Ředitelka Památníku Lidice rezignovala. Podle ministra Zaorálka jí chyběla empatie

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 1. 2020 17:51
Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala. Odmítla obvinění, že nectí fakta o Lidicích a řekla, že nemá důvěru v ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Někteří lidičtí pamětníci ukončili spolupráci s památníkem a ředitelce vytýkali, že jí je lhostejné jejich utrpení. Podle ministra postrádala Lehmannová schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími.
Martina Lehmannová (na snímku z března 2017)
Martina Lehmannová (na snímku z března 2017) | Foto: ČTK

Pamětníci přišli s kritikou a oznámením o ukončení spolupráce s Památníkem Lidice po odvysílání televizní reportáže o případu, kdy matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.

"Budeme samozřejmě zvažovat, jakým způsobem paní Mikešovou připomenout. Bydlela v Lidicích po nějakou dobu, a ten její příběh vlastně končí zhruba ve stejnou dobu, jako končí příběh lidických obyvatel a samotné obce Lidice, to znamená v roce 1942," řekla v reportáži Lehmannová.

Někteří z Lidických vyjádřili s obsahem reportáže nesouhlas. "Můj postoj v celé téhle věci, který nebyl, ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu, vnímali bohužel jako nepřátelský," řekla nyní Lehmannová.

"Na svou práci v památníku jsem hrdá," dodala s tím, že jí ministr dal na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána. V čele památníku stála od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz. 

Zaměstnanci památníku Lehmannové vyjádřili podporu a uvedli, že musela čelit nátlaku, mimo jiné lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, na což poukázala i poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková. Památník podle ní funguje dobře, důstojně a se vší odpovědností. Reportáž ČT byla podle Skleničkové nevhodně načasovaná a ředitelka v ní vystoupila neutrálně. "Žádáme, aby se ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě vykonstruovaných stížností," uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.

Naopak starostka Lidic Veronika Kellerová v prohlášení podepsaném "zastupitelé Lidic" poděkovala Zaorálkovi, že přispěl k nápravě křivd na obětech lidické tragédie. "Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl," uvádí se v prohlášení.

Výhrady přeživších byly vážné, tvrdí Zaorálek

Ministr Zaorálek uvedl, že se rozkol mezi lidickými přeživšími a památníkem snažil řešit už loni, kdy přeživší oznámili přerušení spolupráce s památníkem. "Stěžovali si, že podle jejich názoru k ním není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné," prohlásil ministr.

Lehmannové tenkrát podle svých slov řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl. "Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musí narovnat," uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo. "Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," dodal. 

Zaorálek chce co nejdříve vypsat výběrové řízení. "A najít někoho, kdo má nejen schopnost rozumět faktům a historii, ale také lidem," uvedl. Dodal, že se nechce plést do debaty historiků. "Jde mi o to, jak vystupuje památník, nejde mi o zkoumání odborných věcí," dodal.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy