Příběh o tom, jak vrcholový špion připravil rozvědku o miliony, před soudem neobstál

Jan Horák Jan Horák
8. 12. 2021 16:50
Kauza bývalého prvního náměstka rozvědky Zdeňka Blahuta se musí s konečnou platností došetřit. Jak zjistilo Aktuálně.cz, pravomocně o tom rozhodl Vrchní soud v Praze. Blahut byl obžalován za finanční machinace v rozvědce. Po zásahu soudu se nyní musí okolnosti případu objasnit znovu a důsledněji. Blahut byl prvním špičkovým zpravodajcem, který se měl zodpovídat před soudem z možného deliktu.
Zdeněk Blahut byl příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ilustrační snímek).
Zdeněk Blahut byl příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ilustrační snímek). | Foto: Economia/Shutterstock

Letos 19. května podal státní zástupce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze obžalobu, jež byla první svého druhu. K soudu poslal Zdeňka Blahuta, bývalého náměstka pro operativní činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá. Nikdy předtím trestní orgány nesáhly po takto vysoce postaveném zpravodajci.

Blahutova obžaloba v aktuální podobě však definitivně padla. Podle zjištění Aktuálně.cz Vrchní soud v Praze minulý týden v pondělí v neveřejném jednání pravomocně rozhodl, že se kauza údajných hospodářských manipulací v rozvědce musí došetřit. Rozhodl o tom senát, v jehož řízení se střídají soudci Milan Krejčiřík a Jan Chocholatý.

"Byla podána u Městského soudu v Praze obžaloba na jednu osobu pro zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby, a to v souvislosti s činností stíhané osoby v Úřadu pro zahraniční styky a informace," znělo oficiální vyrozumění, když Bodlák o obžalobě Blahuta informoval. Tento příběh se nyní s konečnou platností zhroutil, trestní orgány ho musí vystavět znovu.

Úkol pro nového vyšetřujícího žalobce

Za normálních okolností by kauzu musela došetřit police. Jenže v případě bývalých zpravodajců to neplatí, roli kriminalistů plní vyšetřující státní zástupce. Blahuta původně obvinil Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze. Případ se mu ovšem do ruky nevrátí, Šťastný působí od léta na stáži v úřadu nejvyššího žalobce Igora Stříže. Vedení pražských městských žalobců musí kauzu přidělit někomu jinému.

Jakým způsobem bude muset nový vyšetřující státní zástupce případ poskládat tak, aby obžaloba napodruhé u soudu obstála, není jasné. Vrchní soud v Praze sice ve svém rozhodnutí základní úkoly pro objasnění kauzy stanovil, ale ověřit je nelze. Vyšetřování bývalého zástupce ředitele rozvědky probíhá v utajeném režimu.

Dozorový státní zástupce Bodlák přitom za svou obžalobou do poslední chvíle stál. Už 18. srpna soudce Městského soudu v Praze Petr Blažek rozhodl, že případ není zralý pro projednání v hlavním líčení. Proti jeho rozhodnutí Bodlák podal stížnost. Senát zmíněných soudců odvolací instance Jana Chocholatého a Milana Krejčiříka ale závěr kolegy z města potvrdil.

Nejtajnější tajná služba

Úřad pro zahraniční styky a informace platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za civilní rozvědku odpovídá vláda, ale její pravomoc vůči službě vykonává ministerstvo vnitra. V tuto chvíli vedené Janem Hamáčkem (ČSSD).

"Písemné vyhotovení rozhodnutí dosud doručeno nebylo, takže se k němu nemohu blíže vyjádřit, nicméně jestliže bylo prvostupňové rozhodnutí stížnostním soudem potvrzeno, budu samozřejmě postupovat v intencích obou těchto rozhodnutí," reagoval pro Aktuálně.cz na verdikt vrchního soudu dozorový žalobce Bodlák.

Údajná škoda nejméně za 10 milionů

Z původní obžaloby vyplývalo, že se Blahut hospodářských machinací v rozvědce měl dopustit s cílem přilepšit sobě nebo ve prospěch někoho jiného. Tajné službě podle Bodláka způsobil škodu nejméně ve výši 10 milionů korun. Podle dřívějších informací týdeníku Respekt a Mladé fronty Dnes přitom mohla rozvědka přijít kvůli Blahutovi až o dvě stě milionů.

Machinace se měly odehrát v letech 2015 až 2017. Spočívaly v údajném nákupu šesti sledovacích zařízení Agáta. Druhou stranou transakce měla být egyptská tajná služba, jejímž následným úkolem bylo vyjednat propuštění v Súdánu zadrženého českého misionáře Petra Jaška. Peníze rozvědky na tuto operaci se však údajně ztratily. Nicméně detaily příběhu vzhledem k povaze prostředí, kde se odehrál, nelze ověřit.

Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích.
Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích. | Foto: ČTK

"Z (vnitřního) prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti, a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti," oznámil v květnu 2018 tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO), co se mělo předchozí tři léta odehrávat v rozvědce pod vedením ředitele Jiřího Šaška a jeho zástupce Blahuta.

Z vnitřní kontroly vzešlo trestní oznámení, které vyústilo v obvinění Blahuta. Metnar po auditu postavil mimo službu ředitele Šaška, který už se na místo nikdy nevrátil. Z rozvědky následně odešel úplně. V září 2018 nový ministr vnitra Jana Hamáček (ČSSD) v druhé vládě Andreje Babiše jmenoval šéfem Úřadu pro zahraniční styky a informací Marka Šimandla.

Do rozvědky z ÚOOZ, podruhé za Chovance

Brzy třiapadesátiletý Zdeněk Blahut vstoupil do rozvědky v roce 2005. Za sebou měl působení v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kde se věnoval problematice obchodu se zbraněmi. Díky této specializaci po něm rozvědka pod vedením Karla Randáka sáhla. Po dvou letech však ze služby musel odejít. Po odchodu pracoval pro Českou zbrojovku, zřídil si i živnost soukromého detektiva.

Do rozvědky se ale vrátil, jeho druhé působení ve službě rámuje angažmá Milana Chovance (ČSSD) na postu ministra vnitra. Blahut naskočil do rozvědky na jaře 2014, Chovanec tehdy resort vedl tři měsíce. V lednu 2018 po nástupu první Babišovy vlády Chovanec jako ministr skončil, prakticky ve stejném okamžiku Blahut službu opustil podruhé.

"Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci," vyjádřil se Blahut ke své kauze v únoru 2019 pro Ekonomický deník. Tehdy ještě nebyl stíhaný, žalobce už ho však podezříval. Podle Blahuta není postup trestních orgánů v jeho kauze případný, protože jinak by podle něj musely stíhat za výkon služby každého zpravodajce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Bývalý šéf krajské hospodářské kriminálky Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, chce se vrátit k policii

Bývalý šéf olomoucké krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj je definitivně očištěn v olomoucké korupční kauze Vidkun. Státní zástupce Miroslav Stoklásek vzal své odvolání proti jeho zproštění obžaloby zpět. Žalobce řekl, že se v jeho případě ocitá v důkazní nouzi. Petrůj, který byl kvůli projednávání kauzy v lednu roku 2016 zproštěn výkonu služby, se tak nyní může vrátit zpět k policii a doplacena mu bude také mzda. Podle jeho obhájce to má také v plánu. Případ zbylých třech obžalovaných bude projednávat kvůli odvolání vrchní soud.

U obžalovaného Petrůje podal žalobce původně odvolání přímo do protokolu po vynesení rozsudku. "Poté, co jsem analyzoval rozsudek a jeho písemné odůvodnění, jsem vzal odvolání zpět. Bylo by zcela zřejmě neúspěšné, ta důkazní situace u něj byla od počátku zcela jiná než u ostatních obžalovaných. Je zde problém s hranicí prokázání subjektivní stránky pana Petrůje ve vztahu k žalované trestné činnosti," řekl státní zástupce Stoklásek.

Petrůj se odvolání již dříve vzdal, pravomocnost zprošťujícího výroku musí ještě posvětit soudce Martin Lýsek, který se případem na krajském soudu zabýval. "Jako předseda senátu musím vzít na vědomí zpětvzetí usnesením, které rozešlu stranám. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání, dnem usnesení nabývá výrok právní moci," řekl soudce Lýsek.

Obžaloba Petrůje vinila z toho, že se svým tehdejším nadřízeným, policejním náměstkem Karlem Kadlecem spolupracoval na vynášení informací a ovlivňování trestních řízení. Soud však v jeho případě konstatoval, že postupoval zákonně, jednal jako podřízený vůči svému nadřízenému. Také podle žalobce Stokláska nelze dokázat, že Petrůj věděl o tom, že sděluje nadřízenému Kadlecovi informace, které budou vzápětí vyneseny ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy