Každý druh stromu vydává vlastní směs těkavých organických sloučenin, tedy jakousi vůni. Během evoluce se zvířata naučila tyto vůně rozeznávat, a to tak, že například listožravý hmyz podle nich vyhledává své hostitelské rostliny. Stromy se umí ale účinně bránit například skrze hořké látky, které hmyzu nechutnají.
"Fakt, že rostliny mohou chemicky přitahovat parazitické vosy, dravé brouky, a dokonce i ptáky při napadení škůdci, je známý už nějakou dobu. Kromě chemických látek, jež jsme studovali my, se na daném procesu podílí třeba i změny v barvě listů, které predátoři dokážou zaznamenat," říká autor první studie provedené v přirozeném prostředí Martin Volf z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Výzkum se uskutečnil v nížinném lese v německém Lipsku na ploše 1,65 hektaru. Vědci sledovali chování hmyzu a predátorů přímo v korunách stromů, na výzkumném jeřábu ve výšce čtyřiceti metrů. Současně prováděli i chemické analýzy rostlinných vůní pomocí metabolomiky - analýzy chemických sloučenin vznikajících při buněčných procesech.
Na studii se kromě českých vědců podíleli i výzkumníci z Německého centra pro integrativní výzkum biodiverzity iDiv, z univerzit v Jeně a Lipsku. Pro výzkum si vybrali osm statných dubů v období rašení listů. Nejprve do korun stromů umístili umělé housenky z plastelíny. Vybrané části stromů ošetřili speciálním postřikem methyl jasmonátu, což je rostlinný hormon, který spouští obranu stromu.
Po aplikaci postřiku vědci sledovali, jak se proměňuje chemické složení listů, jaké látky stromy vypouští do ovzduší, jací predátoři signály rozpoznají a na housenky zaútočí nebo jak se následně na stromech promění množství a druhové složení hmyzu. Útoky predátorů dokumentovali na umělých housenkách podle otisků zobáků a kusadel. Nakonec v laboratoři nabídli ošetřené a neošetřené listy housenkám bekyně velkohlavé, aby ověřili, zda jim opravdu nechutnají.
Vědci potvrdili, že predátoři, jako jsou ptáci, draví brouci, parazitické vosy nebo mravenci, navštěvovali ošetřené větve mnohem častěji než neošetřené. Mezi nejčastější útočníky patřil dravý hmyz. Výsledek studie poukázal na úbytek počtu listožravých housenek. V laboratoři se housenky bekyně vyhýbaly ošetřeným listům, což ukazuje, že stromy navíc produkovaly i látky, které odpuzují býložravý hmyz.
"Nová zjištění nám mohou pomoci najít alternativní, přirozené strategie pro ochranu proti škůdcům v zemědělství a lesnictví, a tím i snížit množství pesticidů," dodává další z autorek studie Nicole van Damová, vedoucí výzkumné skupiny z institutu iDiv a univerzity v Jeně.
