Praha - Elitní právník Tomáš Sokol chystá žaloby na více než pět desítek státních úřadů a firem s majetkovou účastní států. Důvod: zatajování platů jejich představitelů.
Advokáta Sokola si najala redakce online deníku Aktuálně.cz poté, co úřady začaly hromadně odmítat její žádosti o zveřejnění platů, odměn a veškerých dalších bonusů exponovaných státních úředníků či zaměstnanců státních firem.
Případ exombudsmana Českých drah Petra Fejka přitom ukázal, že někteří státní zaměstnanci berou měsíčně stovky tisíc korun, aniž by byla zřejmé, co vlastně dělají.
Proč půjde stát k soudu
- Redakce Aktuálně.cz požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím přes pět desítek státních úřadů a firem, aby zveřejnily výši platů a všech bonusů u exponovaných zaměstnanců.
- Jde výlučně o úředníky, jejichž platy plynou z veřejných peněz. U firem jde o společnosti s významnou majetkovou účastí státu.
- Odměny a další výhody byly do žádosti zahrnuty proto, že stát často platí některým svým úředníkům a zaměstnancům tabulkovou mzdu a do statisícového příjmu jim výplatu "dorovnává" pomocí mimořádných odměn či životních pojistek.
- Žádost putovala na všechna ministerstva, kde redakce požádala o plat a odměny náměstků ministrů, ředitelů odborů a poradců ministra.
- Osloveny byly i policejní špičky z pražské centrály a krajů, nejvýše postavení státní zástupci a soudci.
- Žádost se týkala i managementu státem dotovaných nemocnic a vedení vysokých škol.
- Ani jedna žádost nebyla vyřízena kladně, všechny úřady prozatím odpověď odepřely.
Odpovědi přes kopírák
V uplynulých týdnech redakce nashromáždila odpovědi od desítek úřadů, které jako by byly přes kopírák: nelze vyhovět, příjmy státních zaměstnanců podléhají ochraně osobních údajů či odporuje Listině základních práv a svobod.
Jen pro ilustraci - tak odpověděli například z Nečasovy administrativy z Úřadu vlády, ministerstva vnitra, Ředitelství silnic a dálnic či ze dvanácti státem financovaných nemocnic.
"Žádost se odmítá. Pokud jde o údaje o výši platu a odměn jmenovitých zaměstnanců ve veřejné správě, jsou tyto údaje bezpochyby osobním údajem ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů... Podle tohoto zákona je jejich poskytování vázáno na souhlas takového zaměstnance," zní odpověď z Úřadu vlády.
Renomovaná kancelář Tomáše Sokola ale s utajováním striktně nesouhlasí. Naopak úřady jsou podle jejího názoru povinny tyto údaje zveřejňovat.
Svou argumentaci, kterou zpracovali pro Aktuálně.cz, právníci opírají mimo jiné o verdikt Nejvyššího správního soudu. Ten letos v květnu rozhodl, že pokud zaměstnanci státních úřadů či institucí pobírají plat a odměny z veřejných peněz, neplatí pro ně ochrana osobních údajů a musí zveřejnit, kolik jim stát platí.
"Podle závěru Nejvyššího správního soudu se základní osobní údaje o osobě, které povinný subjekt poskytnul veřejné prostředky, poskytnou i přesto, že jsou jinak chráněny předpisem o ochraně osobních údajů," stojí ve stanovisku právníka Tomáše Sokola.
Sokol: Stát to prohraje
A jak dodává, stát se musí připravit, že žaloby o zveřejnění platů prohraje.
"S ohledem na výše konstatované závěry Nejvyššího správního soudu se domnívám, že klient má nárok na jím požadované informace a případné žaloby budou úspěšné," uvedl Sokol.
Podle právních expertů, které redakce Aktuálně.cz kvůli celému případu oslovila, na pohledu na zveřejňování platů a odměn úředníků placených z veřejných peněz nic nemění ani bleskurychlé stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, který se v červnu pokusil "přebít" verdikt Nejvyššího správního soudu.
Úřad bývalého politika Igora Němce vydal stanovisko, ve kterém rozsudek Nejvyššího správního soudu označil za zcela chybný. Současně "pohrozil", že zveřejnění platů veřejných činitelů bude trestat, pokud v tom úřad neshledá veřejný zájem.
Redakce Aktuálně.cz nyní podává proti zamítavým stanoviskům úřadů odvolání, žaloby budou následovat vzápětí.
