"Ač to bude podáváno naopak, určitě to je pro koalici neúspěch. Praha je historicky baštou pravice. Kdybychom to srovnali s výsledky, jaké jsme zde viděli před osmi nebo dvanácti lety, tak je ten letošní velmi špatný," řekl politolog Jakub Charvát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Například ve volbách v roce 2010 získaly strany současné koalice Spolu dohromady přes polovinu všech hlasů.
Letos na takto pohodlnou většinu nedosáhnou. Už v neděli tak začnou zástupci ODS, TOP 09 a lidovců jednat o tom, s kým vytvoří novou magistrátní koalici. V první řadě by chtěli ke spolupráci přizvat strany, se kterými zasedají také v současné vládě - tedy Piráty se Starosty a nezávislými.
"Jsme přesvědčeni o tom, že je to pro Prahu jediným možným řešením," uvedl lídr Spolu a kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS). Vysvětlil to zejména tím, že k řadě velkých plánovaných projektů, jako je například výstavba Městského okruhu, bude nutná úzká spolupráce mezi vedením města a vládou.
Jednání připouští i současný primátor a lídr Pirátů Zdeněk Hřib. "Určitě se v následujících dnech dostaneme i k jednání se Spolu. Nepochybuji o tom," uvedl.
Slova odezněla, před námi je práce, řekl Svoboda
Vyjednávání mezi koalicí Spolu a Piráty budou ovšem "třaskavá", upozorňuje Charvát. Zástupci Pirátů a občanských demokratů se vůči sobě před volbami důrazně vymezovali.
A nešlo jen o to, že Spolu oproti liberálním Pirátům z většiny zastupují konzervativnější voliče. Pro Piráty je překážkou například trestní stíhání některých politiků na předních místech kandidátky Spolu, spojení Jiřího Pospíšila (TOP 09) s kauzou Dozimetr nebo údajné styky Zdeňka Zajíčka z ODS s kmotry.
Problémem je pro ně také hlavní adept na primátora Svoboda. Pirátům vadí například, že by se jako primátor nevzdal poslaneckého mandátu ani práce lékaře. Někteří kritici také zmiňují jeho věk, Svobodovi je 78 let, nebo jeho dřívější působení v čele města. Prahu vedl už mezi roky 2010 a 2013. Nejprve vládl s ČSSD, později s TOP 09. Zastupitelé ho nakonec odvolali a ODS po 22 letech nepřetržité vlády v Praze odešla do opozice.
Ani z druhé strany nelze čekat sympatie. Svoboda v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že si spolupráci s Hřibem ani dalšími piráty neumí představit. "Museli by se změnit nebo obměnit o 100 procent. Jinak tam není žádná společná vazba," uvedl.
I v předvolebních debatách byli Hřib se Svobodou dvojicí lídrů, která se dostávala nejčastěji do konfliktu. "Těchto ping-pongů mezi Piráty a ODS bylo v závěrečném období kampaně hodně. Ponesou si to v sobě, ale budou to muset překonat," říká Charvát.
K odložení předešlých sporů vyzval i Svoboda. "Slova odezněla a před námi je práce. Ta je něco úplně jiného než slova, co si navzájem vrháme do obličeje," prohlásil na adresu Pirátů po volbách.
ANO pokračovalo ve sbírání levicových voličů
Na přizvání k jednáním bude podle svých slov čekat také lídr druhého hnutí ANO Patrik Nacher. "Uvidíme, jestli pravděpodobný vítěz voleb Spolu bude v této poněkud ponižující pozici jednat s partnery, kteří moralizují jejich vlastní kandidátku," uvedl. Svoboda před volbami označil Nachera za velmi schopného člověka, možnou spolupráci s opozičním hnutím ANO však nazval "téměř nepravděpodobnou".
Oproti volbám před čtyřmi lety si hnutí ANO v hlavním městě polepšilo o čtyři procentní body. "ANO pokračovalo ve sbírání levicových voličů. Sociální demokracie i komunisté oproti předchozím volbám opět oslabili a vychází mi, že by to mohly být přesně ty procentní body, které má ANO navíc," počítá Charvát.
Hřib by chtěl ke spolupráci oslovit současnou magistrátní koalici - hnutí Praha sobě skončilo s 14,8 procenty čtvrté a Starostové a nezávislí s 7,7 procenty pátí. Zástupci TOP 09, kteří dosud ve vedení také byli, ale letos kandidovali za Spolu a Jiří Pospíšil je po volbách označil za "pevnou součást koalice". Většinu se tedy Hřibovi pravděpodobně nepodaří získat.
Do pražského zastupitelstva se dostala ještě koalice SPD, Trikolory, hnutí PES a nezávislých se ziskem 5,2 procenta. Spolupráci s těmito stranami však většina ostatních stran vyloučila kvůli jejich extremistickým postojům.
Nejsilnější stranou, která se nedostala do zastupitelstva, byli Motoristé sobě se ziskem 2,3 procenta hlasů. Následovala koalice Solidarita složená z ČSSD, Zelených, Idealistů a Budoucnosti s dvěma procenty. Komunisté dosáhli na 1,5 procenta.
