Martina Lehmannová opustila funkci ředitelky Památníku Lidice, jenž pečuje o odkaz obce vyhlazené nacisty, 21. ledna. Její nástupce Eduard Stehlík se ujal řízení instituce po vítězném výběrovém řízení 24. února. První týden v březnu se oba osobně sešli, aby probrali také případné další působení Lehmannové v památníku. Z diskuse vzešla pro bývalou ředitelku pracovní nabídka.
"Paní magistra Lehmannová mi přípisem oznámila, že nabídku na pracovní umístění nepřijímá," sdělil Aktuálně.cz současný vývoj ředitel Stehlík. Lehmannová odmítla post kurátorky sbírky výtvarného umění, což by odpovídalo jejímu kunsthistorickému vzdělání. Pozici od loňského podzimu vykonávala zaměstnankyně na půl úvazku, která se rozhodla odejít jinam. Místo se tak uvolnilo.
Oficiální nabídku poslal Stehlík své předchůdkyni 9. března poštou. Když několik dní nereagovala, 23. března jí adresoval, opět poštou, výpověď. Odpověď na předchozí nabídku obdržel ředitel oficiálním přípisem až minulý týden. Lehmannová odmítla. Z její reakce nevyplývalo, že by současně potvrdila přijetí výpovědi.
Definitivní odchod z památníku vysvětluje jeho bývalá vedoucí představitelka tím, že ani po jmenování Stehlíka ředitelem deset z šestnácti odborných a vedoucích pracovníků nestáhlo své výpovědi. Údajně ji podali další dva pracovníci. "I toto bylo důvodem k tomu, že jsem se nakonec rozhodla pro nepřijetí nabídky," sdělila Aktuálně.cz Lehmannová.
Důležitá etapa v životě
Odmítla, že by z její strany došlo k prodlevě v odpovědi na Stehlíkovu nabídku. Svou reakci považuje za okamžitou. "Písemnou nabídku na pozici v Památníku Lidice jsem obdržela poštou až ve druhém týdnu v březnu a svoji odpověď jsem napsala do deseti pracovních dní," řekla. Volný čas podle svých slov trávila tím, že pro sociální a zdravotnická zařízení ve svém okolí pomáhala shánět ochranné pomůcky.
Vzhledem k dvouměsíční výpovědní lhůtě by měla Lehmannová jako zaměstnankyně památníku skončit s uplynutím května. Pokud si ale výpověď převezme až tento měsíc, zůstane jí do konce června. "Práce v Památníku Lidice byla velmi důležitou etapou v mém životě a s kolegy jsme tam odvedli obrovský kus práce," zhodnotila své necelé tříleté působení v čele instituce. Nyní připravuje projekt, jeho povahu ale neupřesnila.
Lehmannové rezignace byla vyústěním několikaměsíčního napětí, jež kolem Památníku Lidice panovalo. Loni v červnu Česká televize v reportáži tematizovala starší zjištění historika Vojtěcha Kyncla. Podle něj osm dní před vypálením obce, k němuž došlo 10. června 1942, jedna z lidických žen, Alžběta Doležalová, nahlásila židovku Štěpánku Mikešovou, která se v Lidicích ukrývala.
Mikešová po zatčení na základě údajného udání zahynula ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Řada historiků považuje zjištění Kyncla, že udavačkou byla právě lidická žena, za krajně problematické. V reportáži vystupovala jako respondentka i tehdejší ředitelka Lehmannová, zjištění historika Kyncla nerozporovala. Současně se snažila zprostředkovat autorům reportáže kontakt na dceru Doležalové Marii Šupíkovou.
Urovnat vztahy s pamětníky
Šestaosmdesátiletá dáma odmítla. Naopak vyjádřila své rozladění, že se Lehmannová její matky nezastala. Následně s Památníkem Lidice přerušila spolupráci, stejně tak od ní ustoupili i další potomci zavražděných či odvlečených z Lidic. Jejich kontakt s institucí je přitom pro její smysl klíčový. Od památníku dalo ruce pryč také vedení obce v čele se starostkou Lidic Veronikou Kellerovou.
"Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," prohlásil v lednu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), pod jehož resort památník spadá. Lehmannová po rezignaci zůstala zaměstnankyní. Do Stehlíkova jmenování instituci dočasně řídila vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová.
Památník Lidice
- Smyslem Památníku Lidice je péče o odkaz obce Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Jde o jediný akt nacistického teroru během druhé světové války, který měl právní základ. Zlikvidování Lidic proběhlo na základě oficiálního výnosu státního tajemníka K. H. Franka.
- Areál Lidic byl prohlášen kulturní památkou 3. března 1962, 16. srpna 1995 byl nařízením vlády prohlášen za národní kulturní památku. Památník Lidice jako instituci zřídila vláda Miloše Zemana 31. prosince 2000, jde o příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
- Památník zpřístupňuje, udržuje a rozvíjí svěřené kulturní památky, odkaz obce živí také pořádáním výstav, svou stálou expozicí nebo přednáškami.
Minimálně od nástupu Stehlíka do funkce, tedy 24. února, Lehmannová do památníku nedocházela. Čím se zabývala před tím, není jasné. Podle zákona mohla nanejvýš předávat agendu. "Památník Lidce jako zaměstnavatel postupuje přísně dle zákoníku práce. Mohu vás ujistit, že důsledně dbám na plnění této povinnosti (dodržování zákoníku práce)," uvedla pro Aktuálně.cz v první půli února vedoucí Kosová.
Ředitel Stehlík si v nové funkci uložil urovnat vztahy s potomky obětí lidické tragédie a poslední přímou pamětnicí události Jaroslavou Skleničkovou, což se mu podle jeho slov povedlo krátce po jmenování. Se Skleničkovou se osobně sešel. Také chtěl památník personálně stabilizovat. Na uvolněná místa se mu přihlásily desítky zájemců. "Jsou mezi nimi hodně kvalitní lidé, z poloviny už to mám pokryté," řekl s tím, že do 1. května budou obsazené všechny pozice.
