reklama
 
 

Další migrační vlna je na spadnutí. Sucho vyžene z domovů až 120 milionů lidí

9. 12. 2015 15:49
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.

Praha - Do Evropy nyní proudí statisíce lidí z afrických zemí, kde se vedou občanské války nebo vládnou autoritativní režimy. A podle odborníků se bude jejich množství zvyšovat. Může za to i změna klimatu. Častější sucha a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.

Někteří zamíří do Evropy, vědci však předpokládají, že přesouvat se budou spíš na menší vzdálenosti a obživu budou hledat v okolních zemích.

Hrozba extrémního sucha se týká hlavně obyvatel zemí takzvaného Sahelu, jak se označuje jižní okraj rozpínající se Sahary. „Nejvýrazněji se sucha projevují v Etiopii, Eritreji, Somálsku, severní Keni nebo Jižním Súdánu. Což jsou země až z devadesáti procent závislé na zemědělství. Takže pokud se změní klima a přestanou pravidelné deště, lidem dojde zdroj obživy a budou muset přesídlit,“ řekl Šimon Pánek, ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, která lidem v postižených oblastech pomáhá.

Pánek není zastáncem odvážných odhadů a mluví spíš o desítkách milionů obyvatel Afriky, kteří budou muset během následujících dvaceti let změnit způsob obživy a migrovat. Přesto upozorňuje, že i střídmé odhady hovořící o padesáti milionech uprchlíků jsou závažné.

Méně emisí, víc peněz do fondu

„I kdybychom neměli žádné morální důvody spojené s odpovědností a s tím, že máme jako vyspělé země myslet na budoucnost, musíme to čistě pragmaticky řešit. Je to podobná situace, jako když se Evropa donedávna tvářila, že se nechce vměšovat do situace v Sýrii a teď je překvapena počtem uprchlíků, kteří se tady objevují,“ tvrdí Pánek.

Vyspělé státy by podle něj měly snižovat emise, které za změnu klimatu můžou, a přispívat do společného fondu na opatření, kterými se africké země změně klimatu přizpůsobí. Konkrétnější plány se nyní rýsují jako výsledek právě probíhající klimatické konference v Paříži, které se účastní 195 zemí OSN.

„Pokud by se vypouštělo stejné množství emisí jako teď, do konce století by průměrná teplota stoupla o 3,5 stupně Celsia,“ upozorňuje Michal Broža, šéf české kanceláře OSN. Jen za posledních sto let se planeta ohřála o jeden stupeň, plán je udržet oteplování do konce století v hranicích dvou stupňů Celsia. Výraznou roli přitom hrají města. Na to, že zabírají jen dvě procenta plochy na Zemi, vypouštějí až 70 procent emisí. A podle odhadů se mají do měst přesunout do třiceti let další dvě miliardy lidí.

Nejen sucho, ale i tání ledovců

Broža zároveň upozorňuje na to, že migraci lidí může ovlivnit i rostoucí hladina moří způsobená táním ledovců. „Deset procent populace žije v nízko položených pobřežních oblastech. Mohou být potenciálně taky těmi, kteří se budou muset posunout,“ říká. A Bedřich Moldan z Karlovy univerzity doplňuje, že do roku 2050 stoupne hladina oceánů o desítky centimetrů. „Zatím se nedá říct, jak to bude, jsou různé scénáře změny klimatu, ale mluví se o rozmezí 25 až 80 centimetrů,“ přibližuje.

Ohrožení jsou například obyvatelé Malediv nebo rozsáhlých oblastí Bangladéše. „Ale nakonec i Evropy. Itálie teď intenzivně řeší budoucnost Benátek a masivně do opatření investuje,“ přibližuje Pánek.

Jen za posledních šest let mají změny klimatu podle střízlivých odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na svědomí 25 až 30 milionů uprchlíků na celém světě. „Tendence vysvětlovat vše klimatickými změnami mi není moc sympatická, protože vím, že některé důvody jsou silnější. Třeba Asadův autoritářský režim v Sýrii nebo pronásledování a nemožnost normálního života v Eritreji. Ale je nesporné, že například zrychlený přesun lidí do měst, který proběhl v Sýrii, přispívá k většímu napětí v zemi,“ říká Pánek.

autoři: Adéla Skoupá, Adam Hecl | 9. 12. 2015 15:49

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama