Stát nedal na varování odborníků, aby se při plošném testování ve firmách či školách nespoléhal na antigenní testy, které jsou méně přesné než testy PCR a nezachytí zdaleka všechny nakažené. Přestože vědci upozorňují, že by vhodnější byly právě PCR testy, má do Česka do poloviny dubna přijít dalších pět milionů antigenních testů, které budou použity na testování žáků, až se opět otevřou školy.
"Antigenní testy nejsou vhodné na plošné testování a ani nebyly dělány na plošné testování bezpříznakových lidí. Ti v sobě mají často malé množství viru a tyto málo citlivé testy proto velkou část nakažených lidí nezachytí. Ve škole by mělo smysl dát takový test jen dětem, které mají horečku nebo kašel, tedy příznaky covidu. Jenže takové dítě by samozřejmě mělo v prvé řadě zůstat doma. Takže antigenní testování není správná cesta," vysvětluje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský.
Nově budou muset od 6. dubna testovat zaměstnance i nejmenší firmy či živnostníci. I v tomto případě vnímá Hostomský antigenní testy jako problematické. "Vidím v tom možnost zneužití. Když firmy budou chtít, aby měly co nejmenší počet záchytů a tím pádem nemusely nechávat zaměstnance doma, objednají si takové testy, které jsou nejméně citlivé, a většina zaměstnanců vyjde negativně," říká Hostomský.
Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), která působí při ministerstvu zdravotnictví, proto upozorňuje, že je potřeba, aby se antigenní testy ve firmách prováděly alespoň dvakrát týdně, aby měly větší smysl. Firmy by podle vědecké skupiny také měly mít možnost, aby místo antigenních mohly zvolit citlivější PCR testy, které by ale prováděly méně častěji.
Podobně se o antigenních testech už před časem pro Aktuálně.cz vyjádřil také bývalý národní koordinátor testování a spolumajitel firmy IntellMed Marián Hajdúch. Ani podle něj nejsou určené pro bezpříznakové osoby. "Například u příznakových jedinců je zbytečné dělat PCR testy, protože antigenní test je rychlejší, levnější a přesný. Jenže do školy chodí zdravé děti, nemocné zůstávají doma, takže by testování mělo být postavené primárně na testování bezpříznakových jedinců," uvedl Hajdúch.
Přesto už stát vybírá miliony dalších antigenních testů. Nakoupit je má Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která v úterý ukončila podávání nabídek. Vláda nařídila ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), aby pro státní sklady sestavil seznam vhodných antigenních testů pro samotestování ve školách, což resort učinil. Na seznam se tak dostalo celkem 49 testovacích sad různých společností (některé firmy mají více výrobků). Většina je vyráběna v Číně. Tyto vybrané firmy se pak mohly přihlásit do tendru.
"V pátek jsme dostali dopis od ministerstva zdravotnictví a ještě v pátek v noci jsme to (zadávací řízení) vypsali. Důvod, proč to bylo tak rychlé, je ten, že ministerstvo školství chce tady testy mít co nejdříve - ideálně 1,5 milionu již 31. března a zbytek do 12. dubna. Uvidíme, jestli je to reálné," uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.
Ministerstvo zdravotnictví již udělilo výjimku téměř 400 firmám, které tak mohou prodávat v Česku antigenní testy. Jak upozornily Seznam Zprávy, jejich kvalita se však neověřuje a na trh se tak dostávají i nekvalitní výrobky. Výjimky jsou udělovány testům, které mohou provádět i laici, lidé se díky tomu tedy mohou testovat sami. Lze je provádět například odběrem z přední části nosu nebo ze slin.
Žáky čekají samoodběry z nosu
Na dotaz Aktuálně.cz, na základě jakých kritérií ministerstvo testy vybralo, odpověděla mluvčí resortu Barbora Peterová, že se jedná o testy, kterým byla udělena výjimka pro samotestování a zároveň splňují kritérium neinvazivního odběru z přední části nosní dutiny. Víc toho k výběru firem či metodice, jaká byla použita při sestavení seznamu, neuvedla. Odmítá však, že by ministerstvo upřednostňovalo výrobce z Číny.
Podle Hostomského je logické, že se na seznamu vyskytují hlavně asijští výrobci. "Číňané toho vyrábějí nejvíc, mají největší sortiment. Není to překvapivé, že je většina testů z Číny. U velkých zakázek hledáte nejlepší cenu, čínské zboží je levnější, stát ušetří. Takže z toho, že doporučili testy z Číny, bych je nevinil. My jsme provedli srovnání 13 různých antigenních testů a spousta těch čínských dopadla dobře," říká Hostomský.
Na druhou stranu upozorňuje, že zkoušky Ústavu organické chemie a biochemie AV ukázaly výrazné rozdíly v citlivosti jednotlivých antigenních testů, ten nejcitlivější reagoval na stokrát menší množství virového antigenu než nejméně citlivý test. Podle Hostomského je proto potřeba, aby stát pečlivě zkontroloval spolehlivost testovacích sad, které nakonec vybere pro plošné použití a umožní jejich uvedení na trh. Ověřit citlivost doporučuje také zmíněná Mezioborová skupina pro epidemické situace.
Na dotaz, zda ministerstvo zdravotnictví takový test plánuje, uvedla mluvčí Peterová, že resort opakovaně doporučoval Správě státních hmotných rezerv výrobky otestovat. Jenže podle předsedy hmotných rezerv Pavla Švagra není úlohou SSHR kontrolovat kvalitu testů.
"My se máme starat o hmotné rezervy, a ministerstvo zdravotnictví o to, aby samotesty, které tu pustí na trh, byly kvalitní. Vláda řekla, že nám má ministerstvo vytipovat vhodné testy pro samotestování ve školách. Takže předpokládáme, že uvedených 49 testů jsou ty správné, ze kterých máme vybírat. Těžko se z nás ale stanou odborníci a budeme posuzovat kvalitu testů," říká Švagr.
Vláda již minulý měsíc nakoupila pro účely testování žáků čínské antigenní testy od společnosti Lepu Medical. Ty se nyní opět objevily na zmiňovaném seznamu ministerstva zdravotnictví.
Studie zahraničních vědců publikovaná ve Virology Journal přitom ukázala, že citlivost výrobku od Lepu Medical Technology byla u dospělých jen 50 procent a u dětí dokonce jen 25 procent. A to přitom v porovnání antigenních testů, které provedl Ústav organické chemie a biochemie AV, vyšly testy od Lepu Medical jako jedny z lepších.
To podle Hostomského podtrhuje důvod, proč by antigenní testy neměly být plošně využity ani ve firmách, ani ve školách. "Kdyby byla vůle, šlo by tu provádět PCR testování. Jenže by to bylo mnohem dražší, i kvůli potřebnému navýšení kapacit laboratoří," dodal Hostomský.
