Praha - Jeho profesní kariéru ve státní správě ukončil před šesti lety obří podvod s restitučními nároky a dnes mu jede na plné obrátky soukromý byznys.

Někdejší šéf sekce správy nemovitostí na Pozemkovém fondu ČR Ivan Višňák vybudoval v posledních letech prosperující firmu Limpona safari a v Jihoafrické republice organizuje pro turisty luxusní dovolenou s lovem divoké zvěře.

Za taxu 550 euro si jeho klienti mohou ulovit pštrosa, za 990 euro skolit zebru. Zabití nyaly nížinné, jihoafrického druhu antilopy, je o dalších tisíc euro dražší. Lvi, sloni, krokodýli nebo hroši pak patří mezi lovnou zvěř, u které jsou ceny smluvní.

V aféře, kvůli níž Ivan Višňák přišel s pěti dalšími muži včetně ministra zemědělství Petra Zgarby o místo, přihrál stát spekulantům na úkor restituentů pozemky s více než dvoumiliardovou tržní cenou.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Co byla pozemková aféra

• Pozemkový fond spadající pod gesci tehdejšího ministra zemědělství Petra Zgarby (na snímku) schválil  v létě 2005 v tichosti takzvaný zvláštní režim pro urychlení restitucí
• Během několika dní úředníci vydali spekulantům přes 600 hektarů pozemků, jejichž tržní cena tehdy přesahovala dvě miliardy korun
• Oficiálně byl zvláštní režim zdůvodněn tím, že je určen pro lidi, kterým komunisté zabavili majetek a oni se kvůli průtahům v restitucích nemohou domoci jejich navrácení
• Princip spočíval v tom, že fond musel vydat náhradní pozemky, aniž by rozhodl soud, stačilo pouze podat žalobu
• Skuteční restituenti se však o zvláštním režimu nedozvěděli, naopak informováni byli vybraní podnikatelé, většinou spekulanti, kteří restituční nároky skoupili
• Skandál nesl rysy pečlivě zorganizované akce a odehrál se za aktivní pomoci státních úředníků. Někdo z nich musel spekulanty informovat, některé ze smluv navíc byly podepsány těsně předtím, než byl zvláštní režim zrušen
• Policie ale nikoho neobvinila. Úředníky, kteří dali spekulantům avízo, nevypátrala
• Samotné přijetí zvláštního režimu podle policie i právních analýz ministerstva zemědělství trestné nebylo
• Kvůli aféře bylo odvoláno pět vrcholových funkcionářů Pozemkového fondu ČR, o svůj post přišel i ministr zemědělství Petr Zgarba

Neukradl jsem ani korunu

Kolik peněz Ivan Višňák do lovecké farmy v Jihoafrické republice investoval, on sám prozradit nechce.

Tvrdí, že pozemky na jihu Afriky koupil v roce 2001, kdy byl ještě zaměstnancem fondu, a šlo prý o "haléřové" investice.

"Koupil jsem to někdy v roce 2001 jako kravskou farmu, vzhledem k politické situaci v Jihoafrické republice to tehdy stálo skutečně halíře," říká bývalý státní úředník.

Kolik to přesně bylo? "To už jednak úplně přesně nevím, a pak... S tím případem (z pozemkového fondu) to nijak nesouvisí," tvrdí Višňák.

Odpovědět odmítá na otázku, kolik ho stálo vybudování celého loveckého byznysu a nehodlá ani detailně rozebírat starý příběh s pozemky.

Na tom, že své tehdejší odvolání vnímá jako křivdu, však trvá.

"Nikdy jsem nikomu neukradl ani korunu, zkoumali to tady policajti i tajné služby. Já už jsem na ten celý příběh zapomněl, nechci se k tomu vracet. Stálo nás to tehdy pár bezesných nocí, přitom podobných obchodů se v restitucích předtím i potom uzavřely desetitisíce. Jenže tehdy šlo o pozemky v Praze a navíc se to uchopilo politicky," dodává bez dalšího bližšího vysvětlení.

Chci své místo zpět

Policie skutečně vyšetřovala aktivity všech odvolaných úředníků, nakonec ale rozhodla, že za přihrávání pozemků spekulantům v této kauze nikoho stíhat nebude.

Samotný princip podvodu podle policie nebyl trestný a to, že někdo z úředníků dal spekulantům avízo, byl sice fakt, ale údajně se neprokázalo, kdo konkrétně to byl.

Aktéři příběhu, který tehdy odhalila redakce Aktuálně.cz, tak mohou dodnes unisono tvrdit totéž co obchodník s loveckými zážitky: Stala se nám křivda, neudělali jsme nic nezákonného.

To je případ dalšího z šestice odvolaných úředníků - bývalého místopředsedy výkonného výboru Pozemkového fondu ČR a tehdy vlivného politika Františka Brožíka. Ten se dokonce se státem soudí. Chce zpátky své místo i náhradu za ušlý příjem.

"Já jsem měl opravdu čisté svědomí a zůstal jsem sám jako voják v poli bez jakékoli nabídky," říká dnes Brožík, který to předtím v ČSSD dotáhl až na post místopředsedy sněmovny.

S Pozemkovým fondem ČR se soudí už více než pět let, aniž by padl pravomocný verdikt. Brožík už jednou prohrál, pak ale uspěl s odvoláním a nyní očekává další rozsudek. Poslední tři roky pracuje jako náměstek ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby.

Křivda v paneláku

Ačkoli o své posty přišlo v roce 2005 celkem pět lidí z Pozemkového fondu ČR, trestní oznámení ministerstva zemědělství kvůli pozemkové aféře směřovalo na jediného člověka: na pracovníka fondu Romana Skopala.

Byl to právě on, kdo veřejně mluvil o osobní účasti tehdejšího ministra zemědělství Petra Zgarby v celé aféře. Skopal přišel o místo, státní správa už ho nezaměstnala a dodnes bydlí v paneláku v pražských Letňanech.

Státní úřady zůstaly uzavřené i pro dalšího sociálního demokrata Karla Machovce, který tehdy působil ve výkonném výboru Pozemkového fondu ČR. Aféra ho smetla i přes to, že v ní podle zjištění Aktuálně.cz nesehrál žádnou aktivní roli.

Po odvolání z fondu ještě nějaký čas pracoval na ministerstvu zemědělství jako poradce ministra, nakonec státní správu opustil nadobro a dodnes se živí jako konzultant.

"Samozřejmě se to se mnou vleklo, jediná jakási satisfakce byla, že Jiří Paroubek se mi časem veřejně omluvil za to, že jsem musel odejít," konstatoval Machovec.

Soukromníkem je dnes i poslední z pětice bývalých úředníků fondu Radek Jonáš. Bývalý šéf právního oddělení má vlastní advokátní kancelář. "Věnuji se obchodnímu právu," řekl Aktuálně.cz s tím, že celá věc je pro něj uzavřená kapitola, ke které se nechce již vracet.

Náhradník už čeká

Nejvýše postavenou postavou, která kvůli aféře přišla o post, byl ministr zemědělství Petr Zgarba, do jehož gesce Pozemkový fond ČR spadal.

Několik měsíců po skandálu byl sice ještě zvolen na čtyři roky do sněmovny, v loňských volbách však už voliči dali preferenčními hlasy najevo, že ho ve vysoké politice nechtějí.

Přesto teď muži, jehož se ve svých politických pamětech zastal i expředseda ČSSD Jiří Paroubek, svítá naděje, že by se mohl do poslaneckých lavic vrátit.

Je totiž prvním náhradníkem v případě, že se poslanci Františku Bublanovi podaří příští rok získat senátorský mandát. A Bublanovy šance jsou relativně vysoké.

Přečtěte si, co Paroubek o Zgarbově roli ve skandálu napsal.