U školáků se může rozjet spirála demotivace a rezignace, varují ekonomové

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 7. 2020 18:21
Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.
Až se provoz ve školách vrátí k normálu, rozdíly ve vzdělávání jen tak nesetřeme, varují ekonomové Václav Korbel a Miroslava Federičová
Až se provoz ve školách vrátí k normálu, rozdíly ve vzdělávání jen tak nesetřeme, varují ekonomové Václav Korbel a Miroslava Federičová | Foto: Libor Fojtík

Předpokládejme, že se v září vrátí provoz ve školách k normálu. Většina učitelů říká, že to, co nestihli na dálku, hravě na podzim doučí. Půjde ale tak lehce setřít rozdíly mezi žáky a rozdíly mezi školami? Ty jsou v Česku oproti evropskému průměru dramatické a nyní se ještě prohlubovaly.

Nemyslíme si, že rozdíly půjde setřít hravě. Vlastně se více obáváme, že se nůžky budou dále rozevírat. Zaprvé, někteří žáci se do vzdělávání na dálku zapojovali méně, nebo dokonce vůbec, ať už z objektivních důvodů, jako je chybějící technika, nebo se zapojit nechtěli. Podle České školní inspekce i podle dalších šetření to je častější jev v rodinách s nižším socioekonomickým zázemím. 

To znamená, že školy se žáky, kteří se moc nezapojovali, budou muset pracovat s velmi heterogenními kolektivy, což pro učitele nebude jednoduchý úkol. Zadruhé, není vůbec jasné, že se rozdíly mezi školami nebudou kvůli zkušenostem z distančního vzdělávání dále zvyšovat. Učitelé, kde vzdělávání na dálku fungovalo dobře, si vyzkoušeli řadu nových věcí a metod, které jim do budoucna mohou pomoct. Takže bez intervencí a podpory ze strany státu se spíše dá očekávat další nárůst nerovností.

Ve své studii "Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti" zmiňujete například letní opakovací kurzy pro ohrožené žáky. Jak reálná tato představa je?

Představa to je reálná do té míry, že podobné kurzy fungují již delší dobu ve Spojených státech. Jestli je to reálné v současné situaci v České republice, tam jsme skeptičtější. Kurzy by se musely zorganizovat velmi rychle nad rámec již tak vysokého zatížení škol se vzděláváním na dálku a s realizací fyzické výuky a plněním hygienických opatření. 

Aby kurzy nebyly jen iniciativou pár nadšenců, bylo by potřeba učitele dodatečně a nadstandardně zaplatit. V neposlední řadě není vůbec jednoduché do takových kurzů zapojit žáky, kteří by to nejvíce potřebovali. To by všechno vyžadovalo čas, stejně jako finanční a metodickou podporu. Takovou iniciativu jsme zatím nezaznamenali, a tak letní opakovací kurzy budou pravděpodobně aktivitou některých neziskových organizací a pár zapálených učitelů a škol.

Vaše studie uvádí, že menší podporu rodičů pociťují žáci ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Nemůže se to projevit nejen v mezerách ve vzdělávání, ale i třeba v přijímacím řízení na střední školy či u maturit? Studenti se letos museli spoléhat především sami na sebe a na své rodinné zázemí namísto konzultací s učiteli či přípravných kurzů.

Zde může hrát roli více faktorů dohromady. Jde například o motivace a ambice žáků, které jsou nižší u žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a tyto rozdíly se mohou během výuky na dálku dále zvyšovat. Zvyšovat se budou zejména u žáků, kterým se nedostává dostatečné podpory v jejich vzdělávacím procesu ze strany rodičů. To se opět týká zejména žáků ze znevýhodněného prostředí. Navíc je podpora ze strany rodičů v období výuky na dálku ještě zásadnější, jelikož ji nemůže dostatečně suplovat podpora ze strany učitelů a interakce se spolužáky. 

Vyšší ambice žáků a rodičů v socioekonomicky zvýhodněných rodinách motivuje rodiny hledat v této nové situaci různé možnosti, jak se na přijímačky připravit. V dnešním období výuky na dálku bychom mohli přirovnat přípravu na přijímačky na střední školy k přípravě na přijímačky na osmiletá gymnázia, u které hraje velkou roli právě rodinné zázemí. Ta jsou pak z tohoto důvodu považována za jeden z hlavních důvodů rozevírání nůžek ve vzdělávacích nerovnostech. 

Děti s nižším socioekonomickým zázemím mají také nižší motivaci, píli, sebedůvěru. To zhoršuje jejich zapojení do distanční výuky. Může tento faktor mít za následek prohloubení jejich mezer oproti motivovanější části třídy?

To podle nás může být u některých žáků zásadní. Představte si situaci, že je žák od března doma sám a není nikdo, kdo by mu pomohl. Podobně žák, kterého škola moc nebaví a na tři měsíce neměl kolem sebe spolužáky, kteří ho motivují alespoň trochu něco dělat. Pak se není čemu divit, že se na učení může vykašlat. Když se v září vrátí, tak bude oproti svým spolužákům zaostávat, což ho bude dál srážet. A to právě může rozjet spirálu demotivace a rezignace, která může vzdělávací dráhu ovlivnit dost zásadně.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Rychlobruslařka Hrůzová Sejpalová byla pátá na ME na krátké dráze

Nejlepší česká rychlobruslařka na krátké dráze Michaela Hrůzová Sejpalová obsadila na mistrovství Evropy v Gdaňsku páté místo v závodu na 1500 metrů a zaznamenala nejlepší individuální výsledek v kariéře. Zvítězila Suzanne Schultingová z Nizozemska.

Hrůzová Sejpalová postoupila do finále z druhého místa v semifinálové jízdě, v níž jí k úspěchu pomohl i pád tří soupeřek. V boji o medaile ji od bronzu dělila sekunda.

Mezi muži se Zdeněk Sejpal probojoval do finále B, ve kterém skončil šestý, a celkově obsadil 13. místo.

před 1 hodinou

Sáblíková byla na SP v Heerenveenu devátá v závodu na 1500 metrů

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila 9. místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v Heerenveenu. Z vítězství se radovala Brittany Boweová z USA. Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová zajela šestnáctý čas.

Třiatřicetiletá Sáblíková se v premiérovém SP v této sezoně představila v páté rozjížďce společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady, porazila ji a zároveň vylepšila své letošní maximum z minulého týdne z vícebojařského ME. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka zajela čas 1:55,48 minuty.

"Je to nejrychlejší čas, který jsem v Heerenveenu kdy jela. I když těsně. Druhé kolo jsem mohla jet rychleji, ale je to dobré," řekla Sáblíková v nahrávce pro média. Čas byl pro ni důležitější než umístění. "Odstup od třetího místa byl osm desetin sekundy, což není tak hrozné. V minulosti jsem občas dostala i dvě vteřiny," podotkla trojnásobná olympijská vítězka.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži:

1500 m: 1. Krol 1:43,243, 2. Roest 1:44,457, 3. Nuis (všichni Niz.) 1:44,662.

Ženy:

1500 m: 1. Boweová (USA) 1:53,881, 2. Wüstová 1:54,575, 3. De Jongová (obě Niz.) 1:54,710, …9. Sáblíková 1:55,483, 16. Zdráhalová (obě ČR) 1:57,760.

před 1 hodinou

Český dvojbob skončil v závodě SP v Königssee čtrnáctý

Dominik Dvořák s Dominikem Suchým v závodě Světového poháru dvojbobů v Königssee obsadili 14. místo a v novém roce stále čekají na umístění v nejlepší desítce. Pro desáté vítězství v sezoně si dojel Francesco Friedrich z Německa.

Dvořák ve dvou jízdách zaznamenal celkový čas 1:40,27 a na vítěze ztratil přes sekundu a půl. Od desátého místa osmadvacetiletého pilota dělilo 13 setin sekundy. Český dvojbob potřetí za sebou skončil mimo nejlepší desítku, ve které naopak v prosinci nechyběl ve čtyřech závodech za sebou. Jeho maximem v ročníku je čtvrté místo.

Nadvládu v dosavadním průběhu Světového poháru potvrdil Friedrich, který si v Königssee dojel pro desáté vítězství v jedenácti závodech. Dnes vyhrál o dvě desetiny před krajanem Johannesem Lochnerem, třetí říčku obsadil už s téměř sekundovou ztrátou Benjamin Maier z Rakouska.

SP v jízdě na bobech v Königssee (Německo):

Muži - dvojboby: 1. Friedrich, Margis 1:38,69 (49,40+49,29), 2. Lochner, Franke (všichni Něm.) -0,20 (49,45+49,44), 3. Maier, Hubar (Rak.) -0,96 (49,81+49,84), …14. Dvořák, Suchý (ČR) -1,59 (50,31+49,97).

Průběžné pořadí SP (po 11 z 12 závodů): 1. Friedrich 2460 b., 2. Lochner 2269, 3. Vogt (Švýc.) 1794, 4. Dvořák 1688.

před 1 hodinou

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

Další zprávy