Svědectví zpoza zdí v Bělé: Máme tu hlad, o jídlo se hádáme

Jan Hejl Jan Hejl
18. 8. 2015 5:30
Pákistánec Farid v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje šestiměsíční strastiplnou cestu z Pákistánu až do Česka, kde jej zadržela cizinecká policie.
Policisté v zařízení pro nelegální migranty v Bělé-Jezové.
Policisté v zařízení pro nelegální migranty v Bělé-Jezové. | Foto: ČTK

Bělá pod Bezdězem – V detenčním táboře pro nelegální migranty v Bělé-Jezové přebývá na 500 cizinců. Čekají na vyhoštění nebo transport do státu, který má podle mezinárodních úmluv posoudit jejich žádost o azyl.

Svými parametry tábor připomíná spíše věznici. Areál, který je obehnaný čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem, neustále střeží hlídači. Dovnitř je prakticky nemožné se dostat. Zadržené běžence tak navštěvují převážně právníci z neziskových organizací nebo členové rodiny.

Jedním z místních je i Pákistánec Farid, jehož skutečné jméno redakce z bezpečnostních důvodů neuvádí. Zadržený uprchlík svou zemi opustil, protože se tam necítil bezpečně. Rozhodl se vydat do Německa a požádat tam o azyl. Půl roku cestoval, než jej v Česku ve vlaku zadržela cizinecká policie a transportovala do tábora v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku.

Vzhledem k bezpečnostním opatřením v táboře poskytl Farid rozhovor Aktuálně.cz korespondenční cestou. Otázky redakce přímo do detenčního zařízení doručila pracovnice Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zadrženým cizincům pomáhá s právními otázkami. Farid v rozhovoru popisuje, jak se za zdmi bělského areálu žije.

"Jsme tu v obrovském stresu, nikdo moc nechápe, proč jsme tady v České republice drženi. Někdy jsou problémy s výdejem jídla, není ho dost a lidé se o něj hádají, protože mají hlad," popisuje podmínky v Bělé Farid.

Aktuálně.cz: Jak dlouho jste v uprchlickém táboře v Bělé-Jezové?

Farid: Jsem v detenci v Bělé už skoro 30 dní. Nechápu, proč nás tu Česká republika drží. Vůbec tu nechci zůstat, byl jsem na cestě do Německa. V Pákistánu není bezpečno. Moje matka tam pořád je a mám o ni strach. Od příbuzných vím, že v Německu můžu dostat azyl, proto chci jet tam.

Můžete popsat, jak jste se do Bělé dostal?

Už jsem popsal mnoha organizacím, proč a jak jsem přicestoval - například Anně, pracovnici OSN v Řecku a Srbsku. Z Pákistánu jsem odjel před šesti měsíci. Nejprve jsem vyjel autobusem, potom lodí z Pákistánu do Íránu. Pak jsem jel se skupinou lidí v autech přes Írán, odkud jsme pokračovali pěšky asi 10 hodin, bez jídla a vody. To bylo velmi náročné. Překročili jsme tureckou hranici a dostali jsme se do tureckého Izmiru. Odtamtud jsem se plavil lodí až do města Mitilini, což je město na řeckém ostrově Lesbos.

V Řecku jsem byl asi dva a půl měsíce a snažil se dostat dál. Pak se mi podařilo dostat se do Makedonie, odkud nás policie přemístila do Srbska (z písemné odpovědi není jasné, zda Farida policie vezla, nebo jim policisté sdělili, ať jedou do Srbska sami, pozn. red.). Tam se mi dostalo podpory od místních lidí, někdy nám lidé dali jídlo nebo nás nechali přespat. Policie v Srbsku nás nechala projít do Maďarska, kde jsem nasedl na vlak do Německa, ale bohužel jsem byl při vlakovém průjezdu Českou republikou chycen českou policií a umístěn sem do vězení v Bělé.

Brána uprchlického zařízení v Bělé-Jezové.
Brána uprchlického zařízení v Bělé-Jezové. | Foto: Jakub Plíhal

Jak se vám v detenčním zařízení žije?

V Bělé nedělám nic, není tu žádná možnost cokoliv dělat. Jsem tu ve vězení. Je to velmi těžké, protože pořád musím myslet na to, co jsem prožil, a nemám možnost myšlenky nijak rozptýlit. Je tu velmi málo pracovníků a tolik lidí v celách, zařízení je zcela přeplněné. Někdy jsou problémy s výdejem jídla, není ho dost a lidé se o něj hádají, protože mají hlad. Jsme tu v obrovském stresu, nikdo moc nechápe, proč jsme tady v České republice drženi. Mnoho z nás vůbec nevědělo, že vlak, ve kterém nás policie chytila, projíždí Českem.

V Česku tedy po propuštění, předpokládám, zůstat nechcete.

Nerozumím, proč nás tu Česká republika drží. Zůstat tu nechci. Nikdy jsem nespáchal žádný trestný čin. Za šest měsíců útěku z Pákistánu jsem projel mnoha zeměmi, ale jen v Česku jsem byl zavřen do vězení. Po propuštění chci jet do Německa. Jsem moc vděčný Organizaci pro pomoc uprchlíkům, ale v České republice žádat o azyl nechci a navíc se bojím, že by tu se mnou nebylo dobře zacházeno, když už teď tu jsem ve vězení.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 7 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy