Ústí nad Labem, Praha - Stát prostavěl od roku 2007 do současnosti jen v Ústí nad Labem zhruba miliardu korun, paradoxně ale Ústí nad Labem odhaduje letošní škody vyšší než při ničivých povodních v roce 2002.
Přestože zde hladina Labe kulminovala o 1,2 metrů níže než před jedenácti lety, tedy na rysce 10,7 metrů, jeho magistrát hlásí škody 2,2 miliardy korun. V roce 2002 to přitom bylo 1,8 miliardy korun.
Deník Aktuálně.cz na rozpor narazil v rámci své revize, jak zafungovala protipovodňová opatření postavená na Labi, Vltavě a Ohři od roku 2007. Objem peněz, které šly v té době do Ústí, jsou třetinou veškerých investic z letos postižených oblastí.
Na otázku, jak ústecký magistrát hodnotí jejich funkčnost, odpověděla jeho mluvčí Romana Macová vyhýbavě, že zodpovědnost za ochranu území před povodněmi má stát a Povodí Labe.
Protipovodňová hráz nebyla dostavěna
"Budeme požadovat, aby Povodí Labe vyhodnotilo účinnost povodňové ochrany města Ústí nad Labe a aby přijalo opatření, která budou nezbytná pro zlepšení ochrany do budoucnosti," dodala.
Nutno dodat, že jedna z protipovodňových hrází (stavba na levém břehu) nebyla dostavěna a nacházela se ve fázi, kdy nebylo na stavbě nic, co by mohlo záplavám zabránit.
A zábrana na pravém břehu jednoduše nestačila. „Není pravda, že nezafungovala. Zafungovala, ale byla postavena na návrhový průtok dvacetileté vody," říká šéf kanceláře generálního ředitele Povodí Labe Ladislav Merta. Podle něj je současná ochrana města kompromisem mezi „chtěným a možným", tedy mezi technickými možnostmi, finančními možnostmi a požadavky obyvatel (většinou se brání tomu žít „za zdí").
"Výsledkem jednání v tomto případě bylo, že se jedná o tak složité podloží, které by bylo možné draze zahloubit, aby vodu udrželo, takže se přistoupilo k průtoku dvacetileté vody," dodává Merta.
Protipovodňové zábrany nestačily i na levém břehu Děčína, kde jsou projektované z části na padesátiletou vodu a zčásti na dvacetiletou.
"Selhaly, musely jsme je otevřít, aby nedošlo k dalším škodám," uvedl primátor Děčína František Pelant.
I v tomto případě Povodí Labe dodává - stavěli jsme, co jsme mohli.
Škoda vyrostla na 465 milionů
Škody na městě letos odhaduje na 465 milionů korun, stavba hrází stála 300 milionů korun. Oproti povodním 2002 se ztráty liší tím, že se podařilo uchránit město na pravém břehu.
Hráz na dvacetiletou vodu postavilo za 197 milionů Povodí Labe, aby ochránila Křešice a okolí. „Naprosto bezpečně by nás ochránila před dvacetiletou vodou, tedy do 730 centimetrů," líčí zdejší starosta. Labe zde ovšem vystoupalo k 936 centimetrům, tedy dva metry nad hráz, v roce 2002 to bylo 1 035 centimetrů.
Voda tak zatopila 260 domů a 1 020 lidí muselo být evakuováno.
Místní tvrdí, že chtěli postavit zábranu vyšší, leč odborníci to odmítli. Povodí Labe kontruje, že jedním z důvodů, proč volili tuto výši je, že místí nechtěli bydlet „za zdí".
Stěna u Hořína vodu nezadržela
Další hráz, která přetekla, je stěna u Hořína. Obec s barokním zámkem a necelými osmy sty obyvateli získala na stavbu protipovodňové hráze dotaci, stavbu vysoutěžila za 42,9 milionů korun.
Podle starosty Jaroslava Vrby hráz sloužila do přelivu dobře, byla ovšem projektovaná na padesátiletou vodu, což bylo o padesát centimetrů méně, než bylo potřeba.
„Dělal se na to posudek, který řekl, že ochrana nad padesátiletou vodu nemá smysl a že by to bylo příliš finančně náročné s ohledem na zdejší podloží a že by to narušilo spodní vody," vzpomíná Vrbův předchůdce v čele Hořína Petr Fous.
V Mělníku a Terezíně protipovodňové hráze fungovaly
Byť nedokončené zafungovaly při letošních povodních protipovodňové hráze v Mělníku a Terezíně.
Mělník uchránil před nuceným zatopením starosta Ctirad Mikeš, který pracoval s hrází za hranicí projektovaných možností. Terezínu se řeka vyhnula zcela, nedokončenou hráz totiž stačili dosypat, a tak se voda nedostala do města.
Při povodních 2002 bylo na náměstí Terezína až metr a půl vody, letos bylo město evakuováno vlastně jen proto, že by bylo odříznuto od okolí a byla obava, že by zkolabovala kanalizace.
Povodí Ohře zde prostavělo 147 milionů korun a jen pro připomenutí - jen oprava památníku Terezín stála přes 60 milionů korun.
V Mělníku stála protipovodňová opatření 530 milionů
V Mělníku pak stála protipovodňová opatření 530 milionů korun, půl milionu pak hlásilo město jako škody v roce 2002. „Škoda na majetku fyzických osob jsou 4 miliony, mám poničenou jednu komunikaci a jeden most, který ale už před tím nebyl v nejlepším stavu," vyčíslil letošní škody Ctirad Mikeš.
Zanedbatelné ztráty pak hlásí další ves postižená povodněmi v roce 2002 - Bohušovice. Zde Povodí Ohře postavilo hráz za zhruba 70 milionů korun.
"Je zde mobilní hráz pro průtok z roku 2002 plus padesát centimetrů rezerva," říká starosta Ivo Hynl, který přiznává, že když ji prosazoval, tak se s pochopením příliš nesetkával. V roce 2002 podle něj byly v oblasti škody 300 milionů korun.
Stejně mohly dopadnout Zálezlice, z hráze ale stihly postavit jen jednu třetinu plánované zdi, dostavěno měly mít až v září. "Bylo příjemné chodit po suchu, voda ale byla před hrází i za hrází," líčí své pocity, když stál během povodní na dostavěném úseku zdejší starosta Jiří Čížek. "Měli bychom tak dva metry rezervu," dodává.
