reklama
 
 

Klimatolog: V boji proti suchu jsme zaspali. Česko po léta ztrácelo čas jen hašením důsledků

14. 11. 2015 15:35
Charakter počasí z posledních let předpovídali akademici již od 90. let minulého století. Letos sucho postihlo většinu území České republiky až ve druhé polovině vegetační sezony. Otázkou ale je, co bude dál, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Česko podle něj problémy se suchem řeší pět minut po dvanácté. Nezasáhlo proto zemědělskou produkci tak ničivě, jako kdyby se opakoval rok 2012. Prioritou by podle expertů měla být připravenost na periodu sucha, ne až reakce na ni.

Praha - Opatření proti suchu se kvůli jeho dlouhodobé a plíživé podobě musejí vytvářet jiným způsobem než krizové scénáře u povodní. Přestože ministerstvo životního prostředí spolu s dalšími resorty letos připravilo strategii, jak se přizpůsobit změně klimatu, řeší problém pět minut po dvanácté. Řekl to v rozhovoru s ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka. Prioritou by podle něj měla být připravenost na epizodu sucha, a ne až reakce na ni.

"Budování ochranných opatření proti suchu budou trvat několik let nebo desetiletí a již po léta je jasné, že Česko ztrácelo drahocenný čas," uvedl odborník z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Podle meteorologů začalo letošní sucho již loni v zimě, která byla podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu nejsušší od roku 1961. Od letošního ledna do konce srpna pak spadlo na českém území 353 mm srážek, což je po roce 2003 druhá nejnižší hodnota také od roku 1961.

Sucho podle Trnky postihlo většinu území České republiky až ve druhé polovině vegetační sezony. Nezasáhlo proto zemědělskou produkci tak ničivě, jako kdyby se opakoval rok 2012. Sucho tehdy postihlo území ČR na podzim roku 2011 a s plnou silou pak další rok od dubna do června.

V současnosti je nejvíce sucho na severní a střední Moravě. "Přetrvává ještě v jižních Čechách a z části ve východních Čechách. Jižní Morava, kde byla situace nepříznivá po většinu sezony, je na tom momentálně o něco lépe," uvedl Trnka.

Sucho bylo znát i na vodních tocích, například na Labi v Děčíně byl letos nejmenší průtok od vybudování soustavy vltavské kaskády. Ta od 60. let může přilepšovat řece vypouštěním většího množství vody, než kolik do ní přitéká.

V zemědělství suchem utrpěly nezavlažované sady a vinice a z polních kultur plodiny s dlouhou vegetační dobou, zejména kukuřice a další pícniny, brambory, a pokud jde o výši výnosu tak pravděpodobně i cukrová řepa. Problémy se projevují ve zpracování půdy a ve vzcházení ozimů.

V oblastech s hlubokou půdou a zejména při instalaci závlah hlásí vinaři úrodu velmi dobré kvality. Také dříve sklízené polní plodiny, například pšenice, ječmen či řepka, vykázaly díky dobrému rozložení srážek a zásobě vláhy z konce zimy i dobré výnosy na většině území, uvedl klimatolog.

Dopady suchého počasí do zemědělství jsou proto podle Trnky zatím smíšené. "Je to tím, že srážky přicházely ve správnou dobu a ve správné podobě, byly mírné, což je lepší než intenzivní lijáky," uvedl.

Letošní rok tedy nebyl tragický, otázkou ale je, co bude dál. "Naše prognózy na stránkách intersucho.cz ukazují, že je velmi nepravděpodobné, že by se vláhový deficit měl snížit, dodal Trnka. Charakter počasí z posledních let předpovídali akademici již od 90. let minulého století.

autor: ČTK | 14. 11. 2015 15:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama