Vůči Romům mají předsudky i mladí vysokoškoláci a většina učitelů, tvrdí sociolog

Martina Heroldová Martina Heroldová
7. 2. 2018 20:36
Průzkum zpracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů ukazuje, že nenávistné postoje vůči Romům mají často mladí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco vůči Židům jsou netolerantní spíše lidé s nižším stupněm vzdělání. Podle sociologa Martina Vávry, který se na výzkumu podílel, je to dáno menším společenským kontaktem, školy podle něj často dělají krátkodobé programy podporující toleranci, ale atmosféra v nich je jiná. Z průzkumu totiž také vyplývá, že předsudky vůči Romům má i většina učitelů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Aktuálně.cz: Jak se liší přístup Čechů k Židům a k Romům?

Martin Vávra: Hlavní rozdíl je, že u vztahu k Židům hraje důležitou roli vzdělání. Čím vyšší stupeň vzdělání lidé mají, tím méně mají předsudky vůči Židům. Podíl vysokoškoláků, kteří přiznávají nesympatie vůči nim, je velice malý. Zatímco u Romů vzdělání hraje podstatně menší roli a nepřátelský postoj k nim je rozdělen spíše rovnoměrně. Zajímavé je, že je relativně malý rozdíl mezi mírou nesympatií mezi lidmi se základním vzděláním a vysokoškoláky. A naopak lidé s nižším vzděláním častěji uvádějí sympatie k Romům a to, že by vedle nich byli ochotni bydlet.

Jak si to vysvětlujete?

My to interpretujeme tím, že to jsou lidé, kteří s Romy relativně častěji přijdou do kontaktu, nejen ve vzdělávacím systému, ale spíš v práci, a mají je jako přátele nebo známé. Vzhledem k tomu, že velká část Romů je nějakým způsobem segregovaná, ať již co se týče bydliště, nebo hlavně co se týče zaměstnání, mnohem větší pravděpodobnost se s nimi potkat tedy mají lidé, kteří pracují v manuálních profesích. Když má člověk mezi nějakou menšinou známé, tak pak lépe nahlíží na celou skupinu.

Překvapila vás míra nepřátelství vysokoškoláků k Romům?

Mě osobně to nepřekvapilo. Ve vzdělané společnosti je v podstatě nepřijatelné (až na nějaké extrémní skupiny) vyjadřovat antisemitismus, zatímco u Romů se zdá, že to nevadí.

Proč tomu tak podle vás je?

Je to dlouhodobý proces, který se v posledních letech ještě zhoršil. To většinové nepřátelství ukazují průzkumy dlouhodobě, prakticky už od roku 1989. Ale zdá se, že je čím dál přijatelnější vyjadřovat takové odsudky i ve veřejné sféře, a to nejen vůči Romům, ale třeba i muslimům.

I mezi politickými elitami je přijatelné vyjadřovat nějaké opovržení muslimy a islámem a to samé platí i u Romů. Něco, co by se ještě před pár lety odsoudilo jako rasismus, dnes není problém. To podporuje tendenci, že ani vzdělaní lidé příliš neváhají něco takového deklarovat.

Překvapilo vás, že oproti zbytku republiky je největší podíl obyvatel s předsudky mezi Pražany?

Ano, hodně výzkumů ukazuje, že Praha je v průměru liberálnější, což v řadě věcí asi platí, ale v této problematice tomu tak není.

Jsou ale lokality, které mají mnohem větší problém s integrací Romů… Jak si vysvětlujete, že hodnotí soužití s menšinami pozitivněji?

Ukazuje se, že když mají lidé hodnotit soužití s nějakou skupinou v místě bydliště a poté na úrovni celé republiky nebo celé společnosti, tak soužití v místě bydliště hodnotí lépe než celospolečenské. Což je opět možná trochu kontraintuitivní.

Když lidé žijí vedle sebe, tak je to sice i prostor ke konfliktům a dochází k nim, ale zdá se, že ty jednotlivé případy hodnocení neovlivňují natolik jako případy, které jsou reflektovány v médiích. Tím, že celospolečensky je to soužití hodnoceno negativně, přejímají tento názor.

Má vůbec vzdělávání a zapojování multikulturních projektů do vyučování reálný dopad na vnímání menšin?

Vzdělávání i škola určitě vliv mají, ale jelikož zapojují do výuky spíše krátkodobé programy, tak to v žácích příliš silný dojem nezanechá. Když studentům pustím nějaký dokument o Romech ve škole, kde je nálada a atmosféra ve vztahu k nim úplně jiná a od učitelů pak slyší něco úplně jiného, tak to zas tak velký dopad nemá.

Jak vysoký je podle vašeho průzkumu podíl xenofobních učitelů?

Je to nadpoloviční většina, nesympatie vůči Romům vyjádřilo v průzkumu téměř 67 procent dotázaných pedagogů.

Má tedy podle vás větší vliv než vzdělávací programy to, jak škola reálně pracuje s integrací?

Škola nejsou jen učebnice a přednášky, ale celek, který utváří nějakou atmosféru. Jsou oblasti, kde do tříd chodí relativně velké množství Romů nebo cizinců, a to, jak s nimi a jejich integrací škola pracuje, na děti působí. Nejde tedy jen o oficiální vzdělávací programy, důležitější je dlouhodobé působení a to, jak se určitá témata prolínají celým vzdělávacím systémem. Třeba jak učitelé mluví o příslušnících menšin ve třídách a podobně. Prospěšnější by tedy bylo podporovat spíše dlouhodobé programy.

Měly by školy o něco podobného zájem? Z vašeho projektu vyplývá i to, že organizace, které se snaží takové programy organizovat, často narážejí na nezájem škol samotných.

To je další problém. Můžeme tisíckrát říkat, že důležitější jsou dlouhodobé programy, ale když už ty školy mají o něco zájem, tak je to třeba jedna přednáška, protože dlouhodobé projekty nabourávají jejich plány a zajeté koleje. Často je to pro ně problém, mají vzdělávací program, který musí v jednotlivých předmětech probrat, a integrovat tam něco rozsáhlejšího je pro ně komplikace. Nemusíme je nutně podezírat z rasismu, mnohdy naráží spíše na organizační problémy.

Bylo by řešením to zahrnout do školních vzdělávacích programů?

Ono to tam zahrnuté do jisté míry je, otázkou ale je, jestli to nějak zpřesňovat. Školám se teď v rámci reformy rámcových vzdělávacích programů nechalo více otevřeného prostoru. Což je samozřejmě správně, ale pak to způsobuje, že jsou mezi školami velké rozdíly v tom, jaký důraz na to kladou. Záleží na tom, jaké je aktivní vedení a učitelé. Často už na to nemají čas a energii právě v těch školách, kde jsou ty problémy největší.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Zeman přijme kandidáta na ministra zahraničí Kulhánka ve čtvrtek po poledni

Český prezident Miloš Zeman přijme ve čtvrtek v 13:00 na zámku v Lánech kandidáta na post ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Oznámil to na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Kulhánek má ve funkci nahradit odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD). Dosud svou nominaci nechtěl komentovat s tím, že se k ní vyjádří až po schůzi se Zemanem.

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 23 minutami

Na dálnici D5 u Prahy se srazilo auto s motorkou, motocyklista zemřel

Na dálnici D5 u Prahy odpoledne zemřel motocyklista, který ujížděl policii. Při jízdě po dálnici se otočil do protisměru, kde se srazil s osobním autem. Druhý řidič je zraněný, dánice byla dočasně obousměrně uzavřena, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Nehoda se stala před 13:00 na pátém kilometru. "Motocyklista ujížděl hlídce, nerespektoval výzvy k zastavení, otočil se na dálnici do protisměru a čelně se střel s osobním vozidlem," uvedla Richterová.

Motorkář na místě podlehl zraněním a druhý řidič zůstal v autě zaklíněný. "Hasiči ho vyprostili a předali záchranné službě," řekl mluvčí krajských hasičů Jaroslav Gabriel. Bylo také nutné uhasit motorku, která po nehodě začala hořet.

D5 byla nejdříve obousměrně uzavřena, kolem 13:45 byl obnoven směr na Prahu oběma jízdními pruhy. Později se podařilo částečně obnovit provoz i v opačném směru na Plzeň, auta tam zatím jezdí jedním pruhem.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Soud uložil státnímu zástupci Suchánkovi za přijetí úplatku tříletou podmínku a peněžitý trest

Obvodní soud pro Prahu 10 ve středu udělil státnímu zástupci Pavlu Suchánkovi tříletý podmíněný trest a peněžitý trest 200 000 korun. Nepravomocně ho uznal vinným z přijetí úplatku ve výši 50 000 korun za ovlivnění případu od již dříve odsouzeného soudce Ondřeje Havlína.Trestní senát se kauzou zabýval již podruhé, nejprve muže obžaloby zprostil. Tento verdikt však následně zrušil odvolací soud. Suchánek vinu od počátku odmítá, na místě se odvolal.

Soudce Havlín přijal v roce 2013 úplatek 200 000 korun za ovlivnění případu opilého řidiče. Čtvrtinu peněz podle obžaloby předal na parkovišti před budovou Obvodního soudu pro Prahu 2 Suchánkovi, který měl jako státní zástupce případ na starosti. Protože však Suchánek následně zjistil, jak vysokou hladinu alkoholu v krvi muž měl, stíhání nezastavil a podal obžalobu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy