V ČR žilo vloni v ghettech skoro 130 tisíc lidí, jejich počet za poslední roky stoupá

ČTK ČTK
12. 10. 2019 7:00
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument by měla v pondělí projednat vláda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech obcí s rozšířenou působností vyskytuje alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita," uvádí zpráva.

V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu má podle zprávy každé z těchto měst v Ústeckém a Karlovarském kraji, 85 procent měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém.

Dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském, víc než polovina v Jihočeském a na Vysočině, téměř polovina v Pardubickém, Středočeském a Zlínském. Nejlepší je situace v Jihomoravském kraji, kde má vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňuje.

Autoři dokumentu podotýkají, že loňský počet vychází z hrubých odhadů a subjektivního vnímání romských poradců a koordinátorů z regionů. Podle analýz, které si před lety nechalo vypracovat ministerstvo práce, bylo v roce 2006 v Česku kolem 300 chudinských domů, ulic či čtvrtí s asi 80 tisíci obyvateli.

O deset let později už bylo ghett přes 600 a žilo v nich až 115 tisíc lidí. Za vyloučenou lokalitu analytici považovali místo, kde žilo aspoň 20 lidí v tísni. Byli odkázáni na dávky a bez práce, měli dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

Podle analýz situaci tehdy zhoršila ekonomická krize a lidé se stěhovali do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadaly na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, v roce 2015 pak 188. Třeba v Ústeckém kraji to byla celá sídliště, na Olomoucku či Karlovarsku naopak menší venkovská místa.

Podle zprávy novější analýzy zatím nejsou dostupné. Není ale jasné, jestli resort práce či jiné úřady další výzkum neplánují, nebo ho už odborníkům nezadaly. Ministerstvo práce na dotaz ČTK zatím neodpovědělo.

Zpráva uvádí, že v roce 2017 žilo v Česku podle odhadů 240.300 Romů. Zhruba polovina z nich se dostala do vyloučení. Autoři ve zprávě píšou, že soužití Romů a ostatních "není ideální ani bezproblémové" a v minulém roce se nezlepšilo.

"V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminační chování a projevy nenávistného chování. Tyto projevy lze identifikovat nejen ve vztahu většinové společnosti vůči Romům, ale také ve vztahu Romů vůči většinové společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní ke zlepšení nepřispívají vystoupení některých politiků a jejich "rétorika vůči nepřizpůsobivým". Za jednoho z nejvlivnějších aktérů v šíření náboženské či etnické nenávisti zmiňuje zpráva hnutí SPD.

Situaci v ghettech a jejich okolí chtěla Babišova vláda zlepšit pomocí 15 opatření pro boj s chudobou. Ministerstvo práce seznam zveřejnilo před rokem poté, co kabinet upustil od přípravy zákona o sociálním bydlení. Sněmovní sociální výbor před třemi týdny ostře kritizoval to, že v řešení žádný pokrok nenastal.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) opakovaně uvedla, že na zlepšení nemůže pracovat jen její resort, ale musí se na něm podílet i ostatní ministerstva a úřady. Označila stav v některých místech za časovanou bombu a některé regiony "krátce před tím, než začnou občanské nepokoje".

Video: Nemůžeme dál zavírat oči. Z 20 tisíc dětí budou možná bezdomovci. 

Obce mají povinnost postarat se o své občany, ale dlouhodobě to nedělají, neřeší to ani vláda, kritizuje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

V rozvodněné řece na Slovensku se utopily tři ženy, snažily se zachránit psy

Tři ženy přišly o život v rozvodněné řece ve městě Revúca na středním Slovensku, když se ve středu pokusily zachránit před záplavami psy z útulku. Novinářům to ve čtvrtek řekl premiér Peter Pellegrini.

Policie původně informovala o jedné oběti v rozvodněné řece a ještě ráno uvedla, že po dalších dvou pohřešovaných ženách pátrá. "Žel, všechny tři, je to již potvrzeno, o svůj život v rozvodněné řece přišly," řekl později Pellegrini.

V důsledku vydatných lijáků a vichru se kvůli popadaným stromům vylila z koryta řeka Muráň, která teče nedaleko útulku. Když se do něj dostala voda, zveřejnily jeho pracovnice prosbu o pomoc. Autem přijely pomoci jejich kolegyně z útulku v Rožňavě, naložily psy, ale na zpáteční cestě se ztratily. Jedna z nich stihla zavolat na tísňovou linku, že se topí, pak bylo spojení přerušeno.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Student školy na východě Ruska střílel na spolužáky, jednoho z nich zabil

Jednoho člověka zabil a další tři zranil útočník, který ve čtvrtek střílel na stavební škole ve východoruském Blagověščensku. Policie podle agentury TASS uvedla, že motivem mladíka, který byl studentem školy a který poté spáchal sebevraždu, byly zřejmě spory se spolužáky.

"Na místě jsme našli těla dvou mladých lidí včetně útočníka," uvedla místní pobočka ruského ministerstva vnitra. Dodala, že zbraň měl registrovanou 19letý muž, který je považován za střelce. Útočníkovou obětí je rovněž 19letý student.

V nemocnici skončili tři mladí lidé ve věku 17, 19 a 20 let, všichni museli podle oblastních úřadů podstoupit operaci. Dva z nich jsou podle lékařů ve vážném stavu, mají četná střelná poranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy