům referoval o fungování českého politického systému a výsledcích voleb nebo debatě o vyřazení Ruska a Číny z dostavby jaderné elektrárny Dukovany.
Hrubec dokonce sedí v akademické radě think-tanku. Jaká je přesná náplň práce obou mužů, jaké za ni mají odměny a kdo přesně je najal, zůstává nejasné. Fotografie Hrubce se Zemánkem z on-line jednání akademické rady loni v prosinci publikovala výroční zpráva organizace.
Zemánek pouze uvedl, že se o možné práci pro Čínu dozvěděl z veřejných zdrojů a prošel výběrovým řízením.
Experti přitom varují, že i poskytování zdánlivě neškodných a veřejně dostupných informací může sloužit k ovlivňování evropských akademiků a tím i veřejné debaty o Číně.
„Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Zhongping je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky,“ uvedl Filip Jirouš, analytik organizace Sinopsis, která se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu.
Informace získané spoluprací s partnery v akademické sféře podle něj s velkou pravděpodobností využívají čínské rozvědky při plánování operací namířených například proti zemím Evropské unie.
„Chci konec Hrubce jako šéfa programu“
Před tím, že se Čína a Rusko pokouší ovlivnit akademiky v Česku, dlouhodobě varuje Bezpečnostní informační služba. Ministerstvo vnitra letos vydalo manuál, v němž pracovníky škol a výzkumných institucí varuje, aby si rozmysleli, od koho brát peníze a komu poskytovat informace. Aktuálně.cz popsalo, že náborová organizace Číňanů cílila i na pracovníky Akademie věd. Nabízela jim placené přednášky v Asii, peníze i luxusní ubytování.
Šéfka akademie Zažímalová v reakci na dotazy Aktuálně.cz oznámila, že Hrubec nejspíše přijde o jeden ze svých postů, v němž zastřešuje mimo jiné zkoumání vztahů s Ruskem a Čínou a dění v obou zemích. Podle ní totiž práce pro Číňany může ovlivnit nestrannost akademických výstupů, které zastřešuje.
„To, že je v akademické radě China-CEE Institute, se dozvídám od vás. Vnímám to jako velice problematické a v rozporu s etickým kodexem výzkumných pracovníků akademie, který stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin,“ uvedla Zažímalová.
Navrhnout chce Hrubcovo odvolání z funkce koordinátora šestiletého výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti, na němž se podílí hned osm ústavů Akademie věd. Je součástí mezioborového projektu Strategie AV21, jehož cílem je „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Právě pod hlavičkou tohoto programu Hrubec se Zemánkem mohli pořádat některé konference.
Další kroky může podle Zažímalové udělat Filosofický ústav Akademie věd, pod který Hrubec spadá. "Klíčovou hodnotou ve vědě je nestrannost a nezávislost na zájmech jakýchkoli nátlakových či lobbistických skupin. Budeme se tím tedy ve vedení ústavu zabývat se vší vážností a s vědomím závažnosti těchto zjištění," reagoval bez dalších podrobností ředitel Ondřej Ševeček.
„Nezávislé“ konference o Číně se spolupracovníky čínské vlády
Hrubec i Zemánek v posledních letech na konferencích o Rusku a Číně zaštiťovaných Akademií věd také vystupují. Už v roce 2019 Zemánek, který předtím vyjel na Ruskem organizovanou propagandistickou cestu do separatistické části Ukrajiny, mluvil na akci o sbližování Ruska a Číny.
Konference se účastnili vysokoškolští pedagogové i badatelé z Ruska či Číny. Často jde o instituce blízce propojené s tamními nedemokratickými režimy. „Ta čínská jména mi nic neříkají, už proto, že bez zápisu čínskými znaky se z nich nic moc nedá poznat. Univerzity jsou vesměs béčkové. Je to typická PR akce pro čínské „přátele“ a ani AV, ani UK to nedělá žádnou slávu,“ glosovala to tehdy sinoložka Olga Lomová.
Loni v dubnu Zemánek řečnil na akci „Covid-19 v Číně a střední Evropě: vládní politika a ekonomické dopady“. Letos v říjnu diskutoval na on-line akci o rusko-amerických vztazích a o tom, zda by je měl provázet konflikt, soutěživost či spolupráce.
V září bylo Zemánkovo vystoupení na programu mezinárodní akce o vztazích mezi Čínou, USA a Evropou, kterou spolupořádalo Hrubcovo Centrum globálních studií s čínskou akademií věd a právě organizací China-CEE Institute, která oba muže angažovala.
I to chce šéfka Akademie věd řešit. „Spojení docenta Hrubce s Ladislavem Zemánkem poškozuje platformu Strategie AV21 i dobré jméno Akademie věd. S těmito aktivitami zásadně nesouhlasím. Po návratu ze zahraniční pracovní cesty se budu touto záležitostí zabývat,“ uvedla předsedkyně Zažímalová.
Předmět na Univerzitě Karlově placený Čínou
Hrubec ale o Číně nemluvil jen na konferencích, které pořádal. Spolupracoval také s někdejším šéfem Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Milošem Balabánem. V roce 2016 Balabán vyprávěl, že by jeho centrum rádo navázalo spolupráci s Hrubcovým Centrem globálních studií na akademii.
Univerzitu ale musel Balabán loni opustit poté, co Aktuálně.cz popsalo, že ho více než 1,2 miliony korun tajně platila čínská ambasáda. Balabán jí fakturoval mimo jiné i konferenci na Karlově univerzitě, kde vystupoval také Hrubec. Zaplatit si nechal i kurz pro studenty o Nové hedvábné stezce, zásadním nástroji pronikání čínského ekonomického a propagandistického vlivu do světa. I na tomto kurzu Hrubec přednášel.
Studentům podle expertů ze Sinopsis Hrubec vyprávěl například o „příliš hysterickém Západu, který se nesmyslně brání čínskému pronikání do střední a východní Evropy“. Tvrdil ale, že za to žádné peníze od Balabána nebral.
Absolventi kurzu vybraní Hrubcem a Balabánem pak dostali výlet do Číny placený tamní vládou. Přesně před takovými cestami dlouhodobě varuje česká kontrarozvědka BIS, která to označuje za čínskou náborovou praktiku špionů.
Spolupráce s médiem, které přetiskuje čínskou propagandu
Hrubec a jeho Centrum globálních studií také dlouhodobě spolupracují s Literárními novinami. Někdejší noviny pražského jara 1968 krom toho publikují propagandistické texty čínských novinářů a vydávají speciální vydání o Číně. Uzavřely partnerství s čínským vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao. Kolik za to čínská vláda české straně platí, není jasné. Majitel listu Miroslav Pavel na dotazy odpovědět odmítá.
Právě do Literárních novin nasměroval Hrubec výstupy šestiletého výzkumu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy. Ty na titulní straně svého webu doteď poutají oficiální podcast projektu, na nějž pak odkazují weby a sociální sítě Akademie věd. Stejný deník v létě například vydal speciální číslo ke stoletému výročí čínské komunistické strany.
V dalších vydáních Pavel publikoval nekritické rozhovory s čínskými komunistickými funkcionáři. „Když odhlédneme od různých politických postojů, většina přemýšlivých pozorovatelů si klade otázku, jak je možné, že je Čína tak úspěšná. Co vedlo vedení čínského státu v roce 1978 k rozhodnutí vydat se cestou reforem?“ začíná například jeho rozhovor s ředitelem Čínské akademie sociálních věd Cchaj Fangem, který vyšel v září 2019.
Přeložené články čínských novinářů nejsou v Literárních novinách označené jako příloha placená čínským státem. Texty se důsledně vyhýbají konfliktním tématům - potlačování lidských práv, cenzuře, internačním táborům pro Ujgury nebo rizikům spojeným s firmou Huawei a budováním internetových sítí nové generace.
Hrubec to, zda z veřejných peněz publikaci informací platil, nekomentoval. Přesto se ukazuje, že na provozu Literárních novin se Akademie věd finančně podílela minimálně desítkami tisíc. „Na základě vašeho upozornění jsem zjistila, že v rámci výzkumného programu vedeného docentem Hrubcem byla těmto novinám 8. října 2021 uhrazena faktura 42 tisíc korun. S ohledem na jejich současné propagandistické zaměření to považuji za krajně nestandardní. Vyvodím z toho patřičné důsledky,“ uvedla Zažímalová.
Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě
Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.
- Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
- Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
- Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.
