Když sovětská armáda před třiceti lety opouštěla Česko, obyvatelé obcí v blízkosti více než 150 lokalit, ve kterých si zřídila své základny, leckdy neskrývali nadšení a úlevu. A důvody nebyly jen politické. Odstrašující způsoby, jakými sovětská armáda zacházela s životním prostředím, byly v českých obcích znát na každém kroku.
Černý kouř neustále vycházející z kotelen, které nesplňovaly žádné z tehdejších československých norem. Přemnožené krysy a potkani, kterým se v kasárnách díky sovětskému laxnímu zacházení s odpadem dařilo velmi dobře. Do půdy v okolí letišť prosakující letecký petrolej, který nemá schopnost se v přírodě sám rozložit. Odpad poházený v lesích, stromy poničené ostnatými dráty, louky potroušené municí.
Něčeho se podařilo zbavit téměř okamžitě. Kotelny se vyřadily z provozu, hlodavce vyhubil deratizátor. Jiné zvyky sovětské armády ovšem znečistily přírodu v okolí českých obcí na dlouhé roky a na některých místech je to znát až dodnes.
Vůbec nejhůře poznamenanou oblastí bylo podle ministerstva životního prostředí letiště Hradčany na území obce Ralsko v severních Čechách. Tam zjistili inspektoři silnou kontaminaci půdy a podzemní vody ropnými látkami v okolí dvou stáčišť a úložišť leteckých pohonných hmot, které Sověti využívali. Ropou znečistili půdu o ploše 47 hektarů a celkové hmotnosti 8086 tun.
Ralsko je tak jednou z oblastí Česka, kde sanace po pobytu sovětské armády stále probíhá. Hradčanské letiště, jehož přistávací plochu si oblíbili bruslaři i motorkáři, prochází monitoringem a likvidací starších sanačních vrtů.
Ralsko není český Černobyl, říká starosta
Než bude sanace v Ralsku hotová, uplyne podle starosty Miloslava Tůmy ještě asi dva až pět let. Neskrývá přitom, že problémy způsobené pobytem armády obec dlouhodobě sužují. "Je samozřejmě nepříjemné narazit na skutečnost, že podzemní vody jsou kontaminované. Musíte řešit obtažení vodovodů a kanalizací ze vzdálenějších částí, takže je to finančně náročné," říká.
Nevýhodnou pozici má obec také z hlediska atraktivity pro potenciální ekonomický rozvoj. "Když přijde lesní hospodář do lesa a vidí, že tam jsou pneumatiky a zbytky staveb, tak ho to limituje, protože je musí odstranit," objasňuje Tůma.
I přesto, že se v posledních letech zdemolovala velká část opuštěných kasáren i bytových domů, které zde zanechali Sověti, stále lze v okolí města najít torza opuštěných staveb, kanalizační šachty a zpevněné plochy. "Představte si místo, kde žije šest tisíc vojáků, a najednou tam zůstanou jen dva tisíce lidí," popisuje obraz Ralska starosta.
I tak se obci daří turisty lákat na okolní přírodu. Najdou se ale i takoví, kteří přijedou právě proto, aby se podívali na opuštěné stavby, které jsou rozeseté v okolních lesích. "Nechci ale, aby to působilo tak, že je Ralsko nějaký český Černobyl. Je tady krásná příroda," říká Tůma.
"Někde je stále cítit letecký benzin"
Zatímco v Ralsku sanace postupuje, ve Všejanech nedaleko Nymburka tak příznivou budoucnost nevyhlíží. "Podívejte se, kdy odešla sovětská armáda a co máme za rok teď, a přesto tady stále máme zátěž v podobě ropných látek," říká starosta Karel Nejedlo.
Z jeho hlasu je znát frustrace. Většina peněz na sanaci se podle něj posílá na nedaleké letiště Boží Dar v obci Milovice, kde v současnosti probíhají asi největší sanační práce. Na všejanskou oblast tak už podle něj nezbývají prostředky.
Kdy se povede lokalitu konečně uvést do původního stavu, nedokáže Nejedlo říct. "V současné době to nedokážu odhadnout, zvlášť v naší finanční situaci, kdy máme dost dluhů. Těžko říct, kde se finanční prostředky najdou a jestli to bude priorita další vlády," říká.
Duch sovětské minulosti je v okolí stále znát. A to nejenom kvůli zarostlým budovám bývalých kasáren nebo střelnic. Místním dělá starosti hlavně někdejší přečerpávací stanice a potrubí, kterým Sověti přepravovali palivo mezi základnami a letištěm Boží Dar. Čas od času se tak podle starosty škodlivé látky, jako jsou ropné a chlorované uhlovodíky, dostávají do podzemních vod.
"Někde ještě cítíte letecký benzin. Když se zvedne hladina podzemní vody, tak se tam ty látky opět dostanou. Stává se to. Někdy víc, někdy míň," popisuje Nejedlo situaci v obci.
Počínání Sovětů bylo i na svou dobu šokující
Sanace lokalit po sovětské armádě v Česku v různých fázích probíhá od roku 1991. V současnosti se pracuje na několika lokalitách a proces potrvá ještě minimálně několik let.
První fáze čištění oblasti letiště Boží Dar, které ministerstvo zahájilo v roce 2019 a považuje ji za poslední velkou sanační akci, potrvá alespoň do roku 2024. "Po jejím dokončení předpokládáme, že ještě proběhne druhá fáze sanace, která potrvá asi čtyři roky," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Co se týče prostorů po Sovětech, které využívá ministerstvo obrany, nelze podle mluvčí Jany Zechmaisterové hovořit o dlouhodobé ekologické zátěži, která by ohrožovala půdu a podzemní zdroje vody.
"Na většině míst situace buď už byla vyřešena, nebo se průběžně řeší, vše ale samozřejmě také závisí od typu vojenské činnosti, která v konkrétním prostoru probíhala a probíhá, a také na geologickém podloží," říká Zechmaisterová. Z míst spravovaných ministerstvem obrany byla nejvíce zasažená část vojenského újezdu Libavá. Ten využívali Sověti jako střelnici i skládku a tábořili v něm.
Způsob, jakým se sovětská armáda chovala k životnímu prostředí, byl podle místopředsedy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Junka i na dobu, která nebyla příliš charakteristická šetrným přístupem k přírodě, šokující. "Nedělejme si iluze. Víme, jaký byl obecně v 70. a 80. letech vztah k životnímu prostředí. Ale je třeba říct, že sovětská armáda opravdu překonávala všechno," říká.
"Ač určitě nebyly dostatečné, už v té době existovaly československé státní normy, které stanovovaly určitá pravidla. Například podzemní nádrže musely být natřeny asfaltovým nátěrem. Česká armáda normy dodržovala, kdežto sovětská si tu dělala, co chtěla," dodává Junek.
Z komandatury je restaurace
Jsou ovšem také obce, na kterých komplikovaná minulost spojená s pobytem sovětské armády již téměř není znát. Jednou z nich je Vysoké Mýto v Pardubickém kraji.
Po odchodu Sovětů město převzalo od ministerstva obrany většinu opuštěných prostor a rozhodlo se je využít. "Všechno funguje, nikde není žádná zřícenina. Dnes jsou to úřady, firmy, zdravotní služby. Z komandatury je restaurace. Málokdo by poznal, že tady někdy nějaká sovětská armáda byla," říká starosta Vysokého Mýta František Jiraský.
Městu pomohlo, že na rozdíl od některých jiných obcí Sověti pobývali nikoli v hlubokých lesích, ale přímo ve městě - jejich budovy tvořily i celé čtvrti. "V Ralsku paneláky chátrají, tady se o to město postaralo a přestavilo to na byty," říká starosta.
Možné ekologické škody zbylé po Sovětech tak vyvážil ekonomický i demografický růst města, který zažilo v 90. letech. "Počet obyvatel skokově narostl asi o 1200. Nemovitosti se využily pro podnikání. Přineslo to tedy spíše prosperitu než problémy," říká.
Nechybělo ovšem mnoho a město by čelilo ekologické katastrofě. Sověti nechali v zemi u letiště načerno vybudovat přes padesát nádrží, ve kterých skladovali palivo. Ty, jak se později zjistilo, postrádaly jakoukoli potřebnou izolaci, a benzin a nafta tak prosakovaly do okolní půdy, vypráví místopředseda ústavu Junek, který je rovněž ředitelem Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Po odchodu vojáků tak panovaly velké obavy, že by mohly nebezpečné látky proniknout do hloubky 150 metrů pod zem a znečistit vodu takzvané Vysokomýtské synklinály - přírodního systému, ze kterého čerpá pitnou vodu široké okolí. "Naštěstí se ukázalo, že ke znečištění nedošlo. Dá se ale říct, že pouze zázrakem," dodává Junek.
Podle starosty Jiraského ovšem nelze vyloučit, že je půda na některých místech v okolí města stále kontaminovaná. Podle něj nebyly nikdy úplně zmapovány následky sovětského pobytu na životním prostředí.
Dosud tomu ale nic nenasvědčuje. Možné nebezpečí neprokázala ani analýza zeminy posledního prostoru, který ve Vysokém Mýtě po Sovětech zbyl a dosud jej město nevyužilo. Staré budovy místní strhli a v budoucnu tam plánují postavit multifunkční hřiště.
Plochu po Sovětech v Krnově spásají pratuři
Z většiny se podařilo zahladit následky pobytu Sovětů také v menším vojenském prostoru Chomýž u Krnova, který sloužil především jako tanková střelnice.
Stále tam lze najít zbytky různých betonových staveb, ráz krajiny narušily také dráhy pro tanky. I ty by ale měly v blízké době z okolí Krnova zmizet.
Město plánuje na podzim začít se sanací místa, zbourat zbytky betonových valů a zarostlou plochu nechat spásat zapůjčenými pratury. "Budou ji udržovat svojí pastvou, ale zanechají některé druhy chráněných rostlin," říká Dušan Martiník z krnovského odboru investic a správ majetku.
Město si tak slibuje, že by se v budoucnu mohlo z dříve znečištěných prostor stát oblíbené místo pro sport a rekreaci. "Předpokládáme, že až tam zbudujeme pastevní areál s pratury, tak to bude pro obyvatele Krnova a okolí natolik zajímavá lokalita, že tam budou chodit na výlety," dodává Martiník.
