Po hodinách ošetřování zasedá v pozdním odpoledni čtveřice sester k obědu. Chaos nemocnice nechávají na chvíli za dveřmi. Klidná atmosféra během pár minut mizí, když se za oknem sesterského pokoje objevuje sanitka. "Tak co to bude? Kašel nebo teplota?" odhaduje jedna ze starších sester. Ze sanitky pak vystupuje matka s asi tříletou dívkou. "Má tři bundy, takže teplota," konstatuje s povzdechem sestra, která sotva dojedla.
Personál už dopředu ví, že se nejedná o závažný případ. Při těch posílají záchranáři upozornění předem, aby se na urgentním příjmu mohli připravit. Poslední dobou případů, kdy je výjezd sanitkou zbytečný, přibývá. Nejčastěji lidé takto volají kvůli teplotám, kašli, průjmu či vyndání klíštěte. Podle primářky oddělení Jitky Dissou jde o 20 až 30 procent pacientů, kteří sanitkou dorazí.
"Neříkáme, že je zbytečné, aby šli k lékaři. Je ale zbytečné, aby jeli záchrankou. Mají hodinu teplotu a přijedou záchrankou. To je nesmysl," vysvětluje jedna ze sester. "Ne že by to zdržovalo, ale personál tady vyhoří. Je vytrénovaný na opravdu závažné případy a pak tu pětkrát denně edukuje lidi o teplotě. To je dost demotivující," dodává Dissou.
Nejsou to však jen rodiče, kdo urgentní příjem zbytečně zatěžuje. Zdejší personál poukazuje také na problém výjezdů sanitek do škol. U mnoha případů by často stačilo zavolat rodiče. I během dne, kdy zde reportérka strávila přes devět hodin, přijedou ze škol hned tři sanitky. V případě chlapce s rozseknutým nosem je výjezd oprávněný.
Zbylé dva případy, kdy dítě mělo menší ADHD epizodu, by se daly vyřešit telefonátem rodičům. Právě s tímto druhem výjezdů do škol se personál setkává stále častěji. Učitelé si s dítětem nevědí rady, a tak raději zavolají sanitku. "Školy se totiž v dnešní době bojí právníků a vlastně i rodičů. Ale proč to máme odnášet my?" ptá se primářka.
Znovu zazní zvuk otevírání automatických dveří, přijíždí další sanitka. Kromě dívky ve třech bundách na ošetření nyní čeká i tříletý chlapec s laryngitidou. Tomu sanitku zavolala jeho pediatrička, u které byl na vyšetření. Primářka Dissou nejprve vyráží za chlapcem s potvrzenou diagnózou.
Případů, kdy pediatři zbytečně posílají své pacienty na pohotovost či urgentní příjem, podle zdejšího personálu v posledních letech také přibylo. "Od doby covidu, kdy nechtěli, aby jim do ordinace chodili nakažení, léčí po telefonu. Z toho jsme opravdu zoufalí," vypráví jedna ze sester, která zde pracuje přes dvacet let. Současnou situaci označuje za jednu z nejhorších. "Pediatrovi zavolají, ale přijedou sem," přidává se i vrchní sestra.
Po vyšetření chlapce přichází řada na dívku s teplotou. Její matka měla pocit, že se během záchvatu kašle dusí. "Ach jo, to nemůže přijet nějaká obyčejně zlomená ruka?" prohlásí mimo doslech pacientů kdosi v kanceláři. Dívka skutečně trochu pokašlává. Během standardního vyšetření se Dissou ptá matky, jestli její dcera při záchvatu modrala. Zavrtí hlavou. Přestože je primářce v tu chvíli jasné, že šlo o naprosto zbytečný výjezd, trpělivě matce vysvětlí, jak se takový běžný kašel léčí.
Snaha vyhnout se dlouhým objednávacím dobám
Zatímco zneužívání dětského urgentního příjmu se zde pohybuje mezi 20 a 30 procenty pacientů, na dětské pohotovosti jde o víc než 50 procent. Rodiče se návštěvou nejčastěji vyhýbají dlouhým objednávacím dobám, návštěvě nebo hledání vlastního pediatra, kterých je v Česku dlouhodobě nedostatek.
"Pohotovost od čtyř odpoledne je vůbec katastrofa," říká jedna ze zdravotních sester. "Přijedou v jedenáct večer se shnilým palcem, který si pěstují čtrnáct dní. Nebo je měsíc bolí záda a přijedou o půlnoci. Nebo dorazí ve dvě hodiny ráno, že má už čtrnáct dní kašel," vyjmenovává konkrétní případy sestra. Významnou část problému pak podle personálu představují cizinci, kteří nevědí, jak systém českého zdravotnictví funguje.
Kvůli zbytečným návštěvám pohotovosti se čekací doba výrazně prodlužuje. V některé dny zde dokonce musí sestry dávat před vstup ceduli s varováním, že je pohotovost přeplněná a čekací doba může dosáhnout až pěti hodin. Dlouhé čekání pak často vede ke vzniku konfliktů i agresivnímu chování. "Taky se nám stává, že než aby tu počkali, vylezou před barák a zavolají si záchranku," dodává.
Motol není výjimkou
S podobnými případy se do určité míry potýká každý den většina velkých nemocnic v Česku. Fakultní nemocnice v Motole tak ve zneužívání není výjimkou. Podobná čísla jako Motol má i urgentní příjem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde jde zhruba o 40 procent pacientů. Podle mluvčí nemocnice Terezy Romanové se jedná o dlouhodobý problém.
Se stejnou situací se potýká například i nemocnice v Olomouci, kde jde o zhruba 30 procent pacientů. "Výjimečně jsou i dny a noci, kdy - pokud nepočítáme intenzivní vyšetřovnu - nikdo z ošetřených nepotřebuje okamžitou pomoc," uvádí zástupce primáře urgentního příjmu Hynek Fiala.
Lékaři vidí řešení v možném navýšení poplatku za ošetření mimo běžnou ordinační dobu. Ten v současnosti činí 90 korun. Z řad lékařů a personálu nemocnic však přichází návrhy na zvýšení až na 500 korun. Ministerstvo zdravotnictví však tento návrh zavrhuje. "Nastavení striktních opatření, například bariér přístupu k péči, ať už finančních či organizačních, je spojeno s rizikem, že se někdo k péči nedostane, i pokud ji skutečně potřebuje," vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Poplatek se ale týká pouze pohotovostí mimo ordinační hodiny. Když si pacient zbytečně zavolá sanitku, platí za službu pouze v případě, kdy není pojištěný nebo jde o cizince. Jinak se základní výjezd, který v Praze stojí šest tisíc korun, hradí z veřejného zdravotního pojištění.
Podle primářky Dissou je možnou cestou inspirace zahraničím. "Například v Izraeli to funguje tak, že všechny sice odvezou, ale pak posílají lékařskou zprávu k reviznímu lékaři, který rozhodne, zdali šlo o zneužitý výjezd, který musí pacient zpětně zaplatit," vysvětluje. České ministerstvo o ničem podobném momentálně neuvažuje.
Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) naopak plánuje, že by na urgentních příjmech fungovala takzvaná triážní sestra. Ta by všechny pacienty třídila na ty, kteří potřebují akutní pomoc, a na ty, kterým stačí ošetření praktickým lékařem až následující den.
