Stipendia pro Romy poprvé dostávají vysokoškoláci. Využijí je na učebnice, ale i boty

Kateřina Hlaváčková
14. 8. 2020 18:48
Více než 200 zájemců ze středních, vyšších odborných a letos poprvé i vysokých škol letos požádalo u organizace Romea o stipendium. Kromě peněz získají také možnost potkat se s mentory a podobně smýšlejícími lidmi. Podle manažerky programu Jitky Votavové totiž nejde o schopnosti Romů, ale hlavně o nevhodné prostředí, které je od společnosti odděluje.
Stipendia dostanou letos od organizace Romea také vysokoškoláci.
Stipendia dostanou letos od organizace Romea také vysokoškoláci. | Foto: Romea

I přesto, že ze dvou stovek studentů vyberou organizátoři pro udělení stipendia jen devadesát z nich, mohou ostatní zájemci využít další podporu organizace Romea. Například ve formě doučování, mentorování, získání kontaktů či setkání s dalšími romskými žadateli. 

"Pomoc je určena primárně romským studentům, kteří mají dobré studijní výsledky a zároveň bojují se špatnou socioekonomickou situací, která jejich studium ohrožuje," přiblížila pro Aktuálně.cz manažerka stipendijního programu Jitka Votavová. Proto podle ní hodnotící komise zvažuje jak finanční tíseň studenta, tak jeho snaživost. "Z toho důvodu musí zájemci napsat dvě eseje týkající se důvodu žádosti a motivace ke studiu," vysvětlila. 

Po výběrovém řízení získá na rok padesát romských středoškoláků 14 tisíc korun. Třicet vysokoškoláků obdrží 25 tisíc korun a deset studentů vyšších odborných škol dostane o 21 tisíc. Studenty univerzit zahrnul letos program poprvé. Nezáleží u nich však na věku, ani formě či stupni studia. 

Manažerka programu dodává, že romští studenti potřebují peníze například na učebnice, skripta, speciální pomůcky, koleje nebo dojíždění do školy. Bránit nebude studentům organizace ale třeba ani v nákupu nových bot. "Finanční situace je u některých studentů velmi špatná. Částka na rok navíc tak veliká není a vyplácí se nadvakrát," řekla Votavová Aktuálně.cz. 

Romští studenti totiž podle ní mohou být kvůli viditelnému nedostatku peněz vyloučeni z třídního kolektivu. "Například když si nemohou s ostatními žáky dovolit odjet na lyžařský kurz," uvádí hodnotitelka stipendií Yveta Kenety. 

Kromě stipendia proto mohou studenti čerpat i 13 tisíc korun určených na doučování, vzdělávací kurzy, učebnice či exkurze. Nárok na bonusovou částku mají i romští studenti, kteří hlavní finanční pomoc nezískali. 

Za co peníze utratili, prokazovat nemusí

Úspěšně o stipendium už od druhého ročníku gymnázia žádá například Michael Mitraš z Hranic na Moravě. Zájem o něj má i letos. "Chtěl jsem pomoct rodičům se špatnou finanční situací, a tak jsem hledal stipendia, která bych mohl dostat za dobré známky," uvedl absolvent prvního ročníku práv na Univerzitě Palackého v Olomouci.

"Částku jsem využil na nákup učebnic, jejichž náklady se pohybovaly v řádu tisíců korun a na vysoké škole ještě výš. Zajímám se také o historii, dal jsem proto peníze i na knihy, ale také dojíždění," přiblížil uplatnění svého stipendia Mitraš.

Jak peníze utratili, ale studenti dokazovat nemusí. Podle Votavové jsou vedoucí projektu se stipendisty v natolik osobním kontaktu, že zneužití částky nehrozí. "Ve chvíli, kdy absolvovali výběrové řízení a prošli potřebným šetřením, mohou stipendisté využít finance na to, na co potřebují a co jim ulehčí studium. V programu nemáme podmínku, aby peníze použili jen jedním směrem," uvedla manažerka programu.

Za stipendium na dobrovolnickou stáž 

Aby však mohli vůbec studenti o pomoc zažádat, musí uvést příjem rodiny, poslední vysvědčení či potvrzení o studiu a čestné prohlášení o romské národnosti. Přidat ale mohou i aktivitu mimo své školní povinnosti. 

Ani získané stipendium ale není zcela "zadarmo". Student má povinnost absolvovat minimálně padesát hodin dobrovolnické a obecně prospěšné činnosti. "Může se jednat o doučování, organizaci kulturních akcí či vedení zájmových kroužků," vyjmenovala Votavová. Stipendista se musí zúčastnit také vícedenního setkání Baruvas.  

Stipendijní program totiž není jenom o penězích. "Romští studenti mají možnost se potkat a vidí, že nejsou sami. Navzdory tomu, jak je společnost nutí si myslet, že jsou téměř vzácnost," řekla Aktuálně.cz koordinátorka programu.

Důležitost komunity zdůrazňuje také organizátorka vzdělávacích programů Lucie Mairychová. "Protože se rozhodnou dělat věci jinak, než je v jejich komunitě zvykem, opustí svou sociální skupinu. Člověk chce ale odjakživa někam patřit," uvedla s tím, že možnost najít podobně smýšlející lidi je přidanou hodnotou kariérních projektů. 

Kromě sdílení zkušeností se studenti na Baruvas setkají s romskými profesionály z oboru novinařiny, psychologie, učitelství či informatiky. Mohou se seznámit také s tématy, která běžně na školách chybí. 

Efekt stáda může být i pozitivní

Kromě nedostatečného zařazení romské kultury a historie do běžné výuky je totiž podle manažerky stipendijního programu Jitky Votavové problémem také segregace romských studentů. 

Dochází k ní podle ní už při zápisu na základní školy. "Romští rodiče museli kolikrát vybojovat, aby jejich dítě neskončilo ve škole, která byla v minulosti označovaná za zvláštní či praktickou," vysvětlila Votavová. Takové školy už oficiálně neexistují, v některých ale podle ní nadále dochází k segregaci. 

"Pokud jsou Romové odmalička zařazovaní do speciálních tříd s tím, že v nich aspirace na vyšší vzdělání nemá smysl, i když se budou snažit, snižuje se jim motivace," řekla manažerka programu. Tvrdí, že nejde o schopnosti studentů, ale bariéry, na které už od dětství narážejí. 

Potvrzuje to také organizátorka vzdělávacích projektů a spoluzakladatelka projektu Kariérko Lucie Mairychová. "Z různých průzkumů je jasně vidět korelace mezi ekonomickým, sociálním a kulturním statusem rodiny a výsledky žáka," sdělila pro Aktuálně.cz. 

Dodává, že pokud je žák obklopen ambiciózními lidmi, má potřebu se jim vyrovnat. "Funguje takzvaný efekt stáda, kdy máme tendenci přejímat názory a chování, které vidíme u ostatních, v tomto případě u spolužáků," vysvětlila Mairychová. 

Většina romských studentů totiž prý cítí, že na ně část společnosti nahlíží negativně. "Často chtějí ostatním dokázat, že ne všichni Romové jsou špatní a taky dokážou být úspěšní," upřesnila hodnotitelka stipendií, proč si o finanční podporu studenti žádají. 

"Nejhorší byly vždy první ročníky, ale když jsem ukázal, že často dokážu víc než ostatní studenti a jsem slušně vychovaný, začalo ke mně okolí přistupovat jinak," přiblížil svou zkušenost student práv Michael Mitraš.

Dodal, že se občas setká s narážkami na Romy, na svou osobu ale nikdy. "Ale třeba potom, co jsem udělal zkoušku, protože jsem oponoval učitelce, si mě začali ostatní více všímat," doplnil Mitraš. 

České školství nerovnosti nesnižuje

Loni se do stipendijního programu přihlásilo na sto padesát uchazečů, letos už přes 200. Organizace Romea stipendia uděluje za podpory nadace Velux, Albatros či Bader Philanthropies. Přispět na otevřený účet ale může kdokoli, kdo chce romské studenty podpořit. 

Romea vznikla před osmnácti lety jako nevládní nezisková organizace pod záštitou Jarmily Balážové a Zdeňka Ryšavého. Jejím cílem je zvyšování politické a ekonomické síly Romů, aby mohli změnit strukturální nerovnosti v české společnosti.

Na ty upozorňuje také organizátorka kariérních programů Lucie Mairychová. Česko totiž patří mezi země OECD, ve kterých systém vzdělávání neredukuje nerovnosti pramenící z rodinného zázemí žáků. Naopak je někdy posiluje. Podle výsledků testů PISA patří Česko mezi sedm zemí s nejvyšším vlivem ekonomického, sociálního a kulturního statusu rodiny na školní výsledky dětí.

Prokop: Vzdělání je závislé na tom, kde se narodíte. Lidé bez střední stojí miliony

Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci a nedaníme majetek, říká sociolog Daniel Prokop. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Cyklista Řepa vyhrál závod Kolem Malopolska

Cyklista Vojtěch Řepa vyhrál závod Kolem Malopolska. Bronzový medailista z mistrovství Evropy jezdců do 23 let skončil druhý v závěrečné královské etapě o jedenáct sekund za Norem Torsteinem Träenem. V konečné klasifikaci závodu druhé kategorie kalendáře UCI bylo pořadí opačné, Řepa zvítězil s náskokem tří sekund.

Člen stáje Topforex Lapierre se stal druhým českým vítězem během 58 ročníků závodu. V roce 2004 Kolem Malopolska vyhrál Ondřej Fadrný.

Zdroj: ČTK
Další zprávy