Praha - Poslední zářijové dny jsou v historii bývalého Československa zapsány černým písmem. Vysvětlení není třeba podávat obšírně. Stačí říct: Mnichov.
22. 9. 1938 začalo v Godesbergu jednání Adolfa Hitlera s britským premiérem Nevillem Chamberlainem. Hitler tehdy rozšířil své územní požadavky na další kus Českoslovenka, Polska a Maďarska.
Československá vláda vyhlásila o den později všeobecnou mobilizaci, 25. září pak kabinet oficiálně odmítl splnit nové Hitlerovy požadavky.
Ale za malý stát v srdci Evropy se žádný ze spojenců nepostavil. Na místo toho se 29. září sešli v Mnichově tehdejší nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa. S vírou, že tak zabrání světové válce, dohodli, že československé pohraničí bude Hitlerově říši odevzdáno.
Praze nezbylo než kapitulovat. 30. září vyslovila spolu s prezidentem souhlas s usnesením mnichovské konference, stáhla armádu z pohraničí a Německo prakticky bez boje zabralo Sudety.
Sedmdesát let poté archivy odhalily nové skutečnosti. Přečtěte si, co se také tehdy odehrálo, nebo se podívejte v reportáži fotografů Aktuálně.cz, jak dnes vypadají ochranné bunkry.
