V ČR žilo vloni v ghettech skoro 130 tisíc lidí, jejich počet za poslední roky stoupá

ČTK ČTK
12. 10. 2019 7:00
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument by měla v pondělí projednat vláda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech obcí s rozšířenou působností vyskytuje alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita," uvádí zpráva.

V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu má podle zprávy každé z těchto měst v Ústeckém a Karlovarském kraji, 85 procent měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém.

Dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském, víc než polovina v Jihočeském a na Vysočině, téměř polovina v Pardubickém, Středočeském a Zlínském. Nejlepší je situace v Jihomoravském kraji, kde má vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňuje.

Autoři dokumentu podotýkají, že loňský počet vychází z hrubých odhadů a subjektivního vnímání romských poradců a koordinátorů z regionů. Podle analýz, které si před lety nechalo vypracovat ministerstvo práce, bylo v roce 2006 v Česku kolem 300 chudinských domů, ulic či čtvrtí s asi 80 tisíci obyvateli.

O deset let později už bylo ghett přes 600 a žilo v nich až 115 tisíc lidí. Za vyloučenou lokalitu analytici považovali místo, kde žilo aspoň 20 lidí v tísni. Byli odkázáni na dávky a bez práce, měli dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

Podle analýz situaci tehdy zhoršila ekonomická krize a lidé se stěhovali do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadaly na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, v roce 2015 pak 188. Třeba v Ústeckém kraji to byla celá sídliště, na Olomoucku či Karlovarsku naopak menší venkovská místa.

Podle zprávy novější analýzy zatím nejsou dostupné. Není ale jasné, jestli resort práce či jiné úřady další výzkum neplánují, nebo ho už odborníkům nezadaly. Ministerstvo práce na dotaz ČTK zatím neodpovědělo.

Zpráva uvádí, že v roce 2017 žilo v Česku podle odhadů 240.300 Romů. Zhruba polovina z nich se dostala do vyloučení. Autoři ve zprávě píšou, že soužití Romů a ostatních "není ideální ani bezproblémové" a v minulém roce se nezlepšilo.

"V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminační chování a projevy nenávistného chování. Tyto projevy lze identifikovat nejen ve vztahu většinové společnosti vůči Romům, ale také ve vztahu Romů vůči většinové společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní ke zlepšení nepřispívají vystoupení některých politiků a jejich "rétorika vůči nepřizpůsobivým". Za jednoho z nejvlivnějších aktérů v šíření náboženské či etnické nenávisti zmiňuje zpráva hnutí SPD.

Situaci v ghettech a jejich okolí chtěla Babišova vláda zlepšit pomocí 15 opatření pro boj s chudobou. Ministerstvo práce seznam zveřejnilo před rokem poté, co kabinet upustil od přípravy zákona o sociálním bydlení. Sněmovní sociální výbor před třemi týdny ostře kritizoval to, že v řešení žádný pokrok nenastal.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) opakovaně uvedla, že na zlepšení nemůže pracovat jen její resort, ale musí se na něm podílet i ostatní ministerstva a úřady. Označila stav v některých místech za časovanou bombu a některé regiony "krátce před tím, než začnou občanské nepokoje".

Video: Nemůžeme dál zavírat oči. Z 20 tisíc dětí budou možná bezdomovci. 

Obce mají povinnost postarat se o své občany, ale dlouhodobě to nedělají, neřeší to ani vláda, kritizuje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 7 minutami

Situace ve Francii se zlepšila, pacienty s koronavirem do Česka nepošlou

Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie. Na přílet letadla s šesti pacienty se dnes chystala Fakultní nemocnice Brno.

"Moc děkoval, ale řekl, že zatím se u nich situace zlepšila, takže naši nabídku zatím nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale zatím to vyřešili jinak," řekl Babiš.

Pacienti v těžkém stavu na plicní ventilaci měli přiletět dnes odpoledne na letiště v Brně-Tuřanech. Babiš o víkendu uvedl, že o pomoc požádala Francie a česká vláda jí vyhověla. Už v minulých týdnech poskytli část svých kapacit nemocným Francouzům Němci.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Hamáček: O letošních Velikonocích nebude žádné koledování ani sousedské přípitky

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl v pondělí novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března. K rozvolňování opatření musí podle něj Česká republika přistupovat opatrně.

"Podle současných opatření to možné není," odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Ministr také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy