reklama
 
 

Čínské operace proti českým zájmům jsou agresivnější. Rusové získali citlivé informace, píše BIS

AKTUALIZOVÁNO 24. 10. 2017
Ruští agenti loni v Česku posílili svou dezinformační kampaň. Kromě Ruska v zemi aktivně působí i čínská tajná služba. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v úterý vydala Bezpečnostní informační služba (BIS).
Doporučujeme

Praha - Ruské a čínské tajné služby jsou v Česku stále silnější. Ruští agenti v loňském roce výrazně posílili své dezinformační a hybridní kampaně v souvislosti s válkou na Ukrajině a v Sýrii. Kromě Číny a Ruska na českém území působila jen tajná služba Íránu. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS), která v úterý zveřejnila výroční zprávu za loňský rok.

Ruští špioni se skrývají v Česku pod diplomatickým krytím. "Představitelé 'nevládních' entit přímo či nepřímo řízených ruskou mocí a jejími zpravodajskými službami systematicky usilovali o získání podpory českých parlamentních a neparlamentních politických stran a představitelů vrcholných orgánů české státní správy," píše tajná služba s tím, že někteří Češi tak vědomě či nevědomě pomáhali v ruské agresi vůči dalším státům.

Někteří Češi podle kontrarozvědky předávali ve velkém Rusům citlivé interní informace. "Byť (Rusové) získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval Česku větší škody než vyzrazení tajných informací," dodává BIS.

Výraznou činností ruských tajných služeb ale byla také vlivová kampaň na internetu proti Ukrajině, NATO a Evropské unii. "Stejně jako v předchozím období bylo ruským zájmem ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu a tím potažmo oslabovat EU a NATO," tvrdí BIS a dodává, že ruské tajné služby financují nevládní organizace, které proti územní celistvosti Ukrajiny bojují.

Kontrarozvědka zaznamenala také další nelegální cesty Čechů na ukrajinská území na Donbas nebo Krym, který rusové anektovali. "Při těchto cestách čeští občané využívají, byť nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb."

V minulém roce podle BIS byly v Česku vyšší počty čínských špionů, kteří se do země dostali v oficiálních zahraničních delegacích. "A především došlo ke zvýšení počtu, agresivity a intenzity čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům," popisuje tajná služba. Špionům navíc v jejich úsilí pomáhají lidé, kteří jsou součástí čínských komunit žijících trvale v Česku.

"Dominantním zájmem Číny a jejích zpravodajských služeb v ČR byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů," odhaluje opatrně kontrarozvědka ve své zprávě.

Ruská kybernetická hrozba

Kromě vlivu Ruska a Číny se Bezpečnostní informační služba v loňském roce zaměřila i na ohrožení Česka v kyberprostoru. Věnovala se hlavně na ruské kyberšpionážní kampani APT28/Sofacy, která byla podobně jako v roce 2015 velice aktivní a využívala k útokům proti českým úřadům počítače ze zahraničí.

"A kompromitovala několik soukromých emailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí," píše BIS s tím, že z emailů se mohli útočníci dozvědět osobní informace.

Terorismus v Česku? Žádný

Možné nebezpečí terorismu v souvislosti s radikálním islámem je podle tajné služby v Česku téměř mizivé. A objevilo se jenom několik jednotlivců, kteří se inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií.

"Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali v průběhu roku prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě," vysvětluje tajná služba a dodává, že muslimská komunita v Česku je stále bezpečná a umírněná.

Problém, který ale v souvislosti s islámem tajná služba sledovala, byla islamofobie části české společnosti. Projevila se při několika protimuslimských akcích jako pálení koránu před brněnskou mešitou, inscenované napadení Prahy Islámským státem nebo zveřejnění seznamu teplických muslimských podnikatelů.

V roce 2015 tajná služba navíc informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je samozvaný Islámský stát. Tito lidé byli z islámského světa, v tuzemsku pobývali krátkodobě a nebyli to Češi.

Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. "Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy," uvedla BIS.

Ekonomické zájmy a dobrý registr smluv

V souvislosti s aktivitami, které ohrožují významné ekonomické zájmy země, předala v minulém roce BIS policii a státním zástupcům zhruba o polovinu víc případů než o dva roky dříve.

Tajná služba v kapitole o ochraně významných ekonomických zájmů kladně hodnotí efekt nově zřízeného registru smluv. Dodává však, že některé státem ovládané subjekty se předpis snažily účelově obcházet. "BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat," stojí ve výroční zprávě.

Vojenští zpravodajci: Zaznamenali jsme ovlivňování zakázek na obraně

Ve stejný den jako BIS zveřejnilo výroční zprávu i Vojenské zpravodajství. To loni získalo poznatky o ovlivňování veřejných zakázek na ministerstvu obrany. Hodnotí je jako selhání jednotlivců.

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová lupa 2017 v kategorii Zpravodajství. Za vaše hlasy děkujeme!

HLASOVAT ZDE >>>

Zpravodajci uvedli, že v roce 2016 bylo na ministerstvu obrany zahájeno několik významných akvizičních projektů. "Vojenské zpravodajství se soustředilo na získávání informací o záměrech a činnostech právnických a fyzických subjektů, potenciálně ekonomicky poškozujících resort obrany," cituje z výroční zprávy ČTK.

Vojenské zpravodajství zaměřovalo zvýšenou pozornost hlavně na jednotlivé etapy akvizičních procesů. "V souvislosti s tím byly získány konkrétní poznatky o ovlivňování veřejných zakázek při přípravě a v průběhu výběrových řízení," uvádí výroční zpráva. Zpravodajci dodali, že ve všech případech šlo o selhání jednotlivců, a ne systému jako takového.

Moskva zamítla žádost o novinářské vízum redaktorovi Hospodářských novin Ondřeji Soukupovi. Podle něho jde o odvetu za kroky českého ministerstva. | Video: Ondřej Soukup |  03:16

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama