Vítkov - Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb podal žádost o prezidentskou milost pro Pavla Kudrika, jehož rodina se stala obětí žhářského útoku ve Vítkově. Dvouletá dcera Pavla Kudrika je těžce popálená a v ohrožení života.
„Rodina toho muže je v naprosto katastrofální a bezprecedentní situaci. Ať byl život toho člověka jakýkoliv, jeho osud je tak tragický, že to předčí všechna opatření a tresty za jeho drobné prohřešky z minulosti," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Michael Kocáb.
V noci ze soboty na neděli vypálili rodinný dům plný spících dospělých i dětí neznámí žháři. Dvouleté dítě utrpělo těžké popáleniny na osmdesáti procentech těla. Vážná zranění mají také jeho rodiče. Policie po útočnících intenzivně pátrá, zatím bezvýsledně.
Otec dítěte, třiatřicetiletý Pavel Kudrik, byl dva dny po útoku převezen z nemocnice v Opavě do výkonu trestu, kterému se podle přerovského soudu několik měsíců vyhýbal. Má si odpykat roční trest za krádež a poškozování cizí věci. Soud mu změnil původní podmínku na vězení poté, co porušil zákaz řízení.
A.cz: Požádal jste prezidenta republiky, aby udělil milost Pavlu Kudrikovi, který je obětí žhářského útoku ve Vítkově. Jak jste žádost zdůvodnil?
Žádost jsem včera podepsal, dneska ji odesílám. Asi ji nebudu vůbec zdůvodňovat, na to není dost času. Kdyby se zdůvodnění mělo pořádně rozpracovat, mohlo by to trvat čtrnáct dní. Proto jen podám tento podnět jako apel. Důvod musí být, myslím, všem jasný. Pan prezident, který o tom bude rozhodovat, si jistě obstará relevantní informace. Někdy je potřeba dát přednost rychlému řešení.
A.cz: Říkáte, že důvod žádosti o milost je všem jasný. Mně jasný je, ale můžete to říct?
Napadená rodina z Vítkova je v naprosto bezprecedentní a katastrofální situaci. Ať byl život toho člověka předtím jakýkoliv, nyní je jeho osud tak tragický, že je mnoho důvodů milost udělit. Dítě je v ohrožení života, matka dítěte je na tom špatně. Je velmi důležité, aby rodina byla nyní spolu. Navíc to, co se jim stalo, předčí všechna opatření a tresty za nějaké drobné prohřešky z minulosti.
A.cz: Co si o útoku myslíte s odstupem několika dnů a pod vlivem nových informací? Myslím například skutečnost, že policie již potvrdila, že zápalných lahví bylo více, že voda, která neměla téct, tekla. Domníváte se, že šlo o rasistický útok?
Útok ve Vítkově
neděle 19. dubna
pondělí 20. dubna
- Kdo chtěl u nás zabíjet Romy? Vítkov to vůbec nechápe
- Tady chtěl kdosi zabíjet ohněm. V malém Vítkově
úterý 21. dubna
středa 22. dubna
Měl jsem už od prvního dne informaci, že byly hozeny čtyři zápalné láhve do čtyř oken. Babička slyšela zvolání „tak cikáni, teď shoříte." Je mnoho důvodů se domnívat, že útok měl rasový motiv, ať už to bylo s vodou či elektřinou jakkoliv. Jsou důvody se domnívat, že se jedná o teroristický zločin, jaký u nás ještě nebyl.
Útok měl být maximálně účinný - čtyři okna, čtyři láhve. Nešlo o žádný symbolický akt, ale velmi brutální útok. Cílem bylo ublížit. Je to hrůza hrůz. A jde o individuální násilí, za které se nedá vinit stát. Stát nemůže hlídkovat u každého domu.
Celý svět si s tím neví rady, sledujeme to už od teroristického útoku na Dvojčata v New Yorku. Ani při použití nejvyspělejší protiteroristické techniky se takové věci nedají předvídat.
A.cz: Mezi lidmi je poměrně rozšířený názor, že policii se nepodaří útočníky vypátrat, protože stop je zřejmě velmi málo. Co si myslíte vy a jak důležité je, aby kriminalisté byli v tomto případu naopak úspěšní.
Myslím si, že všichni lidi chápou, že je to nesmírně důležité. Je nutné, aby policie k tomu napřela všechny své síly. Pokud by se podařilo případ objasnit, analyzovat, byla by šance takovým zločinům předcházet, samozřejmě jen prevencí. Jinak to zůstane jako stigma. Doufám, že se to policii povede vyřešit. A pokud ne, nemůžeme ji za to vinit. Protože bude těžké útočníky najít, když je asi nikdo neviděl.
A.cz: Už dříve jste řekl, že aktivita pravicových extrémistů se v poslední době zvýšila, že situace se v tomto směru lehce zhoršila. Dá se to nějak zastavit? Co dělat, aby to nebylo horší?
Zastavit se to nedá. Vidíme to v zahraničí. Je to jejich přesvědčení. Jedinou cestu, jak se to pokusit tlumit, vidím se snaze řešit politický rozpor, který tyto skupiny vede k tak hrubému nesouhlasu, k tak hrozným projevům nespokojenosti. Mnohé národy světa se tím zabývají, hledají různé alternativní přístupy.
Byl jsem na jedné konferenci v Istanbulu, která řešila islámský terorismus. Účastníci se zabývali i tím, jak se do teroristů vcítit, jak pochopit nesmiřitelnost jejich postojů. Terorismus se dá tlumit jedině tak, že budeme tolerantnější globálně.
Pro naší zemi je důležité, aby nehrubla veřejná diskuze. Příkladem je přístup chomutovské radnice. Tím více je takových případů. Je potřeba větší tolerance, je potřeba deklarovat dobrou vůli, a to z obou stran. To je jediný lék, jak zmírňovat nesmiřitelnost nespokojených.
Ti co volají po rychlém řešení, jsou vedle jak ta jedle. Volání po rychlém řešení je nekompetentní. Fašisté a bolševici taky volali po rychlém řešení. Demokracie však nemá rychlá řešení, ta spadají do rangu totality.
Blogy a diskuse na Aktuálně.cz:
| Petr Kukal: Právo na zděšení | |
| Jana Hradilková: Hustý jaro 2009 | |
| Co dělat, aby se vítkovský útok neopakoval? Diskutujte |
| Ivan Gabal: Naše cesta do pekel |
