Vzdorovat dezinformacím se Čechům daří čím dál hůř, varují experti, kteří se tento týden sešli na konferenci FutureEdu. "Je to jako obědvat na dovolené u švédského stolu. První dny se přejídáte a všechna jídla kombinujete. Až poté si zvolíte jen to, co vám chutná a vyhovuje vaší životosprávě. Podobné je to s přemírou informací, mezi kterými si lidé neumí volit," začal úterní debatu Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR.
Jedním z hlavních témat bylo vzdělávání pro udržitelný rozvoj a také digitální schopnosti, které jsou ve školství čím dál více potřeba. Neodpovídá tomu však úroveň digitální gramotnosti žáků.
Problémem, který zastiňuje ostatní témata spojená s výukou digitální gramotnosti, je umělá inteligence. Podle Neumajera přináší mnoho rizik, včetně zhoršení schopnosti ověřovat si fakta.
"Umělá inteligence často asertivně lže. I já jako odborník musím často ověřit její tvrzení v oblasti školství. Mimo obor si ani nejsem jistý, jestli bych to dokázal. U dětí je to ještě náročnější," říká. S tím souhlasí i Bohuslav Hora z profesního sdružení Učitelská platforma. "S žáky o tom hodně mluvím. Umělá inteligence je dokáže zahltit, ověřování faktů je pro ně problém," doplňuje.
Překážku může umělá inteligence představovat i v horší čtenářské gramotnosti, tedy schopnosti porozumět textu, přemýšlet o něm a posuzovat ho. "České děti jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Když nepočítáme víceletá gymnázia, není to dobrý stav. Přemíra informací může být pro studenty náročná," podotkla moderátorka akce Markéta Beková s odkazem na sdružení 38 ekonomicky rozvinutých států světa.
Dubnová data společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ukázala, že nejznámější aplikaci s umělou inteligencí ChatGPT si v Česku vyzkoušelo už 15 procent lidí. "Nejsme inovátoři. Spíš vyčkáváme, jakým směrem se AI vyvine. Národní pedagogický institut navzdory tomu vydal doporučení pro školy, jak pracovat s umělou inteligencí. Pro ředitele, učitele, žáky i rodiče," říká Neumajer.
Dokument pedagogům doporučuje umělou inteligenci neignorovat a motivuje je k posilování vlastních dovedností. Dětem radí nesdílet s chatbotem osobní data a naopak využívat jeho nástroje ke svému vzdělání.
Pozitivně na umělou inteligenci nahlíží Dita Formánková z organizace Czechitas, jejímž cílem je posilovat zájem o informační technologie. "ChatGPT přinesl digitální kreativitu. Tu by si měli lidé osvojovat. Uvědomovat si rizika je však na místě. Musíme budovat naši datovou gramotnost, kritické myšlení a naučit se analyzovat a správně interpretovat zdroje," popisuje. Velkým přínosem nástroje je jeho schopnost oponovat. "S umělou inteligencí lze diskutovat, což se dá využít ve výuce," říká.
Přípravu žáků na svět digitálních technologií vnímá jako prioritu i ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. "Je nezbytné co nejrychleji změnit charakter středního školství. Jak v proporci, které budou zabírat gymnázia a lycea, tak ve všeobecném charakteru. Ať už jde o obecné kompetence a gramotnosti, nebo o přípravu lidí na digitalizaci," uvedl. Zavádění digitálních technologií do výuky však úřad sliboval už ve Strategii 2020, tedy koncem října 2014.
Letošní konference FutureEdu, kterou pořádá byznys hub a coworking Opero, navázala na první dva ročníky, kombinovala vystoupení řečníků s panelovými debatami. Experti na vzdělávání z Česka i zahraničí diskutovali o propojení formálního a neformálního vzdělávání a také o významu výchovy směrem k životnímu prostředí a změnách na trhu práce. Účastnil se například ředitel Liverpool College Hans van Mourik Broekman, dánská expertka Lisbeth Trinskjærová nebo Milan Vašina z Aspen Institutu.
Video: Jedna věc je na sociálních sítích nebezpečnější než kyberšikana, varuje bezpečnostní expert (24. 8. 2023)
