Transgender Češi musí stále podstupovat kastraci. Část poslanců se to chystá změnit

Michaela Prešinská Michaela Prešinská
21. 5. 2022 10:10
Pokud si chce transgender osoba v Česku nechat úředně změnit pohlaví, musí podstoupit operaci a s ní spojenou kastraci. Ačkoliv to Evropský soud pro lidská práva považuje za nepřípustné, Česko zůstává jednou z mála evropských zemí, kde tato povinnost platí. Problémem se hodlá zabývat ministerstvo spravedlnosti, část poslanců mezitím připravuje změnu zákona, která by tuto praxi zrušila.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Radek Vebr

Mezi země, které povinnou kastraci při úřední změně pohlaví vyžadují, donedávna patřilo i Slovensko. Před třemi lety se to však tamní ministerstvo zdravotnictví rozhodlo změnit a od letošního dubna si už Slováci mohou vybrat. Buď mohou podstoupit chirurgický zákrok, nebo hormonální léčbu kombinovanou s roční zkouškou života ve "vybraném" pohlaví. 

České ministerstvo zdravotnictví se k podobnému kroku nechystá. "Tento problém neřešíme. Jde především o věc občanského zákoníku a dalších právních předpisů," říká mluvčí Ondřej Jakob. Věcí se však zabývá ministerstvo spravedlnosti. Stále však není jasné, zdali bude chtít zákon změnit. "O dalším postupu jsme dosud nerozhodli," vysvětluje mluvčí Vladimír Řepka.

Ačkoliv stávající praxi kritizuje Evropský soud pro lidská práva, český Ústavní soud na konci března odmítl zrušit části zákonů, podle kterých je podmínkou úřední změny pohlaví kastrace. Někteří poslanci výboru pro sociální politiku se proto pokusí zákon změnit. 

Stávající přístup státu je totiž podle poslankyně STAN Pavly Pivoňka Vaňkové nepřípustný. "Tento proces je nehumánní a zásadně zraňuje důstojnost člověka. Pokud tuto praxi nedokážou změnit soudci, je správný čas na to, aby to udělali zákonodárci. Proto se tímto tématem náš klub vážně zabývá," říká Pivoňka Vaňková.

Snadnější cestu k úřední změně pohlaví transgender osob chce i pirátská poslankyně Klára Kocmanová, která se podílí na tvorbě návrhu na úpravu zákona. "Rádi bychom, aby ke změně došlo co nejdříve. Už v minulém volebním období jsme konec povinných kastrací prosazovali. Ale musíme si přiznat, že nyní řešíme souběh hned několika krizí najednou. Proto to nejspíš nepůjde tak rychle, jak bychom chtěli," vysvětluje.

Ani poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) s březnovým verdiktem Ústavního soudu nesouhlasí. "Toto rozhodnutí je nešťastné a zásadně ho ovlivnila nepružnost zákona," podotýká.

Operace může být riziková

Přestože je podle transgender učitelky Petri Mališů, která je členkou organizace Transparent, pomáhající zlepšovat situaci transgender lidí, úřední změna pohlaví důležitá, sama proces za stávajících podmínek podstoupit nechce. "Vnímám to jako zbytečný zásah do těla. Ne každá trans osoba má problém se svými genitáliemi. Pocity vychází i ze sociální role," vysvětluje.

Kastraci navíc provází zdravotní rizika. Podle plastického chirurga Lukáše Frajera se jedná zejména o klasické chirurgické komplikace, jako jsou krvácení, rozpady rány, infekce či poranění okolních orgánů. "Tímto druhem zákroku projde v Česku přibližně 160 transgender pacientů ročně. Zákroky mohou být poměrně povedené, ale zrekonstruovaný orgán pochopitelně nikdy nebude funkční," popisuje.

Ne však všichni poslanci ze sociálního výboru považují stávající praxi za špatnou. V postoji Ústavního soudu nevidí problém například lidovci Aleš Dufek a Jiří Carbol. Podobný názor zastává i Lucie Šafránková z SPD. "S tímto rozhodnutím se ztotožňuji. Je logické, že v zákoně je úřední změna pohlaví podmíněna i jeho změnou faktickou a že jsou uznávaná jediná dvě existující pohlaví, tedy mužské a ženské," tvrdí Šafránková.

Úsudek soudu respektuje i Romana Bělohlávková (za KDU-ČSL), podle které by se však o tématu transgenderu mělo ve veřejném prostoru více mluvit. "Všechny osoby, kterých se tato problematika týká, potřebují kvalitní a dlouhodobou psychologickou péči. Míra duševních potíží i dokonaných sebevražd u trans osob je opravdu vysoká," konstatuje.

To potvrzuje i loňský výzkum Národního úřadu pro duševní zdraví, který prokázal, že až u poloviny transgender lidí využívajících terapeutické služby vypozorovali psychologové sebevražedné chování. Za vyšším rizikem mentálních problémů stojí hlavně trauma, sociální izolace a osamělost.

Odborník z národního ústavu Michal Pitoňák vysvětluje, že pro transgender osobu je klíčové zejména přijetí. "Jestliže žije ve společnosti, která její identitu neakceptuje, vzniká takzvaný menšinový stres. Ten zesiluje i vliv stávajících podmínek úřední tranzice, které může řada z nich považovat za urážlivé," říká Pitoňák.

Nesprávná data v dokladech přináší komplikace

Údaj v občanském průkazu, který neodpovídá identitě a vzhledu jeho držitele, může v každodenním životě působit řadu problémů. Pohlaví uvedené v dokladech rozhoduje například o tom, na jaké oddělení může zdravotník pacienta umístit či jakým způsobem ho budou oslovovat pracovníci na úřadech.

"Transgender osobu mohou zraňovat i maličkosti jako generované oslovení v e-mailech a dopisech. Lidé často slýchají i to, že nebudou oslovování podle preferovaného pohlaví, dokud to nemají uvedeno v občanském průkazu," dodává Mališů.

Samotný proces změny pohlaví trvá minimálně dva roky a skládá se z několika fází. V první musí zájemce podstoupit diagnostický proces, během kterého dlouhodobě dochází k sexuologovi. "Jestliže vás lékař vyhodnotí jako dostatečně trans, předepíše vám hormony," vysvětluje Mališů.

Po roce hormonální terapie a žití v identifikované roli může transgender osoba předstoupit před komisi, která rozhodne o tom, zda jí bude povolena operace. Zažádat o změnu jména a rodného čísla může jedinec až po absolvování zákroku. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Lidé už požádali o příspěvek 5000 Kč asi pro 211 tisíc dětí

Lidé již zažádali o jednorázový příspěvek 5000 korun asi pro 211 tisíc dětí. Uvedl to v úterý ráno na Twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Celkem by mohlo podle ministerstva dostat příspěvek 1,1 milionu domácností zhruba na 1,6 milionu dětí. Z nich pro 240 tisíc dětí dostanou lidé dávku automaticky, protože na ně již pobírají dětské přídavky. Výdaje na mimořádný příspěvek dosáhnou asi 7,8 miliardy korun. Příspěvkem chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny.

Dávka je určena na všechny děti s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku, kterým nebylo letos k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce tohoto roku teprve narodí. Získat ji mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti příspěvek dostávají automaticky a ostatní o něj musí požádat buď on-line na webu ministerstva, nebo osobně přes tzv. Czech Pointy. Celkem bylo podle dnešních informací Jurečky podáno už přes 132 tisíc žádostí, z toho přes on-line aplikaci asi 117 tisíc a na Czech Pointech přes 15 tisíc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů, Tchaj-pej to odsoudil

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Sankce přicházejí poté, co na začátku srpna navštívila Tchaj-pej předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle Číny, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za nedílnou součást svého území, krok vyslal špatný signál tchajwanským politickým silám usilujícím o nezávislost ostrova. V neděli a v pondělí byla na Tchaj-wanu také delegace amerického Kongresu.

Mezi osobami, na něž čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu uvalil sankce, je nově šéfka diplomatického zastoupení Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchin, předseda tchajwanské Rady národní bezpečnosti či politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP). Podle Pekingu osoby na sankčním seznamu "úmyslně zvýšily napětí v Tchajwanském průlivu a lehkomyslně podkopaly stabilitu a mír v regionu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V pondělí přibylo v Česku 2881 případů covidu, pozitivní testy byly častější

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru. Proti minulému týdnu je to mírný pokles. Méně se ale také testovalo, pozitivita byla u všech tří typů testů vyšší. Od víkendu se zvýšil počet hospitalizovaných, je jich téměř tisíc. Incidence se v posledních dnech mění jen minimálně, na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 116 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V mezitýdenním srovnání epidemie v ČR zpomaluje od konce července. Výjimkou byla sobota, kdy se počet nově nakažených proti předchozímu týdnu zvýšil asi o 50.

Trvale se ale snižuje také zájem o testy. V pondělí jich laboratoře provedly asi 10 000, zhruba o tisíc méně než o týden dříve. U nejpočetnějších diagnostických testů, které podstupují lidé vykazující příznaky nemoci, se covid prokázal u více než 36,5 procenta vzorků. Je to nejvyšší pozitivita zhruba za dva týdny. Preventivní testy odhalily covid u necelých devíti procent testovaných a epidemiologické testy, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, měly pozitivitu 23 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy