Praha – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pokouší vypořádat s neblahým dědictvím, které mu zanechal bývalý ředitel Alfréd Brunclík.
Někdejší šéf se před šesti lety zavázal, že od dvou soukromých investorů – firem Neinver Czech a Kiro Development - koupí necelých šedesát tisíc metrů čtverečních pozemků u Běchovic na východním okraji Prahy. ŘSD tam zvažovalo postavit středisko, kde by parkovaly stroje potřebné k údržbě nejen plánované části Pražského okruhu v sousedství, ale i hradecké či liberecké výpadovky.
Tehdejší podpis smlouvy o smlouvě budoucí, kterou Brunclík podepsal den před koncem roku 2009 a v níž se zavázal za uvedené pozemky jménem ŘSD zaplatit 175 milionů, měl ale několik háčků.
Každý podobný obchod musí podle zákona schvalovat ministerstvo dopravy. Jeho souhlas ale chyběl. Jak se navíc ukázalo, domluvená cena byla podle nového vedení ŘSD nejméně o sto milionů předražená – ostatně investoři uvedené pozemky koupili nedlouho předtím od pražského magistrátu za 50 milionů korun.
A do třetice: Stále se ještě neví, kdy bude východní okruh dokončen, zda vůbec bude vést v sousedství uvedených pozemků a jestli by tedy vůbec stát tyto pozemky využil.
Obě firmy nicméně vyzvaly ŘSD, aby od nich pozemky podle již dříve uzavřené dohody odkoupilo. A když neuspěly, vyvolaly arbitráž. Trojice arbitrů Rozhodčího soudu při hospodářské a agrární komoře v lednu 2013 rozhodla, že smlouva o smlouvě budoucí je platná a ŘSD musí uvedené pozemky odkoupit a zaplatit za ně domluvenou sumu. Správcům silnic navíc arbitři přikázali zaplatit 7,5 milionu korun jako náklady rozhodčího řízení.
Ta doložka je neplatná!
Jenže ŘSD a spolu s ním i ministerstvo dopravy rozhodčí nález neuznávají. Vzápětí podaly k soudu žalobu na jeho neplatnost. Ředitelství silnic a dálnic totiž prý nemělo právo uvedenou smlouvu i rozhodčí doložku uzavřít.
"Rozhodčí doložka byla neplatně uzavřena," uvedl právník ŘSD Petr Holešínský a poukázal na to, že jakékoliv nakládání s pozemky musí podle zákona schválit ministerstvo dopravy. Jenže to záměr nákupu pozemků nejen neschválilo, ale ani o něm tehdy nevědělo.
Překročením pravomocí tak podle něj bylo i uzavření rozhodčí doložky. "Protože se rozhodování týkalo pozemků, bylo nezbytné, aby se sjednání rozhodčí doložky účastnilo i ministerstvo dopravy. Bez toho rozhodčí soud neměl vůbec jednat, rozhodnout," argumentoval Holešínský. Podle něj tak byl rozhodčí nález v rozporu se zákonem.
Podle obou firem ale bylo vše standardní. Obě trvají na platnosti rozhodčího nálezu, a tedy toho, že si má ŘSD pozemky převzít a zaplatit 175 milionů korun. "Ze zákona nevyplývá, že by si ministerstvo dopravy mělo vyhradit schvalování rozhodčích doložek. To se týká jen nabývání nemovitých věcí," poukázal advokát Kiro Development Petr Nevola.
ŘSD to ale označuje jako obcházení zákona. "Zákonnou povinnost, tedy souhlas ministerstva dopravy, není možné obejít rozhodčím nálezem," reagoval Holešínský.
Proč tu nemám rozhodčí spis?
Obvodní soud pro Prahu 1 se začal žalobou na neplatnost na zrušení rozhodčího nálezu zabývat minulé úterý. Soudce Jiří Kohoutek chtěl hned rozhodnout, ale zhatil mu to rozhodčí soud. Ten totiž odmítl Kohoutkovi poskytnout svůj spis. Rozhodčí soud to odůvodnil tím, že je povinen zachovávat mlčenlivost. Té by ho mohli zbavit pouze účastníci řízení a ti to prý neudělali.
Jenže když se soudce jak ŘSD, tak obou firem zeptal, kdo z nich uvedený souhlas nedal, tak se překvapeně dozvěděl, že všichni s vydáním spisu souhlasí a souhlas písemně dali. "Vyzveme rozhodčí soud znovu, aby rozhodčí spis vydal. A když nevydá, bude uložena pořádková pokuta," uvedl soudce Kohoutek, podle něhož je špatná komunikace ze strany rozhodčího soudu častým jevem. "Permanentně se potýkáme se specifickým stanoviskem rozhodčího soudu, většinou není příliš ochotný spisy poskytovat," podotkl Kohoutek.
"Pokud souhlas účastníků řízení byl, určitě jsme dokumenty poslali," reagovala tajemnice rozhodčího soudu Marie Moravcová. "Je otázkou, kdy jsme ten souhlas dostali," dodala. Konkrétní informace, co tedy zabránilo včasnému odeslání spisu soudu, ale nechtěla říct. "Rozhodčí řízení je ze zákona neveřejné," uvedla.
To, že rozhodčí soud včas nezaslal svůj spis, zdrží konečný verdikt minimálně o několik dalších měsíců.
Aby ty peníze nezmizely
Že ŘSD přitom není bez šance, naznačuje i to, že soudce Kohoutek již před dvěma lety, tedy ihned po podání žaloby, rozhodl o pozastavení vykonatelnosti rozhodčího nálezu – tedy o tom, že ŘSD nemusí uvedených 175 milionů korun zaplatit, dokud on sám ve sporu definitivně nerozhodne.
Kohoutek to tehdy odůvodnil obavou, že pokud by Ředitelství silnic a dálnic následně se svojí žalobou uspělo, nemuselo by uvedenou sumu získat zpět. "Možnost, že by žalovaný nebyl schopen pravomocné rozhodnutí soudu plnění v celé výši vrátit, nelze vyloučit," stojí v jeho usnesení z 15. února 2013.
I když loni koncem roku Nejvyšší soud pozastavení vykonatelnosti zrušil, Kohoutek před dvěma měsíci svůj verdikt, že ŘSD zatím platit nemusí, zopakoval. Jelikož se obě firmy opět odvolaly, lze očekávat, že i nyní spor o vykonatelnost rozhodčího nálezu skončí u Nejvyššího soudu.
Kohoutek proto jednání minulé úterý odročil na neurčito. Musí totiž opět odeslat svůj spis odvolacímu soudu. A rozhodnout tak může až poté, co se mu spis vrátí zpátky na stůl. "V té první věci to u Nejvyššího soudu leželo dost dlouho," podotkl.
Až osm let pro exředitele
Je tak celkem možné, že dřív než rozhodne Kohoutek o platnosti rozhodčího nálezu, vynese svůj verdikt zcela jiný soud – a to ten trestní, který řeší vinu v úvodu zmíněného exšéfa silničářů Alfréda Brunclíka.
Toho policie před dvěma lety obvinila kvůli několika nevýhodným obchodům, které uzavřel. Jedním z nich je právně zmíněná smlouva o budoucím nákupu pozemků u Běchovic. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozí až osmileté vězení. Policie chce do konce června ukončit vyšetřování a předložit návrh na obžalobu.
Brunclík ale pochybení odmítá a poukazuje, že stavba uvedeného střediska údržby byla zahrnuta do plánu Státního fondu silniční infrastruktury. A kupní smlouva na pozemky měla vstoupit v platnost až v případě pravomocného územního rozhodnutí.
To přišlo – ale v době, kdy už zase neplatilo územní rozhodnutí na stavbu východní části okruhu, na který se středisko mělo napojit. Podle Brunclíka pochybili jeho nástupci.
"Neměli dopustit vůbec vydání územního rozhodnutí na stavbu Střediska správy a údržby Pražského okruhu, pro který měly být pozemky zakoupeny, protože středisko nebylo možno za daného stavu věci, který trvá dodnes, na okruh připojit," uvedl Brunclík.
A odmítá i to, že by cena pozemků byla o 100 milionů předražená. "Byla stanovena na základě znaleckých posudků a v souladu se zákonem," dodal.
