Praha - Je to nenápadná firma s necelými padesáti zaměstnanci. Přesto je jedním z nejčastějších vítězů veřejných zakázek v Česku. A také ukázkovým příkladem, jak lze zneužívat ustanovení zákona, které má pomoci dát práci zdravotně postiženým.
Jak zjistily Hospodářské noviny, malé ústecké eseróčko První chráněná dílna vydělává na tom, že stát ve veřejných zakázkách zvýhodňuje firmy, mezi jejichž zaměstnanci je alespoň padesát procent handicapovaných. V okamžiku, kdy se taková firma přihlásí do soutěže, musí zadavatelé při hodnocení nabídek odečíst z nabízené ceny patnáct procent. Tedy i když je o patnáct procent dražší než nejlevnější nabídka, zakázku získá. První chráněná dílna těchto padesát procent invalidů mezi svými zaměstnanci má - a díky nim od počátku roku získala nejméně 150 veřejných zakázek za stovky milionů korun.
"Celé je to postavené na hlavu. Je to zdeformování trhu. Oni mají umělé patnáctiprocentní zvýhodnění v ceně, které my nemůžeme dohnat," říká Tomáš Kolář, ředitel výrobce nemocničních lůžek Linet. Paragraf, který má dát práci postiženým, totiž ve skutečnosti nechává vydělat překupníky.
Příkladem může být nedávná zakázka na 72 lůžek pro Thomayerovu nemocnici. Tu díky zvýhodnění vyhrála První chráněná dílna, když přeskočila Linet. Paradoxně právě s jeho lůžky.
Podobně, jak uvedly Hospodářské noviny, získala První chráněná dílna před několika dny zakázku na dodání dvou vozidel pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Úřadu se sešlo 9 nabídek, nejnižší byla ta od Škody Auto, která nabídla dva vozy Octavia za 1,035 milionu korun. Nakonec ale úřad musel koupit stejné vozy od První chráněné dílny - ovšem za 1,216 milionu, tedy o 180 tisíc dráž.
Velrybář z Ústí
Majitelem První chráněné dílny je kontroverzní figura severočeské ČSSD Tomáš Horáček. Strana jej v roce 2010 vyloučila za tzv. velrybaření, tedy nabírání černých duší do strany za úplatu. O rok později pak byl pravomocně odsouzen za pojistný podvod. Fingoval dopravní nehodu, aby získal od pojišťovny plnění.
Horáčkova firma, která má podle registru ekonomických subjektů pouhých 43 zaměstnanců, je přitom odborníkem na všechno: dodá kompostéry vesnicím, uhlí psychiatrické léčebně nebo také nábytek obcím a školám. Či také automobily nebo speciální sonary pro policisty. Jen výjimečně však nabídne i nejnižší cenu.
"To zvýhodnění je správné, ale bohužel to zneužívají překupníci, kteří zboží jen překoupí a prakticky nic nedělají," uvedl pro HN Karel Rychtář z Českomoravského svazu výrobních družstev. Podobných firem je prý víc, ale zcela dominuje ta Horáčkova.
To, že jde o obcházení smyslu zákona, potvrzuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Uvedené pravidlo by se mělo vztahovat pouze na výrobky, které zvýhodňovaný subjekt přímo vyrábí nebo se na jejich výrobě rozhodujícím způsobem podílí, nikoliv na pouhé přeprodávání zboží," říká mluvčí úřadu Martin Švanda. Zákon je ale prý tak napsán, že zakázku museli První chráněné dílně zadat. Díky tomu, že měla uvedené zvýhodnění, nakonec nabídku Škodovky podskočila o 1300 korun.
Někdo to auto musí převézt
Sám Horáček na slova o obcházení či zneužívání zákona reaguje ostře. "Pokud někdo říká, že zneužíváme zákon, podáme na něj trestní oznámení pro pomluvu," říká. Žádná firma prý dnes není schopna udělat vše sama. "Někde je podíl deset, jinde 80 procent. Zaměstnáváme lidi, kteří připravují auta před prodejem, převážejí je, instalují do nich různou výbavu," vypočítává "svůj" podíl.
Nicméně zneužívání systému dosáhlo takové míry, že na něj už reagují zákonodárci. V nově připravovaném zákonu o veřejných zakázkách, který minulý měsíc poslalo do Sněmovny ministerstvo pro místní rozvoj, už paragraf zvýhodňující firmy s handicapovanými při získávání zakázek onou patnáctiprocentní slevou při hodnocení není.
"Rádi bychom zvýhodnění měli. Ale mělo by být zaručeno, aby větší část té zakázky lidé se zdravotním postižením skutečně dělali," chápe změnu předseda Národní rady pro zdravotně postižené Václav Krása. Ten chce se zákonodárci jednat o tom, jak systém znovu nastavit, aby nebyl zneužíván. "Chceme navrhnout třeba to, aby byla podmínka, že musí mít daná subjekt například šedesátiprocentní podíl své práce," říká Krása.
