Praha - Často nemají ani vlastní postel. Nechodí do školky a většinou ani na žádné kroužky. A v den mezinárodního svátku dětí v roce 2011 pro ně sociologové mají špatnou zprávu.
Více než třetina z nich se nikdy nevymaní z kruhu chudoby, do které se narodily - zejména proto, že je pro ně zpravidla uzavřena cesta do dobré školy.
V České republice žije na třicet tisíc takových dětí. Jejich domovem jsou ghetta, pro něž se vžil úřední název sociálně vyloučené lokality, a jde většinou o děti romských rodičů.
"Téměř 39 procent romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit předčasně opouští běžné základní školy. O nich se dá říct, že jsou předurčeny k setrvání v kruhu chudoby," říká k tomu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
"Podle našich zkušeností dostuduje střední školu tak pět procent dětí z ghett. O vysoké škole se nemá ani cenu zmiňovat, ta je pro děti, které vyrůstají v tomto prostředí, v podstatě nedosažitelná," dodává koordinátor organizace Člověk v tísni Martin Kovalčik.
Většina do zvláštních škol
I když sociologové odhadli v Česku počet dětí bez budoucnosti na třetinu všech, které v ghettech žijí, je podle Martina Kovalčika celkové procento dětí "bez budoucnosti" vyšší.
"Vycházíme pouze z odhadů, ale číslo popisující počet dětí z vyloučených lokalit, které chodí do zvláštní, dnes praktické školy, se bude pohybovat mezi 70 - 80 procenty," míní koordinátor společnosti, která se životem vyloučených lokalit permanentně zabývá.
Málokterému z těchto dětí se podle odborníků při překážkách, které vytváří i stát, podaří uniknout ze stereotypů, které provázejí životy jejich rodičů.
"Tím, že pošleme děti na praktickou školu, je de facto odsoudíme k celoživotní závislosti na sociálních dávkách. Jejich šance na uplatnění na otevřeném trhu práce se totiž prakticky rovnají nule," dodává odborník z Člověka v tísni.
Na gymnázia nemají nárok
Právě diskriminace ve vzdělávání je v České republice také klíčovou překážkou v integraci Romů.
Situaci ukazují data: o střední vzdělání s maturitou například podle loňské rozsáhlé studie společnosti GAC sociologa Ivana Gabala usiluje pouze 14 procent romských žáků.
U dětí z většinové společnosti je to téměř polovina. A jen osm romských dětí z tisíce usedne do lavic na gymnáziích.
Podle Martina Šimáčka z vládní Agentury pro sociální začleňování problém začíná už v mateřských školách, kam romské děti z vyloučených lokalit většinou nedocházejí. A na vině není jen finanční nebo logistická náročnost, která může romské rodiče od tohoto kroku odrazovat.
"Případy diskriminace, tedy nepřijetí dětí do mateřských škol pod falešnou záminkou, nejsou výjimkou. Na druhé straně matky těchto dětí samy málo znají svá práva, podobně jako povinnosti, a proti nepřijetí svého dítěte se neumí bránit," říká Šimáček.
Dobešovy problémy
Situaci nejchudších dětí v České republice nepomáhá ani kritika mezinárodních institucí.
Ministr školství Nečasovy vlády Josef Dobeš z Věcí veřejných sice na podzim objel některá česká ghetta (viz fotogalerie), ale právě nyní ho kvůli nečinnosti opustil tým odborníků, který na jeho úřadu v této oblasti působil.
Na Dobeše si také nedávno stěžovalo například Evropské centrum pro práva Romů. Podle organizace Dobeš na jaře Radě Evropy neodeslal zprávu o zpřístupňování českých škol romské menšině, jejíž vypracování mu ukládá rozsudek Evropského soudu pro lidská práva.
Ghetto, ale naše
Nad situací nejchudších dětí v České republice představitelé zdejší vlády připouštějí, že zdejší vzdělávací systém jejich odmítání podporuje.
"Nepřiměřeně vysoký počet romských dětí ve školách pro děti s lehkým mentálním postižením je toho důkazem. Snahy o prolomení tohoto kruhu jsou v poslední době zahrnuty do nových vyhlášek, které mají nabýt účinnosti 1. září tohoto roku," uvedla zmocněnkyně Šimůnková.
Nové předpisy mají zamezit neoprávněnému zařazování žáků do speciálních škol. Například tím, že podmínkou pro zařazení dítěte do speciálního vzdělávání se nově stane takzvaný informovaný souhlas rodičů.
Změnit roky trvající rozdělení společnosti na většinovou a tu nejchudší však bude těžké.
"Vyloučené lokality se mohou nám "bílým" zdát jako nedůstojná a nebezpečná místa pro život. Ale děti z ghett neznají nic jiného. Ony mají větší strach z většinové společnosti," popisuje důsledky dlouhodobé segregace sociolog Karel Čada ze společnosti GAC, který se na výše citovaném sociologickém průzkumu podílel.
