Roky 2015 až 2019 byly v Česku těmi nejsuššími v dlouhé historii měření. V některých obcích část roku netekla voda z kohoutků, klesaly hladiny podzemních vod, zemědělci hlásili miliardové ztráty. V posledních dvou letech se situace zklidnila, meteorologové ale varovali, že intenzivní sucho vlivem klimatické změny a s ní spojených vzrůstajících teplot nezmizelo, jen nebylo tak viditelné. Letos je zpět.
Březen byl letos nejméně deštivým za posledních deset let. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu srážky dosáhly jen 35 procent normálu z období 1981 až 2020. Takto málo nepršelo během tohoto měsíce ani v nejsušších letech 2015 a 2018. Teplotně byl březen průměrný, předešlé dva zimní měsíce ale normál překonaly o dva, respektive tři stupně.
Začátek roku tak navázal na obdobně suchý konec toho minulého. V listopadu a prosinci napršelo či nasněžilo asi o polovinu méně, než jak bylo obvyklé v posledních 40 letech.
"Zima byla bez sněhu a navíc nezvykle teplá, takže jsme začínali rok s velmi nízkou zásobou půdní vláhy. Do toho přišel velmi suchý březen a pak i duben. V tuto chvíli je odchylka od normálního stavu poměrně velká, zasáhla téměř celé naše území, zejména v povrchové vrstvě," říká bioklimatolog, profesor Mendelovy univerzity Miroslav Trnka, který rovněž působí v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Podle systému HAMR Českého hydrometeorologického ústavu povrchové sucho minulý týden postihovalo více než čtvrtinu Česka. Téměř osm procent území trápil nejvyšší stupeň, tedy mimořádné sucho, a to zejména jižní Čechy, Polabí a jižní Moravu. Minulý rok v tomto týdnu přitom pociťovala sucho jen desetina republiky, mimořádné pak ani ne dvě procenta.
Nedostatek vody je poznat také na nízkých průtocích řek. Například ty na jihu Moravy dosáhly v březnu pouze 23 procent svého obvyklého stavu a pod průměrem jsou sedmý měsíc po sobě. Údaje zveřejnili brněnští hydrometeorologové na svém blogu.
Sucho v Česku pravděpodobně vydrží až do léta, jak vyplývá z předpovědí portálu Intersucho, které na základě současného stavu a vývoje z minulých let vypočítává předpokládaný další vývoj situace. "Letos začínáme sezonu suchým jarem a v těchto případech se jen zřídka podmínky zásadním způsobem zlepší," potvrzuje Trnka.
"Máme místa na středozápadě Čech, na Hané nebo na jižní Moravě, kde je nyní šance jen jedna ku pěti nebo deseti, že bude zásoba vody v červenci normální nebo vyšší než obvykle. Už v tuto chvíli navíc vegetace spotřebovává tolik vody, kolik přichází ze srážek. Nemá rezervu pro případ, že by srážky nebyly," doplňuje bioklimatolog.
Experti ale upozorňují, že Česko už pamatuje roky, kdy se podobné predikce nevyplnily. To byl případ roku 2020. "Duben byl tehdy velice suchý, ale pak přišel extrémně vlhký červen a spíše jsme bojovali s povodněmi. Můžeme mít tedy stále naději, že se situace změní," doplňuje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.
Ještě dražší obilí
Dopady sucha lze poznat již teď, a to zejména v zemědělství. "Jsme v části roku, kdy zemědělské plodiny vodu jednoznačně potřebují. A bohužel zejména v Polabí a na jižní Moravě je deficit jednoznačný," říká Daňhelka.
Špatné vyhlídky zemědělců potvrzuje prezident agrární komory Jan Doležal. Sucho podle něj může zasáhnout především letošní produkci obilovin. Zemědělcům navíc kazí plány pozdní nástup jara, kvůli němuž nebudou mít letos plodiny tolik času vyvinout se a začít plodit.
"To vše může mít vliv na výnosy plodin, potažmo na jejich cenu. Konkrétní dopady je ale předčasné odhadovat," upozorňuje Doležal a dodává, že ceny rostou už nyní a k dalšímu posilování tohoto trendu přispěje také válka na Ukrajině.
Aby zemědělci zamezili důsledkům sucha, je třeba podle expertů omezit práce, při kterých půdu otáčí a takzvaně otvírají, a je nutné zvážit některé typy hnojení, které nejsou vhodné pro tento typ počasí. "Je také třeba střádat zásoby vody, ale pokud to zemědělec nedělá dlouhodobě, tak to z týdne na týden nezmění," míní bioklimatolog Trnka.
Deset miliard na změnu
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) 26. dubna oznámila, že na adaptační opatření proti suchu resort vyčlenil pro období 2021 až 2027 přes deset miliard korun. Směřovat je chce na větší využití dešťové vody, podporu šetrného zemědělství nebo na opatření na větší zadržování vody v krajině, jako je vytváření tůní nebo malých vodních nádrží.
Ministerstvo zemědělství zase investuje do rozvoje vodovodů a kanalizací. "Počítáme s částkou 1,75 miliardy korun. Důležité je propojování vodárenských soustav, sem chceme nasměrovat výrazně více prostředků. V loňském roce šlo na propojování soustav 333 milionů korun, pro letošek počítáme s 875 miliony," uvedl ministr Zdeněk Nekula.
Miroslav Trnka plán vlády schvaluje. "Deset miliard je tisíc korun na jednoho člověka v Česku. To se nedá počítat s nějakou strukturální změnou. Jde ale podporu cílově zamířit tak, abychom pomohli těm nejvíce ohroženým místům a podpořili aktivitu podniků i jednotlivců, aby se na suchá léta lépe připravili," vysvětluje.
"Adaptační opatření jsou správnou cestou. Je třeba přizpůsobit se tomu, že je nyní příroda vrtkavější. Musíme zvládat s menším přísunem vody to, co jsme zvládali předtím," dodává ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.
