Praha - "Záleží, jak se zachová veřejnost." Tak reaguje odborový předák Jaroslav Zavadil na otázky, kolik lidí se zúčastní sobotního protivládního shromáždění na pražském Václavském náměstí.
Řady odborářů už roky slábnou a právě podpora "běžných" lidí by mohla z demonstrace udělat masové vyjádření nespokojenosti s vládní politikou.
Naposledy se tak odborům podařilo zahýbat světem politiky před více než šestnácti lety. V březnu 1995 se na Staroměstském náměstí v Praze tísnil bezmála stotisícový dav, který - podobně jako dnes - protestoval hlavně proti plánům první vlády Václava Klause na důchodovou reformu.
Nečas: Není na nás pěkné dívání
Nespokojenost lidí se naplno projevila ve volbách v roce 1996, kdy pravicová koalice nebyla schopna sestavit většinovou vládu a šestnáct měsíců po volbách padla. Ještě před tím Klaus ustoupil jediné stávce v historii České republiky, kterou sami odboráři označují za úspěšnou - stávce železničářů vedených předákem Jaroslavem Duškem.
I Zavadil teď vládě vzkazuje: "Je to poslední varování než přijde na řadu jiný kalibr."
Premiér Petr Nečas uznává, že naštvanosti a rozčarování lidí se nemůže divit. I tak ale věří, že vláda protesty ustojí.
"Ta situace nikoho netěší, na druhou stranu nemohu být překvapen, protože i tím, co politická scéna včetně vládní koalice předváděla v posledních týdnech a měsících, nebylo nic pěkného na dívání. Pevně doufám, že zvítězí především politická odpovědnost a že především vládní koalice se zaměří na úkoly, kvůli kterým byly všechny tři koaliční strany zvoleny," řekl Aktuálně.cz Nečas.
Prostesty proti plánům prvního kabinetu premiéra Klause v březnu 1996 odstartovaly pád důvěry lidí ve vládu, který vyvrcholil v roce 1997. Tehdy vládě věřilo jen něco přes pětinu obyvatel.
Vládě nevěří ani každý pátý
Pro současný kabinet by to byl ještě dobrý výsledek. Nečasův tým požívá podle posledních průzkumů důvěry jen 18 procent Čechů. Šest z deseti lidí pak nevěří, že by kabinet mohl fungovat až do řádných voleb v roce 2014.
Samotnému Petru Nečasovi věří osmadvacet procent lidí. To premiér Václav Klaus měl v porevolučních letech jinou pozici. V březnu 1995, v čase největší odborové demonstrace, mu důvěru vyslovilo jedenapadesát procent Čechů. Z dnešního pohledu skvělý výsledek, ale ve skutečnosti znamenal propad. Ještě o rok dříve se totiž Klaus těšil přízni skoro sedmdesáti procent lidí.
Protesty naopak tehdy katapultovaly na přední místa žebříčků důvěryhodnosti představitele levice - Miloše Zemana a Richarda Falbra.
Levicoví politici dnes podobné žebříčky důvěryhodnosti ovládají.
Na prvních třech místech toho posledního od agentury STEM jsou pouze členové ČSSD. První místo na pomyslném žebříčku zaujímá předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Těsně za ním se umístili jeho spolustraníci Jiří Dienstbier a Michal Hašek. Tito tři politici se navíc jako jediní mohou chlubit více než padesátiprocentní popularitou.
