Foto: Dříve zde střílela armáda, dnes v divoké přírodě u Milovic hnízdí vzácní ptáci

Vlha pestrá
Bramborníček černohlavý.
Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích
Hejno špačků.
Ťuhýk šedý.
Foto: Konni Selonke / Pixabay
Rozálie Niké Mošovská
13. 6. 2021 17:30
Bývalý vojenský prostor Milovice, na jehož rozsáhlé části se rozkládá rezervace velkých kopytníků, je mimořádně bohatý na vzácné druhy ptáků. Potvrzují to nová pozorování ornitologů, kteří na jaře letošního roku lokalitu opakovaně monitorovali v rámci projektu mapujícího vývoj biologické rozmanitosti v bývalých vojenských újezdech.

"Z hlediska ptáků jsou Milovice naprosto unikátní lokalita," zdůrazňuje David Storch z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd ČR. Za dva dny pozorování zaznamenal v lokalitě, která dříve sloužila pro potřeby armády, například krutihlavy obecné, koroptve, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků nebo vlhy pestré.

"Ty se zde vyskytovaly také při předchozím pozorování, takže někde v blízkém okolí mohou hnízdit, byť skoro jistě mimo pastvinu velkých kopytníků (divocí koně, zubři, pratuři, pozn. red.)," doplnil David Storch.

Tím výčet vzácných ptáků zachycených při ornitologickém pozorování zdaleka nekončí. Mezi dalšími spatřenými druhy byl například ťuhýk šedý, strakapoud prostřední, včelojed, dudek chocholatý nebo oba druhy luňáků. Přímo po pastvině se procházeli také jeřábi popelaví. Mezi vzácné druhy dravců, kteří se v lokalitě vyskytují, patří moták lužní.

Lokalita podle Storcha vyniká právě množstvím vzácných druhů, které jsou zde koncentrované ve vysokých počtech.

"Řada z těch druhů se sice vyskytuje i jinde v Česku, ale v nesrovnatelně menších populačních hustotách. Koroptve a skřivani polní bývali běžnými druhy zemědělské krajiny, ale kvůli průmyslovému zemědělství jejich počet výrazně klesl, zatímco v rezervaci je jich opravdu spousta. Podobně bramborníčci, strnadi luční, pěnice vlašské nebo krutihlavi sice nejsou úplně vzácní, ale v takových počtech se skoro nikde nevyskytují. V tom jsou Milovice unikátní," upozorňuje David Storch.

Podobně bohatá jsou v Milovicích také společenstva motýlů, včel, rostlin a dalších skupin organismů. Pro ně jsou Milovice nenahraditelným útočištěm. Mohou zde totiž existovat ve velkých populacích, zatímco jinde v Česku spíše živoří na malých izolovaných ostrůvcích přírodních biotopů v jinak neobyvatelné krajině.

"Skutečnost, že v Milovicích žije velký počet druhů, včetně těch vzácných, ve velkém počtu jedinců, je ohromně důležitá. Právě druhově bohatá společenstva s velkými populacemi jednotlivých druhů totiž umožňují přizpůsobování se změnám prostředí. Platí to pro změny přirozené, i ty, jejichž původcem je člověk. Příroda zkrátka potřebuje mít v těžkých chvílích z čeho vybírat," doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Na území bývalého vojenského prostoru Milovice byla před lety vyhlášená Evropsky významná lokalita, loni se stal Národní přírodní památkou.

"Z některých chráněných území jinde v Česku vzácné druhy postupně mizí, protože v nich chybějí finanční prostředky na vhodnou péči. Jsme rádi, že v bývalém vojenském prostoru Milovice zůstalo mnoho z původní pestrosti zachováno i díky tomu, že podstatnou část této lokality dlouhodobě udržuje pastva velkých kopytníků," říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Do rezervace se podle něj vracejí i některé druhy motýlů, které tam již před desítkami let vyhynuly, ale velcí kopytníci pro ně dokázali znovu vytvořit vhodné prostředí. 

Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice v roce 2015. Žijí zde zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři. V současné době se nachází na ploše přes 250 hektarů. Velcí kopytníci pastvou pomáhají potlačovat agresivní druhy trav a náletových křovin a vytvářejí tak prostor pro květiny, motýly a další skupiny organismů.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k řediteli BIS se s největší pravděpodobností neuskuteční, vyplývá z dopisu předsedy Kotena členům.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

Další zprávy