Generál Marek Šimandl sloužil 14 let v Bezpečnostní informační službě. Dalších 12 let působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde se vypracoval na bezpečnostního ředitele. Následující rok pracoval jako první náměstek v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Když se v září 2018 stal šéfem Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se česká rozvědka oficiálně nazývá, ocitl se na profesním vrcholu.
Jeho kariéra v bezpečnostních složkách státu však, alespoň prozatím, končí. Ve středu o tom rozhodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který dvaapadesátiletého Šimandla za souhlasu vlády zbavil funkce. Generál skončí 7. července. Jeho místo obsadí o den později někdejší výsadkář, bývalý příslušník Vojenského zpravodajství a naposledy byznysmen Petr Mlejnek.
"Děkuji panu Šimandlovi za jeho práci. Budu rád, pokud zůstane v bezpečnostních sborech i nadále a stát tak bude moci využít jeho odbornost a kvalifikaci," uvedl Rakušan. Vláda při středečním jednání odvolala Šimandla bez ministrovy přítomnosti, Rakušan byl pracovně v Bruselu. Už v lednu pro Aktuálně.cz nepřímo připustil, že v čele rozvědky dojde ke změně.
Nástup v citlivé době
Není uzavřenější tajná služba v zemi než Úřad pro zahraniční styky a informace. Jako jediná nevydává výroční zprávu o své činnosti. Také nejvíce uplatňuje praxi, kterou popisují špionážní filmy či romány. Její lidé mají krycí identitu, také využívá krycí firmy či objekty pro zabezpečení zpravodajských operací. Rozvědka dbá o ochranu bezpečnostních, politických a ekonomických zájmů Česka v zahraničí.
Marek Šimandl přišel řídit rozvědku ve výjimečně citlivé době. Jeho předchůdce Jiřího Šaška postavil mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) kvůli hospodářským machinacím ve službě. Skandál vyústil ve stíhání Šaškova bývalého náměstka pro operativu Zdeňka Blahuta, kterého státní zástupce později obžaloval. Soud kauzu vrátil k došetření.
Aféra se negativně podepsala na výkonnosti rozvědky, vedle BIS a Vojenského zpravodajství měla nejslabší pozici. Šimandlovým úkolem bylo službu směrem dovnitř uklidnit, personálně stabilizovat a umožnit všem jejím složkám podávat maximální výkon. Ze všeho nejvíc se ale musel v rozvědce sám zorientovat, protože přišel na ředitelské místo zvenčí.
Rozvědka po skandálu
Úřad pro zahraničí styky a informace poznamenal největší skandál, jenž se některé z naších tajných služeb stal za několik let. Loni v květnu Vrchní státní zastupitelství obžalovalo bývalého zástupce ředitele služby Zdeňka Blahuta z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle obžaloby způsobil rozvědce škodu nejméně 10 milionů korun. Jeho případ se nyní znovu vyšetřuje.
Personální neklid v rozvědce nejvíce ilustrují změny na postu náměstka pro operativní činnost. V lednu 2018 na této pozici skončil zmíněný Zdeněk Blahut, o rok později ji musel opustit jeho nástupce Radek Musílek a předloni v říjnu Vladimír Posolda. Současný šéf operativy Jiří Vondráček je čtvrtým náměstkem za poslední tři a půl roku.
"Staly se věci, ke kterým dojít nikdy nemělo, ale věřím, že se službě i mně podaří vše ustát, spravedlivě vyřešit a do budoucna se vyhnout podobným excesům. Optimismem mě naplňuje fakt, že jsem nalezl mnoho kvalitních a kvalifikovaných lidí ochotných pracovat pro stát s velkým nasazením," řekl rok a čtvrt po svém nástupu do funkce týdeníku Respekt.
Generálské povýšení
Chvíli se zdálo, že Šimandl uspěl. Do klíčových funkcí přivedl lidi s velmi dobrým renomé. Šéfem operativců, kteří sbírají poznatky v terénu, se stal Vladimír Posolda. Náměstkyní pro analytickou činnost zodpovědnou za vyhodnocení získaných informací jmenoval Šimandl Mladu Princovou. Plnila i roli jeho zástupce, což byla také věc prestiže. Ředitele rozvědky obvykle zastupuje šéf operativců.
Ministerstvo vnitra jeho nasazení ocenilo. Vyplývá to z materiálu z loňského dubna, jenž předcházel Šimandlově povýšení do generálské hodnosti. "Služba je v současnosti bezproblémově fungující institucí a i nadále zaujímá své významné a důležité místo ve zpravodajském systému České republiky. Úřad pro zahraniční styky a informace je pod jeho vedením respektovaným partnerem zahraničních služeb," stálo v hodnocení.
Jenže postupně Šimandl o nejbližší kolegy přišel. Nejprve odešel náměstek pro operativu Vladimír Posolda, zpravodajec s téměř 30 lety praxe. Loni v červnu přišla o místo Princová. Šimandl navrhnul reorganizaci služby, v jejímž rámci nechal zrušit její pozici náměstka pro analytiku. Tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) změnu podepsal.
Formálně požádal Šimandl o odvolání sám
Odchody obou zkušených zpravodajců byly vyústěním rozdílů v osobnostním uspořádání mezi nimi a ředitelem. Trpěly tím především vztahy Šimandla s Princovou. Posolda odešel na ministerstvo zahraničí, Princová zůstala ve službě v takzvané personální dispozici. Na činnosti rozvědky se nepodílí. Personální dispozice jí končí v červnu.
"Pan ředitel nám říkal, že se pokouší nastavit rozvědku jinak, změny odůvodňoval i ministr vnitra. Mlady Princové je škoda, takoví lidé by měli pracovat pro stát. Ale celkově znepokojen nejsem," komentoval loni v červnu pro Aktuálně.cz změny v čele služby tehdejší šéf sněmovního výboru pro kontrolu rozvědky Pavel Blažek (ODS), nyní ministr spravedlnosti.
Podle informací Aktuálně.cz odešlo několik zpravodajských důstojníků z rozvědky ještě loni v prosinci. Šimandlovi do jisté míry prodloužila funkci ruská invaze na Ukrajinu. Především v prvních týdnech konfliktu bylo zásadní, aby se rozvědka nechala nerušeně pracovat, byť hlavní úkol leží na Vojenském zpravodajství. Ale ta doba už končí. A s ní definitivně skončil jako ředitel i Marek Šimandl.
Pro úředně hladké odbavení Šimandlova odchodu z funkce a také coby výraz respektu k jeho práci se s ním Rakušan dohodl, že generál o odvolání požádá sám. "Po zvážení všech důvodů jsem se rozhodl žádosti ředitele Šimandla vyhovět," oficiálně podotkl Rakušan. Šimandl díky tomuto kroku zůstává příslušníkem rozvědky, ale podle zvyklostí ji coby bývalý šéf úplně opustí.
Do rozvědky z byznysu
Novým šéfem Úřadu pro zahraniční styky a informace bude Petr Mlejnek. V čele rozvědky si připíše několik prvenství. Je to první voják, který ji bude řídit. Po roce 2000 sloužil v armádě jako výsadkář, následně působil ve Vojenském zpravodajství. Odtud odešel v roce 2012. Se službou se nedohodl na podobě svých dalších úkolů.
Mlejnek má také za sebou služební štaci na ministerstvu obrany, kde měl v 90. letech na starosti finanční zabezpečení jednotek podílejících se na operaci NATO SFOR v Bosně a Hercegovině a NATO KFOR v Kosovu. Je také držitelem dvou medailí Severoatlantické aliance či medaile druhého a třetího stupně Armády České republiky.
"Věřím, že svou vysokou profesionální připravenost využije v čele rozvědky ve prospěch České republiky," uvedl k novému nastupujícím šéfovi Úřadu pro zahraniční styky a informace ministr Rakušan. Mlejnka označil za "zkušeného zpravodajce i manažera".
Mlejnek je také prvním ředitelem rozvědky, který do funkce přišel z byznysu. Posledních deset let se pohyboval v privátní sféře. Je krajně nezvyklé, aby tajnou službu řídil člověk bez předchozí dlouholeté služby v bezpečnostních složkách státu. Mlejnek byl ředitel jedné z divizí firmy Techniserv, jež dodává elektronické bezpečnostní systémy státním institucím.
S firmou Techniserv je také spojený možný reputační problém Petra Mlejnka. Jeho tři kolegy potrestal soud za korupci při získání několika veřejných zakázek. "Samozřejmě jsem o takových věcech nevěděl, dotyční ani nebyli mí podřízení. Oni byli z jiné divize, nikdy jsem s nimi neměl nic společného," sdělil Aktuálně.cz ke kriminální kauze dotýkající se "jeho" firmy Mlejnek.
