Praha - Tajní agenti cizích mocností, jako třeba Číny nebo Ruska, které mají v Česku největší základnu, se už tolik nesnaží získávat utajované zprávy. Nejsou pro ně tak důležité jako drobné zprávy z různých institucí, díky nimž si pak agenti dotvářejí mozaiku toho, jak stát funguje.
"Některé zpravodajské služby cizí moci si v demokratických zemích vybudovaly poměrně rozsáhlou síť zdrojů a informátorů, kteří často i nevědomě poskytují cizím špionům mnoho zdánlivě drobných informací z prostředí, kde pracují," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Tajná služba, kterou řídí, má za úkol bránit vnitřní bezpečnost státu a odvracet útoky cizích zemí v Česku.
Už nejde o plány, ale dostat se k procesům
Šéf kontrarozvědky přitom vysvětluje, co přesně cizí státy, které v Česku získávají informace, zajímá. "Vymyslím si příklad. Pro cizí moc nejsou důležité jen tajné technické plány jaderné elektrárny, ale i to, kdo a za jakých podmínek elektrárnu postaví," řekl Koudelka.
Tento příklad zdaleka nemusí být odtržený od reality - stavbou nových jaderných bloků se v září znovu zabývala česká vláda. A v souvislosti s tím týdeník Respekt upozornil na tajnou schůzku na téma jádro v Moskvě mezi poradcem prezidenta Martinem Nejedlým a ředitelem ruské firmy Rosatom Alexejem Lichačevem, jehož firma by mohla zakázku získat.
Koudelka zdůrazňuje, že v moderní špionáži, s níž jeho lidé bojují, nejde primárně o získávání listin s označením tajné nebo přísně tajné. "Mnohem cennější je dostat se co nejblíže k rozhodovacím procesům, zajistit si možnost je ovlivňovat, mít prostě vliv na jednotlivé organizace i stát," vysvětluje Koudelka, který dříve vedl v BIS oddělení kontrašpionáže. Díky takovým zprávám si dokážou cizí země udělat ucelený obrázek o fungování různých úřadů a dalších institucí.
Jeho prohlášení podporují slova bývalého ruského špiona V. I. Trubnikova, jenž je v současnosti prvním náměstkem ruského ministra zahraničí. "Získat utajovaný dokument obsahující přísně tajné informace dnes nic neznamená. Základem je proniknutí do mozků těch, kdo vedou státy. Zpravodajský důstojník musí dosáhnout úrovně Michelangela. Nejlepší rozvědčík je renesanční člověk. Musí mít v mozku encyklopedii. Aby mohl získat informace - velmi, velmi delikátní informace -, nesmí být úzce zaměřeným specialistou," pronesl Trubnikov v červnu 2016.
Všechny takové informace získávají cizí agenti mimo jiné tím, že se s někým baví. Zdroji informací bývají často politici a státní úředníci. Dalšími terči jsou podle Koudelky i novináři. "Profese novináře je jedno z nejoblíbenějších krytí špionů. Jako žurnalista s akreditací se máte možnost dostat do míst a k lidem, kam se běžný občan nedostane. Proto se také někdy stává, že v nějaké zemi 'novinář' přijde o akreditaci," řekl Koudelka.
Nepřímo tak narazil na událost z dubna minulého roku, kdy ministerstvo zahraničních věcí na žádost BIS neudělilo akreditace ruským novinářům Vladimiru Sněgirovovi a Alexandru Kuranovovi. Kreml tehdy vzkázal, že událost nezůstane bez odezvy.
Velká dezinformační kampaň? Radar v Brdech
Důležitou agendou tajné služby, kterou také BIS zmiňuje ve své nedávno vydané výroční zprávě, jsou vlivové hybridní operace a dezinformace. A i přesto, že dezinformace se začaly řešit teprve v posledních dvou letech, už v minulosti byla Česká republika vystavena dezinformačním kampaním.
"Výraznou aktivitou v tomto směru bylo období, kdy se u nás vedla debata o teoretické možnosti umístění americké protiraketové základny v Brdech," popisuje Koudelka s tím, že vlivové operace z té doby dokázaly přesně to, co měly za cíl.
"Fragmentovaly celou debatu, vnesly do ní obrovské množství dezinformací, polopravd, konspiračních teorií. Byl vyvíjen mimořádný tlak na politické elity a média. Mnoho lidí v té době pod vlivem těchto aktivit změnilo názor nebo minimálně začali pochybovat," vysvětlil Koudelka.
Kvůli dezinformacím vznikl na ministerstvu vnitra i speciální útvar, který má s nimi bojovat. "Státu nezbývá nic jiného než používat stejné zbraně, tedy informace, ale informace jasné, přesné, srozumitelné a včasné, a povinností bezpečnostní komunity je zase nahlas a pravdivě říkat, jak důležitá, nezbytná a nezastupitelná je v dnešní době nárůstu různých rizik a války s terorismem úzká a efektivní spolupráce mezi státy EU a NATO," uzavírá ředitel Bezpečnostní informační služby.
