Když český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na konci roku 2018 vydal varování před výrobky čínské firmy Huawei, vyvolalo to pozornost v celém západním světě. Bezpečnostní služby firmu dlouhodobě podezřívají ze špionáže pro čínskou komunistickou vládu.
Společnost založená někdejším vojákem Čínské lidové osvobozenecké armády Žen Čeng-fejem ale veškerá nařčení odmítá a pokouší se získat zakázky na budování mobilních sítí 5G, přes které poteče velké množství citlivých dat.
NÚKIB dlouhodobě čelí tlaku ze strany čínské korporace, aby své varování odvolal. Česko navíc dosud nemá zákon, který by nepoužívání zařízení od dodavatelů z Ruska či Číny, které stát označí za bezpečnostní hrozbu, v kriticky důležité infrastruktuře vynutil. Může to jen doporučit. Jednotlivé instituce si pak dělají vlastní analýzy.
Například Huawei tak díky nízké ceně postavil datacentra pro ČEZ. Pro Ředitelství silnic a dálnic zase vybudoval síť, přes kterou procházejí data týkající se české silniční a dálniční dopravy. Huawei vedle toho vyhrál i další zakázky pro ministerstvo vnitra či policejní prezidium.
Stát pod patronací NÚKIB nyní připravuje paragrafy, díky nimž by mohl rozhodnout o vyloučení rizikových firem nejprve z mobilních sítí 5G. Zákon by měl být hotový do konce roku. Kyberúřad ale usiluje o to, aby podobná legislativa vznikla i pro další systémy kriticky důležité pro chod státu.
Panují totiž obavy, že Čína, ale i Rusko, by produkty svých domácích výrobců mohly využít ke špionáži či sabotáži kriticky důležitých systémů. V obou zemích totiž mají povinnost spolupracovat s tamními zpravodajskými službami.
Aktuálně.cz například nedávno informovalo, že k osobním datům milionů Čechů má přístup antivir Kaspersky, u něhož média v minulosti rozkryla úzkou spolupráci s režimem Vladimira Putina.
Šéf kyberúřadu: Pozvaní obhajují technologie, které jsou bezpečnostní hrozbou
Předseda sněmovního podvýboru pro telekomunikace Marek Novák z hnutí ANO se v době přípravy zákona, která má stát proti podobným hrozbám ochránit, rozhodl ve sněmovně uspořádat konferenci o bezpečnosti mobilních sítí.
Dostal se tím do konfliktu s ředitelem kyberúřadu Karlem Řehkou. Ten mu v nezvykle ostrém dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici, vytknul, že zákonodárcům budou přednášet pouze odpůrci zákona.
"Opravdu považujete za adekvátní a vyvážené, aby většinu hlasů v této odborné diskusi k problematice národní bezpečnosti představovali panelisté, kteří z mého pohledu dlouhodobě obhajují používání technologií považovaných Českou republikou za bezpečnostní hrozbu? Případně ti, kteří dlouhodobě zpochybňují snahy České republiky o vytvoření nástrojů sloužících k řízení rizik?" napsal Novákovi na konci minulého týdne Řehka a informoval ho, že NÚKIB se konference nezúčastní.
Když s tím Aktuálně.cz v úterý Nováka konfrontovalo, uvedl, že část konference, kde se má diskutovat o mobilních sítích, přesunul na jiný, blíže neurčený termín. Navzdory tomu, že na webu sněmovny dosud visí oficiální pozvánka na konferenci tento čtvrtek. A mezi účastníky uvádí i zástupkyni kyberúřadu, která však nepřijde.
"S panem Řehkou jsme si to vyjasnili. Bezpečnostní panel přesuneme na jindy, aby se zástupce NÚKIB mohl zúčastnit," řekl Aktuálně.cz Novák. Samotný kyberúřad to ale popisuje jinak. Novák v úterý poslal Řehkovi e-mail, že akce se přesouvá. K dalším jednáním nedošlo, šéf kyberúřadu je nyní v zahraničí. Kdy přesně se debata uskuteční a v jakém složení, není jasné.
Novák reportérům tvrdil, že problém měl kyberúřad hlavně s tím, že pozval jeho zástupce tři týdny před konferencí, ale ten už měl jiný program. To však neodpovídá obsahu dopisu, který armádní generál v kopii poslal i šéfům bezpečnostního výboru sněmovny a Senátu. Řehka v něm píše, že sněmovní konference byla uspořádána bez vědomí jeho úřadu, který za kyberbezpečnost v Česku zodpovídá. Na program poslanec sice zařadil referentku NÚKIB, která ale v té době bude v zahraničí a o tom, že má debatovat před zákonodárci, podle Řehky vůbec nevěděla.
"Podobná diskuse na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu je i vzhledem k připravované legislativě potřebná. Rádi se budeme podílet na přípravě takové akce. Jsme připraveni se panelu zúčastnit v případě konání konference ve vhodném termínu, v relevantním formátu a vyváženém obsazení ve spolupráci se sněmovním a senátním bezpečnostním výborem, protože jde především o téma národní bezpečnosti," sdělila Aktuálně.cz mluvčí NÚKIB Alena Minxová.
Zákon, který má ochránit sítě 5G v Česku
- Bezpečnostní rada státu loni v říjnu uložila kyberúřadu úkol vypracovat spolu s partnerskými institucemi záměr zákona, který uvede do života mechanismus pro posuzování a omezování rizik spojených s dodavateli do 5G sítí. Česko tak zapracuje pravidla přijatá na evropské úrovni.
- "5G sítě se v budoucnu stanou páteří naší digitální ekonomiky a společnosti. Proto musí být od základu budovány jako bezpečné. Jedním z mechanismů jejich zabezpečení bude právě projednávaný materiál," komentoval to tehdy ředitel NÚKIB Karel Řehka. Hotový by měl být do konce roku.
- V únoru vydal úřad Doporučení pro hodnocení důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí v České republice, které ale není závazné ani vymahatelné.
S advokátem Huawei, bez zástupců tajných služeb
Zato mezi pěticí avizovaných diskutérů je právník Šimon Toman z advokátní kanceláře Toman&Partneři. Firma dlouhodobě pracuje pro Huawei a pokouší se prosadit zrušení varování, které může byznys firmy v Česku zásadně omezit.
Aktuálně.cz už v roce 2020 popsalo, že stojí za advokátním stanoviskem, které si čínská společnost zaplatila jako součást širší kampaně. Tu zaštítil institut, jehož práce ale reálně platil Huawei. V některých českých médiích se přesto jeho analýza objevila jako nezávislá.
Sám Toman ve vyjádření Aktuálně.cz zaslaném po vydání tohoto textu řekl, že se akce Nováka zúčastnit neplánuje. "Tuto nabídku jsem odmítl. Na žádné konferenci jsem neplánoval vystupovat," uvedl Toman, který působí jako ředitel zmiňované advokátní kanceláře.
Zaměstnanci Tomanovy kanceláře v odborných právnických periodikách zveřejňují stanoviska, která kritizují způsoby, jakými se stát snaží chránit proti rizikovým dodavatelům technologií.
Toman ale trvá na tom, že za Huawei nelobbuje. "Celou dobu se zabývám formou, jakou bezpečnostní pravidla zavést tak, aby nebyla ochromující pro celý trh. Jedná se o velmi komplexní a vysoce odbornou problematiku," uvedl Toman.
Debatu ve sněmovně podle programu mají doplnit šéfové asociací mobilních operátorů a dodavatelů IT technologií, pro něž nová legislativa znamená komplikace.
Mezi avizovanými hosty na debatě chybějí také zástupci zpravodajských služeb. Ty mají v gesci bezpečnost Česka a ve svých výročních zprávách dlouhodobě upozorňují na hrozby z Ruska a Číny. A nejsou tam ani reprezentanti ministerstev vnitra či zahraničí, kteří se na přípravě zákona podílejí.
Jako jediná zástupkyně státu v původně pětičlenném panelu byla šéfka Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková, která se už dříve odmítla připojit k seznamu bezpečnostních doporučení pro mobilní operátory, ač jeho přípravu telekomunikační úřad sám inicioval.
"Setkání lobbistů ve prospěch čínských firem"
Postup svého parlamentního kolegy kritizuje předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. "Některá jména na programu konference ve mně evokují dojem, že jde o setkání, které si ve sněmovně dali lobbisté ve prospěch čínských firem," konstatuje Fischer. Ten dle svých slov legislativu regulující bezpečnost mobilních sítí podporuje.
"Naše telekomunikační sítě, a sítě 5G především, mají potenciál nastartovat rozvoj průmyslu, dopravy, vědy a dalších. Ale jsou také oknem do našeho soukromí, do vědeckých projektů financovaných z prostředků českých daňových plátců nebo do bezpečnostní infrastruktury státu. Jejich kompromitace by mohla přinést velké ztráty hmotné i na lidských životech," uvádí Fischer.
"Čína znamenala ohrožení pro demokratické státy již dříve. Jenže poté, kdy Čína a Rusko podepsaly v únoru 2022 pakt o strategické spolupráci, beru Čínu dnes jako spojence agresora Ruska. A to svou vojenskou agresí destabilizuje celý evropský kontinent a nutí dokonce OSN, aby čelila situaci, která zde od druhé světové války nebyla," dodává Fischer.
Aktualizace 17:00, 20.4.2022 - text doplněn o zaslané vyjádření Šimona Tomana.
Varování státu před Huawei. Ten nařčení opakovaně odmítá
- Software i další výrobky čínských společností Huawei a ZTE označil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v prosinci 2018 za bezpečnostní hrozbu. Na jedné straně to vyvolalo konflikt s Čínou, mezi spojenci naopak varování posloužilo jako argument pro omezování čínských technologií. Před zapojením rizikových dodavatelů do výstavby mobilních sítí páté generace varovala i Evropská komise.
- Varování českého kyberúřadu přišlo v době, kdy Huawei v Česku usiloval o budování sítí 5G. Podle bezpečnostních expertů ale hrozí riziko špionáže. "Hlavním problémem je právní a politické prostředí Číny, kde uvedené společnosti působí. Tamní zákony vyžadují po soukromých společnostech mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách. Pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může tudíž představovat hrozbu," uvedl tehdejší ředitel úřadu Dušan Navrátil.
- Huawei jakákoliv nařčení odmítá a požaduje důkazy, že jeho produkty opravdu slouží ke špionáži. "V třicetileté historii naší společnosti se nikdy neprokázalo, že by provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti," reagovala firma. Popřela, že by musela spolupracovat s čínskou vládou, i když to přímo plyne z tamních zákonů. "Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a nikdy by s tím nesouhlasila," tvrdí firma.
- Navrátil ve funkci skončil přesně rok po varování, když ho odvolala vláda Andreje Babiše (ANO). Předtím ho kritizoval i prezident Miloš Zeman, velký zastánce Číny i největší čínské telekomunikační firmy. Hrad měl s Huawei uzavřenou smlouvu o propagaci a jeho zaměstnanci využívali telefony stejné značky. Navrátila nahradil generál Karel Řehka, který v minulosti velel jednotce speciálních sil z Prostějova.
- Omezení či zákaz technologií Huawei od té doby schválila řada západních zemí. USA na Huawei uvalily sankce, kvůli nimž nemůže používat americké čipy či operační systém Android. Prodeje chytrých telefonů Huawei na Západě se výrazně propadly, firma se pokouší přeorientovat.
