Africká divočina zaniká. Těžaři zničili lesy, z gorily je pochoutka, varuje zoolog

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
8. 6. 2019 7:19
Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.
Zoolog a ekolog Tomáš Jůnek při jedné ze svých afrických výprav.
Zoolog a ekolog Tomáš Jůnek při jedné ze svých afrických výprav. | Foto: Archiv Tomáše Jůnka

Vzhledem k tomu, že situace pralesních zvířat je kritická i v chráněných územích, zajímá je rovněž, jak si vedou populace žijící mimo území pod formální ochranou. V době masivního zpřístupňování konžských pralesů těžbě dřeva i nerostů chtějí zjistit dopad lidských aktivit na faunu. S místními úřady i těžaři chtějí mapovat nezákonné aktivity a navrhnout řešení, jak je omezit.

Jako hlavní cíl skupina uvádí "zjistit stavy kriticky ohrožených goril nížinných, slonů pralesních a dalších suchozemských savců". V praxi by rádi dlouhodobě sledovali všechna pralesní zvířata ohrožovaná pytlačením, ebolou, ale i těžbou dřeva a nerostů.

"Budeme chodit lesem a zaznamenávat vše, co tam najdeme za druhy. Na slona nebo na gorilu se vám podaří sehnat peníze, které pak slouží všem ostatním druhům, jež jsou daleko méně zajímavé a nestrhují takovou pozornost veřejnosti ani médií," vysvětluje Tomáš Jůnek.

Nicméně hlavním předmětem zájmu bude skutečně gorila nížinná, neboť se dostala mezi kriticky ohrožené druhy. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů vydávaného Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klesl jejich počet mezi lety 2005 a 2013 téměř o dvacet procent. Dalších 13,5 procenta ubylo k roku 2018. To znamená zhruba na 316 tisíc jedinců. Za pouhých pět let tak přišel svět téměř o 46 tisíc goril nížinných.

"Střední rovníková Afrika a Konžská pánev jsou asi nejšílenější volba pro ochranu přírody. Bavíme se o zemích jako Gabon, Kamerun, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, kde vládnou desítky let diktátoři a nechystají se jít od toho. Celá Konžská pánev je rozparcelovaná a pronajatá nejrůznějším těžařům a dřevařům," líčí Tomáš Jůnek.

IUCN rovněž upozorňuje, že vzhledem k pokračující těžbě dřeva a nerostů a vzhledem k mnoha ústupkům ve prospěch těžařů bude úbytek gorilí populace dramaticky pokračovat. Navíc téměř 80 procent žije mimo chráněné oblasti. Reálně hrozí, že se mezi sebou nebudou moci rozmnožovat jedinci z různých rezervací, což by znamenalo postupný konec tohoto kdysi běžného druhu.

Divoká zvířata se loví ve velkém, o bushmeat je zájem

Dříve neprostupné pralesy, kde si sem tam nějakou gorilu ulovil domorodec, jsou dnes prošpikovány nejen drátěnými oky, ale i těžařskými cestami, po nichž mohou projíždět auta. To umožnilo lovit volně žijící zvířata ve velkém. Navíc po tzv. "bushmeatu" neboli mase z pralesa je ve městech velká poptávka. Většinou jde o černý trh.

"S postupným zpřístupňováním pralesů fauna střední Afriky vymírá. Jen přes dvě letiště v Ženevě a Curychu míří do Evropy ročně čtyřicet tun bushmeatu. Do pralesů se dnes dostane každý. Těžaři mají povinnost zahrazovat po těžbě všechny přístupové cesty valem, ale nedělají to, protože i oni tam budou chtít ještě někdy jet," líčí český zoolog.

Rychle nemizí jen divoká zvířata, ale také jejich domov. "Kvůli dlouhodobé politické nestabilitě tu zmizely deštné lesy o velikosti Bangladéše. Pokud to půjde touto rychlostí, tak v roce 2100 tam žádný les nebude," říká Jůnek.

Podle jeho slov se na území střední Afriky nachází velká chráněná území, ale většinou jen "na papíře". Takže vyhlášení chráněného území většinou neodskáčou těžaři, dřevaři či komerční lovci, ale domorodci. "Když někde vyhlásí chráněné území, místní obyvatelé z daného lesa vyženou. Jenže pro většinu zdejších lidí je prales zdrojem veškerých živočišných bílkovin," popisuje a dodává: "Nastává morální dilema, jestli místní odstřihávat od tohoto zdroje, nebo ne. Protože oni přicházejí o jídlo i o domov."

Problém ovšem spočívá i v tom, že místní neloví jen pro sebe, ale ve velkém také pro zaměstnance těžařských firem či pro černý trh s "bushmeatem".

20 let zjišťuji, co ještě přežilo

Zoolog nyní podniká poslední přípravy pro expedici hrazenou Nadačním fondem Neuron. Míří do odlehlé rezervace na hranici Konga a Gabonu, jež leží stranou zájmu místních ochranářů.

"Místo, kam míříme, je ideální laboratoř, která nám ukáže, jak na tom Afrika je. Jedná se sice o odlehlou hraniční oblast, ale už tam vede cesta, je tam město, Číňané si tam otevřeli zlatý důl. Prales již penetrovali cestami a po nich míří lidé za vším, co prales může nabídnout," popisuje Tomáš Jůnek.

Expedice Neuron

Expedice Neuron - Jan Dungel v Amazonii

Vznik projektu Expedice Neuron inspiroval v roce 2015 slavný cestovatel Miroslav Zikmund. Cílem je navázat na slavnou éru Z + H a podpořit české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Nadační fond Neuron tím dává příležitost odvážným vědcům, kteří potřebují nasbírat data z terénu kdekoliv po světě. Šanci na úspěch mají smělé projekty ze všech oborů s jasným vědeckým cílem a přínosem. Na vědeckou expedici fond obvykle věnuje částku až milion korun včetně popularizace, a to z příspěvku svých mecenášů. 

Jejich expedice chce kromě monitoringu zvířat zjistit, která lidská aktivita má největší vliv na jaké druhy. Tyto informace mají být základem pro nové ochranářské strategie.

Na dotaz, zda tento příběh ještě vůbec může skončit happy endem, odpovídá opatrně. Pokud se prý do ochrany pralesů a zvířat podaří začlenit místní komunity, aby si hlídaly své lesy, jako to dělají indiáni v Jižní Americe, tak to znamená určitou naději. "Jenže místní jsou frustrovaní, že byli vyhnáni ze svých oblastí, a nemají moc náladu se kamarádit," dodává.

Velký pokrok by podle něj také znamenalo, kdyby se těžaři domluvili s místními alespoň na nějakém kompromisu. Protože i v zájmu těžařů je udržet les funkční.

"Afrika je asi nejvíce frustrující místo pro práci, protože jeden krok dopředu znamená deset dozadu, ale nějaká naděje stále existuje," říká zoolog a ekolog Tomáš Jůnek a dodává: "Moc rád bych zjišťoval, co kde žije, ale bohužel jezdím dvacet let na místa, abych tam zjišťoval, co tam ještě přežilo."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarská opozice míří k vítězství v Budapešti, ve volbách zřejmě porazila Orbánovu stranu

V nedělních volbách starosty maďarské metropole Budapešti podle předběžných výsledků míří za vítězstvím kandidát sjednocené opozice Gergely Karácsony. S lehce nadpolovičním ziskem hlasů (50,1 procenta) poráží po sečtení bezmála tří čtvrtin hlasů kandidáta vládní strany Fidesz Istvána Tarlóse, jemuž vyjádřilo podporu 44,8 procenta budapešťských voličů. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž by se jednalo o největší vítězství maďarské opozice za posledních deset let.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Brazilci nedokázali porazit ani Nigérii, Neymar se zranil

Fotbalisté Brazílie ani ve druhém přípravném utkání v Singapuru nedokázali porazit soupeře z Afriky. S Nigérií dnes remizovali 1:1 stejně jako ve čtvrtek se Senegalem. Zápas nedohrála jejich největší hvězda, útočník Neymar odkulhal ze hřiště už ve 12. minutě se zraněným levým stehnem.

Sedmadvacetiletý Neymar ve čtvrtek odehrál stý reprezentační zápas a stal se sedmým brazilským fotbalistou, který to dokázal. Dnes ho ale už krátce po zahájení duelu musel vystřídat Philippe Coutinho.

Nigerijci v poločase vedli po brance Johna Ariba, který nebojácně vběhl do vápna, obhodil si stopera Marquinhose a prostřelil gólmana Edersona. Krátce po přestávce vyrovnal Casemiro, jenž zblízka doklepl do sítě míč odražený od břevna.

Brazilci po červencovém triumfu na Copě América ještě nezvítězili. Ve třech ze čtyř přípravných zápasů remizovali a s Peru prohráli.

Argentina bez potrestaného Lionela Messiho rozstřílela Ekvádor 6:1. Proti jihoamerickému soupeři si zahráli také Slováci, tým českého kouče Pavla Hapala remizoval v Bratislavě s Paraguayí 1:1.

Další zprávy