Jednání výboru pro obranu Poslanecké sněmovny skončilo minulý týden emotivně. Šéfka výboru Jana Černochová (ODS) v něm před viditelně zaskočeným ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) obvinila jeho náměstkyni Kateřinu Blažkovou ze zlého úmyslu.
Podle poslankyně poškozuje další financování projektu legiovlak, který provozuje Čs. obec legionářská (ČsOL). "Jestli to tak půjde dál a ministerstvo obrany neuvolní dotační peníze, o které je legionáři požádali, tak je to konec legiovlaku. A mohu jen spekulovat, proč a pod vlivem koho - tedy lidí, jimž je obec legionářská i její legiovlak trnem v oku - náměstkyně Blažková financování projektu brzdí. Možná podporuje jiné projekty, ale není to rozhodně legiovlak," tvrdí Černochová.
"Paní náměstkyně Blažková nemá potřebu řešit věci přes média. Kdykoliv ji nicméně legionáři požádali o jednání, tak jim vyhověla," tlumočí její stanovisko mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Ministerstvo obrany přispívalo až dosud na provoz legiovlaku z rozhodnutí vlády Jiřího Rusnoka 12 miliony korun ročně, obec legionářská pak dalšími dvěma. Projekt ale loni skončil, takže letos už z ministerstva žádné peníze nepřišly. ČsOL tak platí osádky legiovlaku (celkem 20 mužů) i jeho údržbu ze svých tenčících se rezerv.
Černochová se dohodla s ministrem obrany Lubomírem Metnarem, že se ve středu uskuteční schůzka a přizvala k ní i vedení legionářské obce. "Konečně si na nás najde pan ministr čas," konstatuje tajemník ČsOL Milan Mojžíš.
Celkem ministerstvo obrany podle jeho mluvčího Jana Pejška "poskytlo ČsOL v duchu vládního usnesení na úhradu přímých nákladů projektu legiovlak v letech 2014-2020 částku 63,5 milionu korun" s tím, že legiovlak pak po skončení jízd přejde v roce 2021 podle původní dohody do majetku Vojenského historického ústavu (VHÚ).
Ředitel VHÚ Aleš Knížek považuje konec šestiletého financování za logické vyústění zmíněného vládního projektu. "Obec legionářská vybudovala a má dosud v majetku unikátní repliku legiovlaku. Stát nicméně do jeho provozu investoval prostřednictvím resortu obrany desítky milionů korun. Po ukončení provozu v loňském roce bychom ho tedy rádi - tak jak jsme se už před léty dohodli - instalovali jako exponát v našem Vojenském technickém muzeu Lešany," upozorňuje Knížek.
"Krádež za bílého dne"
Jenomže legionáři by rádi v jízdách po Česku pokračovali i v následujících pěti letech. Proto se proti převodu legiovlaku do majetku VHÚ postavili. "Jako vedení ČsOL proti snahám, abychom se našeho vlaku zbavili, kategoricky protestujeme. Připomíná to krádež za bílého dne," říká tajemník obce Milan Mojžíš. A padají dokonce obvinění z osobního zaujetí či snahy poškodit legionáře a zredukovat jejich aktivity, protože svou činností zastiňují Vojenský historický ústav.
"Já že jsem proti legiovlaku?" diví se ředitel Knížek. "Vždy jsme ho naopak podporovali s tím, že až jednou dojezdí, tak skončí v Lešanech, kde pro něj chceme postavit kolejiště. Pak jsem se ale zčistajasna dozvěděl, že nám ho legionáři vlastně dát nemohou a ani nechtějí. Jenomže i s těmi dalšími pěti lety vyjde jeho provoz ministerstvo obrany asi tak na sto milionů korun. Tím spíše by se ale měl z legiovlaku stát unikátní muzejní exponát v majetku státu, respektive jako součást sbírky Vojenského historického ústavu. Ani já nechci, aby tak unikátní exponát skončil někde ve šrotu," ujišťuje Knížek.
Lešanské muzeum navštěvuje v sezoně podle ředitele Knížka denně 1 500 lidí, takže i pro ně by mohl být legiovlak k dispozici.
Legionáři slyší nanejvýše na to, že by lešanskému muzeu svůj vlak (14 vagonů) jen zapůjčili, svým způsobem ho tam vlastně zaparkovali. Což je naopak pro ředitele Knížka nepřijatelné. "A kdo by se pak staral o jeho údržbu, když by nebyl náš? Anebo jinak: mám začít stavět drahé kolejiště pro něco, co nebude naše?" namítá Knížek.
Legionáři protestují: Berou nám majetek
Milan Mojžíš přiznává, že ho mrzí, do jak i lidsky absurdních situací spor o legiovlak dospěl. "Budovali jsme ho vagon po vagonu za cenu obrovského úsilí stovek našich členů a také vlastních finančních nákladů. A teď bychom ho měli předat instituci (VHÚ - pozn. red.), která se o něj ani trochu nezasloužila? Znovu říkám - vedení obce s tím zásadně nesouhlasí. Z legiovlaku by se kromě toho v Lešanech stal mrtvý exponát, zatímco takhle s ním cestujeme po celé republice," namítá tajemník obce Mojžíš.
Jen máloco dělá navíc podle šéfky poslaneckého výboru pro obranu Jany Černochové armádě takovou reklamu jako legiovlak. A zmiňuje nejen jeho evropskou unikátnost (což nezpochybňuje nikdo z oslovených historiků), oblíbenost a vysokou návštěvnost, ale i význam ve výchově žáků a studentů při vnímání dramatické historie republiky. Po dohodě s generálním štábem by navíc podle ní měl jeden z vagonu legiovlaku připomínat druhou světovou válku, ale i novodobé zahraniční mise armády.
"Případní zájemci by pak navíc mohli získat v náborovém stánku vlaku základní informace o podmínkách služby v armádě či aktivních zálohách. Mluvím tu o jedinečné propagaci obrany země a tím i armády," upřesňuje Černochová i s vědomím, že by se tím pozměnila původní myšlenka legiovlaku.
"Jestliže ale legiovlak ministerstvo obrany pod nejrůznějšími záminkami zatípne, pak půjde o fatální selhání jeho úředníků. Ten projekt přitom podporuje většina parlamentních stran i velení armády," připomíná poslankyně.
Legiovlak už přes rok nevyjel
Na zmíněném středečním jednání ministra obrany Lubomíra Metnara s předsedkyní poslaneckého výboru pro obranu Janou Černochovou a vedením ČsOL budou muset nicméně všechny tři strany najít odpověď na otázku, jak a proč dál financovat tento vlak, který kvůli pandemii covid-19 jezdil loni jen omezeně, a nikdo neví, jak dlouho ještě stát bude.
Už teď by i proto měl podle historiků vznikat záložní plán, za jakých podmínek bude v budoucnu možné odstavit legiovlak na kolejiště muzea v Lešanech a kdo také bude tento jedinečný exponát vlastnit a udržovat pro budoucí generace.
Z vědomí lidí byla totiž už jednou obdivuhodná mise československých legionářských vlaků po transsibiřské magistrále na čtyřicet let vymazána. Kvůli komunistickému režimu, kterému se do výkladu dějin nehodila. Přitom právě s přispěním 70 000 čs. legionářů na Rusi mohlo v roce 1918 vzniknout Československo.
Podle zúčastněných stran nemusel spor nabýt až tak osobního charakteru, pokud by ministerstvo obrany s legionáři mluvilo a obě strany si bez zaujetí naslouchaly. Pak by si podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška legionáři dost možná včas vědomili, že "o žádostech na dotace se každoročně rozhoduje a jsou vypláceny na přelomu března a dubna". Přičemž žádost na provoz legiovlaku na rok 2021 má podle mluvčího všechny zákonné náležitosti.
VIDEO: "Křížová pouť" legiovlaku po Česku začala před šesti lety
