Analýza superdebaty: Babiš mlžil o Pandora Papers, Okamura překroutil Green Deal

Jan Horák Radek Dragoun Jan Horák, Radek Dragoun
7. 10. 2021 13:35
Ve středu večer Česká televize završila své předvolební vysílání. Uvedla takzvanou superdebatu, v níž se střetlo osm lídrů politických stran, hnutí a koalic. Televize pozvala hosty na základě předvolebních průzkumů. Diskuse trvala hodinu a tři čtvrtě, politici se v ní utkali na téma daní, bydlení či inflace. Aktuálně.cz přináší analýzu, do jaké míry se lídři ve svých výrocích drželi faktů.
Předvolební superdebata České televize s osmi lídry stran, hnutí a koalic
Předvolební superdebata České televize s osmi lídry stran, hnutí a koalic | Foto: ČTK

Pandora Papers

Premiér Andrej Babiš zopakoval, že nákupem nemovitostí ve Francii prostřednictvím offshorových společností v daňových rájích zákon neporušil. Tento způsob transakce mu podle jeho slov doporučila realitní firma. Nevysvětlil však, proč mu takto realitka poradila. Podle ostatních politických lídrů kauza škodí mezinárodnímu obrazu Česka a Babiš musí transakce vysvětlit. Ostatní diskutující diváky ujistili, že oni se takového byznysu nikdy neúčastnili.

Andrej Babiš (ANO): „Ty peníze, které jsem tam poslal, byly zdaněné v České republice a to jsem prokázal. Když ta firma získala úvěr, vrátila je do České republiky, do renomované české banky.“

Premiér ukázal Českému rozhlasu výpis příjmů z roku 2009. Podle něj měl tehdy na účtu 19,5 milionu eur, nemovitosti ho stály 15 milionů eur. Výpis měl být na papíře s hlavičkou finančního domu, tedy banky. Veřejnosti ho však Babiš k dispozici nedal. Není ani jasné, zda výpis příjmů skutečně dokazuje, že zmíněné peníze zdanil.

Tvrzení o vrácení půjčky (Babiš zmíněných 15 milionů eur poslal do své firmy na Britských Panenských ostrovech, ta je půjčila jiné jeho společnosti, odtud pak putovaly do třetí Babišovy firmy, jež nemovitosti koupila) zpět do Česka nelze ověřit. Není jasné, jaké peníze by firma vracela, když Babišovy peníze použila na nákup nemovitostí a jiné prostředky neměla.

Premiér ani nedoložil, že by miliony skončily zpět v české bance. Mimo karibské schéma figuruje v celé operaci pouze monacká pobočka francouzské banky Societe General Private Banking. Podle dokumentů shromážděných novinářskou platformou Investigace.cz banka uzavřela smlouvu o poskytnutí půjčky, vůči které měla firma, jíž Babiš peníze poskytl, zastavit svou pohledávku ve výši zmíněných 15 milionů eur.

Analýza superdebaty v ČT

Superdebaty České televize se ve středu večer účastnilo osm lídrů politických stran a koalic, které televize pozvala na základě předvolebních průzkumů. V debatě vystoupili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra Svobodní Soukromníci), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (koalice Piráti a STAN) a Robert Šlachta (Přísaha). 

Deník Aktuálně.cz pro svou analýzu vybral čtyři tematické okruhy, o nichž se diskutovalo nejintenzivněji. Z těchto témat pak ověřil nejsilnější, případně nejproblematičtější výroky, které jednotliví lídři pronesli.

Andrej Babiš: „V roce 2017 se mě všichni ptali, odkud mám peníze na dluhopisy. A já jsem to zdeklaroval, já jsem jasně prokázal jako jediný politik v historii této země všechny moje daňové příjmy od roku 1996.“

Předseda vlády v tomto bodě neříkal pravdu. V březnu 2017 musel vysvětlit, kde vzal peníze na nákup korunových dluhopisů. Pořídil si je jako fyzická osoba od svého holdingu Agrofert. Výsledkem transakce je, že mu každý rok plynou výnosy z dluhopisů ve výši 90 milionů korun, které nemusí danit.

Aby objasnil původ peněz na nákup dluhopisů, nechal si tehdy zpracovat od firem PricewaterhouseCoopers a Ernst & Young audit příjmů. Skutečně zahrnoval jejich přehled od roku 1996. Problém však je, že audit se netýkal veškerých jeho financí. Babiš auditorům neposkytl kompletní podklady. Například v nich chybělo 19,5 milionu eur, o kterých po zveřejnění kauzy Pandora Papers řekl Českému rozhlasu.

Andrej Babiš: „Já jsem kritizoval offshory kvůli vlastnění českých firem z daňových rájů, to jsem kritizoval, to je něco úplně jiného.“

Premiér se snažil vysvětlit, že jeho karibská transakce není v rozporu s jeho dlouhodobým vymezováním se vůči firmám v daňových rájích. Babiš však v minulosti kriticky nemluvil jen o vlastnictví firem podnikajících v Česku skrz offshore společnosti, i když jde o jeho známý výrok. „Nemám žádné offshory jak vaši kámoši. A vy taky někteří držíte svoje firmy na offshorech,“ řekl v Poslanecké sněmovně v květnu 2015.

Jenže když v dubnu 2016 propukla kauza Panama Papers, principem totožná jako aktuální, Babiš se jako ministr financí vymezil vůči samotné podstatě offshore byznysu. „Myslím, že každý, kdo podniká, ví, že Panama není právě teritorium, kde se podniká transparentně,“ řekl tehdy. Dodal, že tuzemské finanční orgány musí zanalyzovat, kdo z Čechů tam má majetek a zda nepochází z trestné činnosti.

Vojtěch Filip (KSČM): „Já, prosím vás, ty věci, které pochází od pana Sorose, opravdu nepotřebuju poslouchat, mně to připadá jako lež.“

Předseda komunistů byl vůči kauze Pandora Papers nejvíce zdrženlivý. Podle něj ani nebylo namístě, aby se o ní v předvolební debatě hovořilo. Jako důvod uvedl, že za zveřejněním kauzy podle něj stojí americký finančník maďarského původu George Soros. Dokumenty k případu však získalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se kterým nemá Soros nic společného.

Jde o neformální platformu, v níž sdílí informace na sto mediálních organizací po celém světě. Platforma vzešla coby iniciativa od americké neziskové organizace Centrum pro veřejnou integritu, které v roce 1989 založil novinář ze stanice ABC Charles Lewis. Za Česko je členem konsorcia projekt Investigace.cz, jenž získává finance od šesti hlavních dárců. Dva z nich jsou součástí nadační sítě založené Georgem Sorosem.

Green Deal a auta se spalovacími motory

Zástupci všech osmi stran uvedli, že budou bojovat proti zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. V debatě panovala zejména obava o to, zda si lidé budou moci elektromobily, které jsou momentálně dražší než benzinová či dieselová auta, dovolit koupit.

Předseda STAN Vít Rakušan sice prohlásil, že očekává, že technologický vývoj půjde dopředu a ceny elektromobilů budou za 15 let nižší, přesto byl jako ostatní politici v diskusi přesvědčený, že by se přechod na elektroauta neměl vynucovat zákazy, ale že se sami lidé rozhodnou, jaký typ vozu upřednostní.

Petr Fiala (koalice Spolu): „Elektroauta nejsou v tuhle chvíli dostupná pro lidi. Auta přitom nejsou luxus, tím jezdí lidé do práce, za svými příbuznými. Když nejlevnější elektroauto stojí přes milion korun, tak si to lidé nemohou dovolit.“

V Česku je momentálně podle Centra dopravního výzkumu mezi plně elektrickými auty nejvíce registrováno vozidel Škoda Enyaq, jehož cena začíná na 1,1 milionu korun. Druhý nejčastější vůz Hyundai Kona lze však s elektromotorem koupit už od 840 tisíc korun. Pod milion stojí i další vozy, například Renault Zoe se prodává v nejlevnější verzi za 745 tisíc korun, Volkswagen ID.3 za 917 tisíc korun nebo Peugeot e-2008 za 880 tisíc.

Superdebata před volbami do Poslanecké sněmovny v České televizi.
Superdebata před volbami do Poslanecké sněmovny v České televizi. | Foto: ČTK

Tomio Okamura (SPD): „Je potřeba odmítnout tenhle šílený plán s názvem Zelený úděl Evropské unie. Pakliže se do roku 2035 zruší spalovací motory, tak táta na venkově v Čechách nebude moct jet do práce, navíc na elektromobily nebudeme mít peníze.“

Evropská komise navrhuje, aby od roku 2035 bylo zakázáno prodávat auta se spalovacími motory - ať už na benzinový či dieselový pohon. Neplánuje však zakazovat s nimi jezdit. Počítá ale s tím, že vzhledem k průměrné životnosti vozu v délce 15 let nebudou v roce 2050 v Evropě už prakticky žádná vozidla se spalovacím motorem jezdit. 

Vít Rakušan (koalice Piráti a STAN): „On (premiér Andrej Babiš) je tím, kdo souhlasil s Green Dealem.“

Zelenou dohodu pro Evropu, které se přezdívá Green Deal či Zelený úděl, schválila Evropská rada loni v prosinci. Za Česko sedí v Evropské radě premiér Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Letos v červnu pak všechny členské státy schválily i evropský právní rámec pro klima, jehož součástí Zelená dohoda je. 

Jejím cílem je do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů o 55 procent oproti hodnotám naměřeným v roce 1990. V roce 2050 by pak měla Evropa dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že by se mělo z atmosféry odstraňovat stejné množství skleníkových plynů, jako se do ovzduší vypouští.

Daně a příjmy státu

Navzdory rekordním rozpočtovým schodkům let 2020, 2021 a toho plánovaného na příští rok, v němž se počítá se schodkem 380 miliard korun, nechce zvyšovat daně žádný z lídrů - až na jedinou výjimku. Mantra stran od koalice Spolu přes SPD až po Přísahu je, že víc peněz v peněženkách lidí znamená více financí v oběhu, a tím pádem i větší příjmy pro státní kasu. Jediný, kdo by zvyšoval daně, hlavně ty z příjmů, je ČSSD.

Andrej Babiš (ANO):My jsme snižovali daně, paní předsedkyně si to asi nepamatuje. Takže my jsme snížili daň na 15 procent, celkově jsme snížili daně o 507 miliard.“

Premiér takto přesvědčoval lídryni hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, že jeho kabinet nechal více peněz mezi lidmi. Je pravda, že hnutí ANO s podporou opozičních ODS a SPD vloni v prosinci zrušilo superhrubou mzdu a daň z příjmů stanovilo na 15 procent.

Nelze ovšem ověřit, jak Andrej Babiš došel k cifře 507 miliard. Nicméně pokud se budeme držet zrušení superhrubé mzdy, podle ministryně financí Aleny Schillerové tím za rok zůstane mezi lidmi „jen“ o 130 miliard korun více.

Babišův kabinet však zvyšoval nepřímé daně, o 10 procent šla nahoru DPH z cigaret a alkoholu, o 12 procent vzrostla daň z hazardních her. O tisíc korun korun se také zdražil zápis majetku do katastru nemovitostí (původně jsme uvedli o dva tisíce, ale na dva stoupl o zmíněnou tisícovku, za nepřesnost se omlouváme, pozn. aut.). 

Jan Hamáček (ČSSD): „Sociální demokracie úplně otevřeně říká, že je potřeba také se podívat na příjmovou stránku. Pokud z České republiky odtéká 300 miliard korun do zahraničí každý rok, tak je potřeba aspoň část tady toho udržet.“

Lídr ČSSD a současně ministr vnitra se při debatě České televize odkázal na analýzu Úřadu vlády z roku 2016, kdy byl u moci koaliční kabinet Bohuslava Sobotky ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Expertiza opravdu pracovala s cifrou 300 miliard korun. Jde o peníze z dividend, které dceřiné firmy působící v České republice vyplácí svým mateřským firmám se sídlem v zahraničí. Především jde o banky.

Částka se v následujících letech pohybovala na podobné úrovni. Podle České národní banky v roce 2019 dosáhla úrovně dokonce 330 miliard. Koronavirová krize odliv výnosů z Česka zpomalila, loni tak činil „jen“ 190 miliard. Podle ekonoma Lukáše Kovandy, citujícího podklady OECD, však z Česka putuje do zahraničí ještě více peněz. Celkově má jít podle něj zhruba o 500 miliard korun.

Andrej Babiš (ANO):Oni se ptají, odkud přijdou peníze. Tisíc tři sta miliard přijde z evropských peněz, které jsem mimochodem i vybojoval, 978 (miliard) plus 42 (miliard) díky mé urputnosti.“

Premiér mluvil o rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2027, oficiálně se mu říká víceletý finanční rámec. Jde o peníze, které si mezi sebou rozdělí jednotlivé členské státy. Jednání o evropském finančním balíku začalo loni v únoru a trvalo půl roku. Na počátku jednání se navrhovalo, aby finanční porce pro Českou republiku byla skromnější. Jednání za Česko se účastnil Andrej Babiš.

Na konci byla dohoda, že Česko může získat z evropských prostředků 960 miliard a dalších 400 miliard si může výhodně půjčit. Babiš tak dokázal v dohodě s ostatními evropskými lídry vyjednat pro Česko více peněz. Rekordní je ovšem i celý evropský rozpočet. Dosahuje 1,074 bilionu eur, což je nejvíce v historii.

Pro Česko to má však dvě komplikace. Svůj podíl musí nejprve řádně vyčerpat, peníze do země „nepotečou“ automaticky. Vláda musí vymyslet dostatek projektů, za které lze dotace utratit. Zodpovídat za to bude ministerstvo průmyslu a obchodu. Navíc nejde o příjem státního rozpočtu. Rozdělit se mají na konkrétní záměry, o které budou soutěžit firmy či státní instituce a podniky a jež mají podpořit ekonomiku.

Bydlení

Politici se v předvolební debatě shodli, že nedostupnost bydlení je v Česku problém a že ho lze řešit především rychlejší výstavbou bytů. Naopak nenalezli shodu na tom, zda mají být ti, kteří byty využívají jako investici a nechávají je prázdné, více zdaněni, což by je mělo přimět k tomu, aby je pronajali. K této speciální dani se hlásí ČSSD a KSČM, naopak ji ostře odmítla předsedkyně hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková, protože to podle ní zavání „salámovou metodou, která ve finále povede ke znárodňování“.

Tomio Okamura (SPD): „Můj kamarád koupil své dceři na hypotéku byt, vybavil ho kuchyňskou linkou. Čeká, až dostuduje, aby se tam s přítelem přestěhovala, a úplně se děsí návrhu ČSSD, že mu to chtějí zdanit.“

Přímo v debatě předseda ČSSD Jan Hamáček odmítl, že by se Okamurův kamarád měl v případě schválení návrhu sociální demokracie obávat vyššího zdanění. „Kolega Okamura dává mylné informace, že chceme tomu, kdo má jeden byt na hypotéku, dávat pokutu. My jdeme po těch, kteří s byty spekulují - to jsou fondy, právnické a možná i fyzické osoby, které mají desítky nebo stovky bytů,“ vysvětlil. ČSSD má ve svém programu, že zavede pokutu za dlouhodobě prázdné byty, protože ty mají sloužit k bydlení, a nikoliv jako investice či spekulace. Vyšší zdanění by se ale nemělo týkat například i bytů, které chystají obce k rekonstrukci.

Podobně jako Hamáček mluvil i předseda KSČM Vojtěch Filip, který řekl, že daň z neproduktivního kapitálu se má týkat pouze dlouhodobě neobsazených bytů, které stále vlastní developerské firmy.

Andrej Babiš (ANO):Piráti jasně řekli, že chtějí zdaňovat nadrozměrné byty, a jeden pirát řekl, že chce vyvlastňovat po vzoru Berlína.“

Že Piráti chtějí zavést daň za bydlení v nadměrných prostorech, koluje již několik měsíců po sociálních sítích. Podle agentury AFP, která označuje nepravdivé příspěvky na českém Facebooku, se jedná o smyšlenou zprávu. Sami Piráti tvrdí, že nic podobného nenavrhovali a ani neexistuje jediné dohledatelné vyjádření předsedy Ivana Bartoše v médiích, že by jeho strana něco podobného prosazovala.

Ve druhé části premiér Babiš připomněl tvrzení pirátského poslance Františka Kopřivy, který koncem září na svém Twitteru vzkázal „místním konzervativním obdivovatelům Západu“, že „se včera občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů“. Upozornil tím na to, že obyvatelé Berlína v referendu schválili převzetí celkem 240 tisíc bytů. Ty se budou přebírat od každé firmy podnikající v nemovitostech, pokud vlastní přes tři tisíce bytů.

Poslanec Kopřiva však později uvedl, že chtěl pouze poukázat na selektivní vnímání západní Evropy během kampaně a že vyvlastňování bytů rozhodně nepodporuje. Na výtku, že pirátský poslanec není podporovatel vyvlastňování, což záhy vysvětlil, však Babiš reagoval tak, že Kopřiva dostal „kartáč“ a opravil se. „Oni to ale mají v sobě,“ dodal Babiš.

Superdebata v České televizi konfrontovala osm lídrů politických stran a hnutí.
Superdebata v České televizi konfrontovala osm lídrů politických stran a hnutí. | Foto: Česká televize

Andrej Babiš (ANO): „Praha má 90 miliard korun na účtech a (byty) nestaví.“

Zhruba 90 miliard má hlavní město skutečně na účtu - jenže v součtu se všemi městskými částmi, které hospodaří samostatně bez vlivu magistrátu. Samotné vedení celé Prahy má pak podle dřívějšího vyjádření náměstka primátora Pavla Vyhnánka zhruba 60 miliard. Zhruba pětina však slouží jako rezerva na splátky úvěrů v dalších letech. Deset miliard pak slouží na plánované investice a dalších deset miliard na nenadálé výdaje. Další peníze podle Vyhnánka pak slouží například na výstavbu metra D.

Petr Fiala (ODS): „Jestli tady v roce 2008 bylo běžně postaveno 40 tisíc bytů, tak letos toho čísla nedosahujeme. (…) Věříme, že do konce volebního období by se dalo 40 tisíc bytů ročně stavět. Na průměrný byt česká rodina šetří 12,5 roku, což je v podstatě nejdéle v Evropě.“

Podle Českého statistického úřadu se od roku 1998 nejvíce bytů postavilo v roce 2007, a to 41 649. O rok později to bylo 38 380 bytů, podobné to bylo i v roce 2009, od té doby se však nikdy za rok nepostavilo více než 37 tisíc nových bytů. Například v loňském roce to bylo 34 412.

Za letošní rok jsou zatím známa čísla jen za první půlrok, kdy se podle statistického úřadu dokončilo takřka 17 tisíc bytů, což je nejvíce za poslední roky. Běžně se totiž nejvíce bytů dokončí v posledním čtvrtletí. Letošní první pololetí je na tom dokonce zhruba o 500 bytů lépe než ve Fialou zmiňovaném roce 2008.

Průměrný byt v Česku pak lidi podle studie poradenské společnosti Deloitte vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, což je po Srbsku vůbec nejvíce. Naopak nejméně platí Irové, kterým stačí si našetřit 3,1 ročního platu.

V debatě se politiků poprvé ptala i umělá inteligence:

Umělá inteligence Matylda pokládala českým politickým lídrům otázku. Okamurovi se její vzhled líbil. | Video: Facebook/ČT24
 

Právě se děje

Další zprávy