Říkejme mu Norbert. Tak se sice nepředstavuje, ale vzhledem k citlivosti případu redakce skutečné jméno uvádět nebude. Norbert se narodil jako žena, ale jednoznačně se vnímá jako muž. V běžném životě užívá mužské jméno, vypadá i obléká se jako muž. Prochází změnou pohlaví, dále o něm proto píšeme jako o muži. Odmítá však podstoupit operaci.
S tou je spojená kastrace, tedy odejmutí pohlavních žláz. Zákrok včetně kastrace vyžaduje v Česku zákon. Norbert však považuje operaci za zásah do lidské důstojnosti, který je podle něj v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Praxi už dříve kritizoval také Evropský soud pro lidská práva.
Svou cestu ke změně pohlaví začal Norbert na úřadu jednoho velkého města, kde žije. Požádal o změnu jména, rodného čísla do mužského formátu a o uznání za muže. Úřad ho odmítl s tím, že neprodělal povinnou operaci. Norbert se proto obrátil na justici. Dostal se až k Ústavnímu soudu, jenž mu podle zjištění Aktuálně.cz dal šanci.
Léčbu pro změnu pohlaví nedokončil
"Namítá-li tedy stěžovatel, že jeho případ je od dříve řešených případů odlišný, (…), nelze jeho argumentaci považovat za zjevně neopodstatněnou," stojí v usnesení ze 13. prosince loňského roku, jejž vydal senát Ústavního soudu vedený Pavlem Šámalem a které má Aktuálně.cz k dispozici.
Norbert po Ústavním soudu žádá, aby ze zákona vypustil podle něj nepřípustnou povinnost podrobit se operaci. O změnu začal usilovat už před několika lety, kdy kontaktoval městský úřad s popsanou žádostí. Protože tam neuspěl, zamítavé rozhodnutí napadl u krajského soudu.
Opět neuspěl. Soud potvrdil, že pravidla pro změnu pohlaví včetně kastrace jsou jasně daná. "Správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, pokud žalobcovým žádostem nevyhověly, protože žalobce léčbu pro změnu pohlaví nedokončil," zní klíčová pasáž rozsudku.
Obdobně rozhodl loni v srpnu Nejvyšší správní soud, kam Norbert podal stížnost. Podle verdiktu je soulad biologického pohlaví s tím úředním součástí veřejného pořádku. "Ve statusových otázkách (mezi něž otázka změny pohlaví bezesporu patří) by soudy měly (…) jejich řešení ponechat demokraticky zvolenému zákonodárci," uvedl soud.
Pohlaví lze dát najevo i oblečením
Po zamítavém rozsudku Nejvyššího správního soudu se Norbert obrátil na Ústavní soud. Jeho základním argumentem je, že příslušnost k pohlaví lze dát najevo způsobem života, oblékáním a dalšími vnějšími znaky. Operaci považuje za kruté zacházení, jež je v rozporu s mezinárodním právem.
"Zákonodárce se při přípravě české právní úpravy vůbec nezabýval otázkou, zda je možné změny dosáhnout jinými, tudíž přiměřenějšími prostředky, ať už by šlo například o uzavření vejcovodů či přerušení chámovodů," stojí v ústavní stížnosti, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Podle něj není vnímání pohlavní identity vázané na fyzické pohlaví.
Jak mluví české zákony a Evropa
- V Česku upravují pravidla pro operační zákroky při změně pohlaví a úřední uznávání mužů a žen zákon o specifických zdravotních službách, zákon o matrikách, jménu a příjmení a občanský zákoník.
- Ústavní soud v popisovaném případu projednává zrušení několika odstavců z uvedených zákonů. Klíčová napadená část se týká zákona o specifických zdravotních službách, jež praví, že "změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce."
- Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, jež by ze zákona vypustila alespoň povinnou kastraci. Návrh ale zatím ani neposlalo k připomínkám ostatním resortům.
- Osm států v Evropě neumožňuje úřední změnu pohlaví vůbec (například Maďarsko, Bulharsko, Albánie či Monako), s povinnou operací včetně kastrace ji dovoluje šest států (Česko, Rumunsko či Bosna a Hercegovina) a dalších 32 států nevyžaduje žádný zákrok. V některých zemích k úřední změně pohlaví stačí prohlášení daného člověka (Belgie, Dánsko, Island či Portugalsko), jinde je povinná jen hormonální terapie (Estonsko, Polsko, Španělsko) nebo znalecký posudek (Německo).
Norbert dále argumentuje, že příslušnost k mužskému či ženskému pohlaví lze vedle navrhovaných mírnějších forem lékařského postupu potvrzovat třeba znaleckým posudkem. Z jeho pohledu české právo při uznání člověka mužem či ženou bezdůvodně klade základní důraz na vnější pohlaví, čímž transčlověka nutí k zásahu do těla.
Rozhodne plénum Ústavního soudu
Ústavní soud se zrušením totožných částí zákona o specifických zdravotnických službách, které napadl Norbert, už zabýval. V listopadu 2021 stížnost odmítl. Velkou roli při jeho rozhodnutí hrálo to, že podavatel se neidentifikoval jako muž ani žena, označuje se za takzvaně nebinární. Nyní je však situace odlišná.
"Ústavní stížnost stěžovatele není zjevně neopodstatněná. (…) Stěžovatel v nyní projednávaném případě není nebinární osobou, která si změnu pohlaví nepřeje, nýbrž je transčlověk, který o změnu z ženského na mužské (úředně evidované) pohlaví aktivně usiluje," upozornil senát soudce Pavla Šámala, jenž Norbertovo podání vyřizoval.
Vzhledem k předchozímu rozhodnutí tribunálu o podstatou stejné věci senát Norbertovu stížnost postoupil plénu, v němž zasedá všech 15 členů Ústavního soudu. Zpravodajem, tedy tím, kdo vypracuje základní návrh rozhodnutí, je soudce Jaromír Jirsa. Podáním se začal zabývat tento měsíc.
"Ústavnost napadených zákonných ustanovení na základě případu stěžovatele (Norberta) je nutné podrobně přezkoumat, neboť jeho situace ukazuje, že bez provedení požadovaného chirurgického zákroku anebo bez zrušení (uvedených paragrafů zákona) nemůže být úspěšný s žádostmi na změnu jména, úředního označení pohlaví a formátu rodného čísla," napsal k tomu senát soudce Šámala.
