Čeští politici šíří svými výroky rasismus, zní z Evropy

Tereza Šídlová
5. 3. 2011 7:00
Rada Evropy si na prvním místě všimla protiromských výroků českých politiků
"Slavné Čunkoboxy". Aneb někdejší vicepremiér Jiří Čunek u kontejnerových domů pro Romy.
"Slavné Čunkoboxy". Aneb někdejší vicepremiér Jiří Čunek u kontejnerových domů pro Romy. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Víc než dřív čelí Češi kritice, že tu z vlivných politických kruhů často zní rasistické a protiromské výroky.

Léta dostává Česko upomínky z mezinárodní scény, aby vyřešilo diskriminaci romských dětí ve školách či aby neuzavíralo romskou komunitu do ghett.

V poslední zprávě komisaře pro lidská práva Rady Evropy se na prvním místě objevila následující slova: Znepokojivé jsou časté rasistické a protiromské výroky mezi vlivnými politiky.

Zpráva komisaře Thomase Hammarberga popisuje zkušenosti, které expert Rady Evropy nabyl při své dvoudenní návštěvě Česka loni na podzim.

"Cukrování" s cikány

A to se tehdy jen o pár dní minul s jedním z nejkřiklavějších příkladů silných slov na adresu Romů ze strany českého politika za poslední dobu.

"Počet Romů narostl za posledních pět let na 5 procent, roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný občan pracuje, cikáni tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí," stojí v prohlášení, které loni v listopadu vyvěsil starosta Nového Bydžova Pavel Louda (ODS).

Situace v Bydžově se vyostřila do protiromských nálad po znásilnění mladé ženy. Starosta svou výzvu ukončil slovy: Cukrování života cikánů už bylo dost.

"Já mám jiný pohled, než je ten ze zahraničí a než má někoho, kdo pod rouškou lidských práv zavírá oči před nedodržování zákona. Kritice ze Štrasburku se můžu jen smát," reagoval na kritiku zvenčí starosta Louda.

Prohlédněte si fotografie: Jak se žije v břeclavském ghettu?

Dynamit Liany Janáčkové

Louda také nedávno svolal do Bydžova Ivana Řápková (ODS).

Janáčková se víc než čímkoli jiným proslavila výrokem: "Nesouhlasím s jakoukoli integrací, bohužel jsem rasistka." A měla mluvit také o odstřelování Romů dynamitem.

"Já to říkám na tvrdo, ale říkám to, co většina obyvatelstva. Když se o takovém problému nemluví, mohou se ho ujmout extremisté," tvrdí Janáčková.

Na sletu padl mimo jiné návrh, aby bylo obyvatelům za narušování pořádku a soužití možné zakázat v obci či městě pobývat až na rok. Proti návrhu se ozvalo například sdružení Výbor pro odškodnění romského holocaustu, které se obává, že povede k radikalizaci.

Zmocněnkyně zatím mlčí

Janáčkovou přitom při obhajobě senátorského křesla loni podpořil premiér Petr Nečas. A to navzdory domácí ostravské organizaci ODS.

Sám Nečas dlouho čelil kritice, že romskou problematiku přehlíží. Trvalo půl roku, než našel nástupkyni zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába, kterého z úřadu vlády nekompromisně vyprovodil.

Nová vládní postava, která má agendu na starosti, se k problematice ani po dvou týdnech, co je v úřadu, sama nevyjádřila.

"Vládní zmocněnkyně pro lidská práva obdržela text sdělení evropského komisaře dnes odpoledne. Za Českou republiku lze konstatovat, že situace Romů patřila pro její předchůdce mezi priority a za klíčovou ji považuje i současná zmocněnkyně. S konkrétními body kritiky se v současné době seznamuje," vzkázal přes sms zprávu mluvčí vlády Jan Osúch.

Pochvala za tresty pro žháře

Není to úplně poprvé, co se experti ze zahraničí zaměřují na protiromské tendence v českém veřejném a politickém životě. Například zpráva amerického ministerstva zahraničí týkající se lidských práv si v roce 2007 všimla politiky i výrokům vůči Romům ze strany bývalého šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka.

Premiér jmenoval nástupkyni Michaela Kocába Moniku Šimůnkovou
Premiér jmenoval nástupkyni Michaela Kocába Moniku Šimůnkovou | Foto: Tereza Šídlová

Lidskoprávní experti ze zahraničí už dříve konstatovali, že v Česku lze na protiromské rétorice získat politické body.

S pochvalou naopak mezinárodní společenství přijalo to, že české úřady začaly rasistické zločiny rázně trestat. I ve francouzském Štrasburku si všimli přísných trestů, které si už odpykávají žháři z Vítkova.

Více než dvacetileté vězení pro mladíky, jejichž útok bude mít pro malou Natálii Kudrikovou následky doživotně, komisař pochválil.

Nekompromisní trest tehdy podpořili všichni vrcholní politici. Byli za jedno i kvůli jeho odstrašujícímu účinku.

Jediný, kdo trest zpochybnil, byl prezident Václav Klaus. Od začátku přitom trest ostře odsuzoval, v dubnu 2009 ho nazval surovým a odporným. 

"Výše trestů se mi zdá nečekaná, nečekaně vysoká. Jenom se zamýšlím nad tím, jestli taková výše trestu, kterou porovnávám s některými žádostmi o milost, které dostávám, opravdu bude tou nejsprávnější cestou, jak zabránit do budoucna opakování podobných jevů," řekl tehdy Klaus.

Prohlédněte si fotogalerii: Kudy vede cesta z ghetta:

 

Právě se děje

před 14 minutami

Ve věku 89 let zemřel divadelní teoretik a učitel Jan Císař

Ve věku 89 let ve středu zemřel divadelní teoretik, kritik, historik a pedagog Jan Císař. Na svém facebooku o tom informovala Divadelní fakulta Akademie múzických umění, se kterou byl spjat sedm desítek let. Poté, co na škole počátkem 50. let vystudoval divadelní vědu, začal brzy působit na DAMU jako pedagog, krátce byl i jejím děkanem. Vedl některá regionální divadla, byl dramaturgem Národního divadla a dlouhá léta se věnoval amatérské scéně.

Jan Císař se narodil 28. ledna 1932 v Hradci Králové. V roce 1951 odmaturoval na gymnáziu a po absolutoriu na DAMU a skončení aspirantury odešel do Vesnického divadla, kde do roku 1960 působil jako dramaturg. Učit začal externě - estetiku a dějiny českého divadla, což byl předmět, kterému vedle dramaturgie a teorie divadla zůstal věrný až do podzimu 2019.

V dalších letech pracoval v redakci časopisu Divadlo a v roce 1963 se stal šéfredaktorem Divadelních novin, které se za jeho vedení rozšířily na Divadelní a filmové noviny. Své články věnované teorii divadla a divadelní kritice začal publikovat i jinde.

V letech normalizace se Jan Císař začal také intenzivně věnovat významné části českého divadla, divadlu amatérskému, jehož se stal všeobecně uznávaným patronem. "Působení profesora Jana Císaře v českém divadle bylo mnohostranně záslužné. V mnoha ohledech představoval kontinuitu české divadelní kultury a také kontinuitu českého vysokého divadelního školství. A představoval také nejlepší vzdělanecké tradice této kontinuity, které se tu i v těžkých dobách přece jen aspoň v dosahu jeho působení udržovaly a i dnes udržují," uvádí vedení fakulty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Babiš nemá s Kulhánkem jako případným ministrem zahraničí problém. Ve čtvrtek se sejde i se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) nemá problém s kandidátem ČSSD na ministra zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD). Řekl to ve středu Rádiu Z. Prezident Miloš Zeman přijme Kulhánka ve čtvrtek na zámku v Lánech. Kulhánek má ve funkci nahradit odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD). Dosud svou nominaci nechtěl komentovat s tím, že se k ní vyjádří až po schůzi se Zemanem.

Spolupráce by podle Babiše mohla být ještě lepší než s jeho předchůdcem v čele české diplomacie Tomášem Petříčkem (ČSSD). Ve čtvrtek ráno se chce premiér s Kulhánkem sejít, řekl novinářům. "Budeme diskutovat o zahraniční politice," řekl Babiš. Dodal, že Kulhánka považuje za pracovitého a slušného člověka.

Kulhánek je dlouhodobým Hamáčkovým spolupracovníkem. Zastával také pozici náměstka pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí v době, kdy úřadu šéfoval Zaorálek. Náměstkem byl také na ministerstvu obrany. Kulhánek studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze, magisterský titul má z washingtonské Georgetown University.

Po Kulhánkově nástupu na ministerstvo vnitra média upozornila na jeho angažmá v čínské společnosti CEFC Europe, kam nastoupil po odchodu z ministerstva zahraničí. Experti oslovení Hospodářskými novinami to vnímali jako bezpečnostní riziko. "V minulosti jsem působil ve firmě jako externí konzultant a mimo jiné jsem se věnoval analýze investičních projektů a regulačnímu prostředí v EU," řekl k tomu tehdy Kulhánek.

Zdroj: Domácí
Další zprávy