Praha - Ministr financí Eduard Janota informoval veřejnost, že udržitelný schodek zajistí v příštím roce pouze vyšší daně a škrty ve výdajích.
Pokud dosáhnou dohromady 70 až 80 miliard korun, deficit nepřekročí 160 miliard. Změny však musí schválit ještě do konce roku sněmovna a naděje k tomu jsou mizivé.
Podporu nejhlasitěji vyloučila ODS. "Odmítám jednat o změnách, které se nestanou naší dlouhodobou výhodou. Odmítám látování děr, je třeba generální přestavbu celého rozpočtu," zdůvodnil kritické stanovisko občanských demokratů jejich daňový expert Michal Doktor.
"Změny v příjmech rozpočtu by neměly být vynucovány v časové tísni," doplnil ho kolega Martin Kocourek.
"Plán na zvýšení daní ODS považuje za předčasný a riskantní. Mohou se tím posílit negativní očekávání v ekonomice, která se pak projeví poklesem důvěry a koupěschopnosti," upřesnil.
Před magickou hranicí
Janota míní, že zvýšení daní a škrtání výdajů je nezbytné. Bez něho schodek překročí 230 miliard, tedy sedm procent HDP. Pokud Česko připustí takto vysokou částku, ocitne se podle Janoty na "maďarské" cestě.
Maďaři měli v roce 2005 schodek 7,8 procenta HDP, v roce 2006 se zvýšil dokonce na 9,2 procenta. Pak už jim půjčil pouze Mezinárodní měnový fond, který svou podporu podmiňoval nižším schodkem. Maďaři se dostali pod roční deficit čtyři procenta jen snížením důchodů a zvýšením základní sazby DPH na 25 procent.
Janotovi zatím stačí důchody zmrazit a základní sazbu DPH zvýšit z devatenácti na dvacet procent.
Janotovo varování podpořili i experti. "Naše situace se od Maďarska velmi liší, pokud se ale situace nezmění, můžeme být za dva roky tam, kde jsou dnes," míní člen vládní rady NERV a ředitel pojišťovny ING Jiří Rusnok. "Když daně nezvýšíme dnes o jedno či dvě procenta, příště je budeme zvyšovat o dvě a čtyři procenta," dodává.
ODS a KDU: Nejsme Maďaři
Nebezpečí maďarské cesty ovšem ODS odmítá. "To se nás netýká," míní poslanec Doktor.
V tom ho podporuje i místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák, který připravuje ekonomickou část stranického programu.
"Janotovy návrhy se nám nelíbí," reagoval na dotaz Aktuálně.cz a v první řadě odmítá vyšší daně: "Rozhodně nejsem stoupencem toho, aby se zvyšovala DPH. Mělo by to jistě dopad na omezení spotřeby. "
Místopředseda lidovců tvrdí, že v dobách krize je rozpočtový schodek běžná věc a nějaké ty miliardy nehrají roli.
Na rozdíl od Horáka se přirovnání k Maďarsku líbí Jaromíru Drábkovi, který je expertem strany TOP 09. "Pokud se nebude politická reprezentace chovat odpovědně, tak stejný scénář hrozí i nám."
S Horákem se však shodne na tom, že velké změny v daních nejsou potřeba. "My si umíme představit, že určité úpravy mohou být udělány na straně příjmové, ale více úprav by mělo být uděláno ve výdajích," doporučuje Drábek, podle kterého se mohou mírně zvýšit jen nepřímé daně, tedy hlavně DPH.
Škrtat se nesmí
Ani jeden ze stranických expertů však nenavrhuje zásadní výdajové škrty. Podle všech se dají najít úspory v provozu ministerstev.
Škrty na ministerstvech ovšem obsahuje už Janotův rozpočet s deficitem 230 miliard korun. Snížil výdaje na provoz státu o 40 miliard, dvě třetiny z toho zajistí zrušení tzv. mrtvých duší, tedy neobsazených tabulkových míst, a škrty v nákupech materiálu a služeb.
Politické strany už dříve zablokovaly plán dalších škrtů, které obsahoval první, dubnový návrh rozpočtu. Ještě jako ministerský náměstek doporučoval Janota uspořit 35 miliard na státních dotacích pro zdravotnictví, na stavbách dálnic, podpoře zemědělců, soukromých škol a Českých drah.
Dnes chce místo toho uspořit stejnou částku zmražením důchodů, snížením rodičovského příspěvku, podpory v nezaměstnanosti a stavebního spoření.
Odmítnout zvýšení důchodů umožňuje Fischerově vládě zákon, ostatní úpravy však musí strany schválit ve sněmovně. Ani jedna se k tomu dosud nehlásí, pokud nechtějí dávky rovnou zvýšit. Například sociální demokraté chtějí zvýšit dávky rodinám i nezaměstnaným, slibují v příštím roce také třináctý důchod.
ČSSD: Daně jako od Janoty
Přesto získal Janotův plán největší pochopení právě mezi sociálními demokraty.
"Za nejdůležitější poselství Janotova návrhu považuji informaci, že bez zvýšení příjmů se problém rozpočtu nedá řešit. Druhá nejdůležitější je zpráva, že je třeba celý vějíř změn," pochválil ministra financí šéf europoslanců ČSSD Jiří Havel.
Už dříve navrhl, aby jeho strana některé daně zvýšila. Souhlasí s Janotovým plánem na zvýšení spotřební daně, daně z nemovitostí a z převodu nemovitostí, ze zvýšení stropu pro pojistné a také se zastavením poklesu podnikové daně.
Odmítá ovšem zvýšit DPH, kterým chce Janota získat ročně 20 miliard: "To je pro nás až poslední krok," upozorňuje Havel. Místo toho doporučuje zvýšit sazbu daně z příjmu pro výdělek nad 100 tisíc korun měsíčně.
Tím státní pokladna získá jen několik miliard, sociální demokraté ale mají plán, jak vydělat v příštím roce 35 miliard. Stačí zrušit dílčí osvobození firem od pojistného placeného za zaměstnance. Na úroveň roku 2008, tedy o 1,5 procenta, se má zvýšit sazba pojistného, které platí sami zaměstnanci.
Programy cárem papíru
Čeští politici do značné míry kopírují chování maďarských kolegů před jarními volbami v roce 2006. Nikdo z budapešťských politiků tehdy nepřipustil, že hrozí devítiprocentní schodek, a pravice i levice slibovaly další budování sociálního státu.
Budoucí vítěz, socialista Ferenc Gyurcsány před volbami veřejně odmítl obvinění svého soupeře Viktora Orbána, že po volbách zvýší daně, sníží důchody a zavede poplatky u lékaře: "Orbán by měl své obvinění vzít zpátky, protože pomocí lží se k moci nedostane," řekla na jaře 2006 Gyurcsány. Na podzim zveřejnil plán, který byl sestaven přesně podle Orbánova očekávání, a vyvolal tím lidové bouře.
Pozice levice i pravice v Česku je po Janotových návrzích na záchranu rozpočtu stejně prekérní, jako byla před třiceti měsíci v Maďarsku. "Strany nechtějí připustit, že se jejich programy změnily v cáry papíru," připomíná ředitel Rusnok.
