Mnichov 1938: Moskevské archivy opět přepisují historii

Dominik Jandl
30. 9. 2008 22:10
Před Mnichovem i po něm bylo "všechno trochu jinak"

Moskva - Ruská zahraniční rozvědka (SVR) odtajnila materiály k Mnichovu 1938, které doposud skrývaly moskevské archivy. A jejich obsah opět přepisuje historii.

Z dokumentů vyplývá hned několik informací, jež doplňují bílá místa, která dosud ohledně mnichovské zrady existují.

Jedním z nich je i fakt, že politické vedení Sovětského svazu, včetně Josifa Visarionoviče Stalina, vědělo o přípravách setkání čtyř evropských politiků v Mnichově, které vyústilo mnichovským diktátem.

S odvoláním na ruskou agenturu Novosti o tom informovala ukrajinská agentura UNIAN. Sovětský svaz proto již před uskutečněním schůzky věděl o tom, jak bude vypadat její výsledek.

Další více než zajímavou informací je, že angličtí i francouzští vyslanci v Československu vytvářeli na vládu Milana Hodži ještě před uskutečněním schůzky v Mnichově velký tlak, aby republika Německu vydala Sudety.

Mezi nástroji použitými k nátlaku byly dokonce i výhrůžky o ukončení vzájemných diplomatických vztahů Československa s některými státy.

"Moskva dostávala tajné zprávy o tom, že britští a francouzští vyslanci v Praze vytvářejí nátlak na československého prezidenta, aby vydal Německu Sudety, jinak se Praha vystaví hrozbě ukončení diplomatických styků s jinými státy," popsal obsah dokumentů Sergej Ivanov z ruské rozvědky.

Kromě Beneše vytvářeli západní diplomaté nátlak i na další československé představitele včetně premiéra Milana Hodži, se kterým se anglický velvyslanec Newton a jeho francouzský protějšek De Lacroix setkali 19. září 1938.

"Velvyslanci Hodžovi "v zájmu zachování míru v Evropě" sdělili nutnost přičlenění Sudet k Německu. Systém kolektivní pomoci s ostatními zeměmi označili jako neplatný. Za to měly Československu všechny sousední země a Francie s Británií garantovat neměnnost jeho hranic," řekl Ivanov.

Již tehdy tak muselo být vedoucím představitelům republiky více než jasné, že princip kolektivní bezpečnosti budovaný Edvardem Benešem se prakticky obrátil v popel.

Chamberlain věděl, že Sudety Hitlerovi nepostačí

Kromě jiných zpráv obsahují moskevské archivy i ukořistěnou diplomatickou poštu různých zemí. Ještě před podpisem dohody tak kupříkladu britský velvyslanec ve Varšavě informoval své nadřízené v Londýně o tom, že v případě vydání Sudet Poláci anektují Těšínsko.

Rozpad principu kolektivní bezpečnosti pak potvrzuje i zpráva finského velvyslance v Británii. "Informoval, že pokud Hitler vtrhne na zbylé československé území, Francie nepodnikne žádné vojenské kroky," citoval zprávu Ivanov.

Do obsazených Karlových Varů se osobně přijel podívat i Adolf Hitler (na čele průvodu v centru města)
Do obsazených Karlových Varů se osobně přijel podívat i Adolf Hitler (na čele průvodu v centru města) | Foto: Vojenský historický archiv

"Již v průběhu celého září informovaly různé diplomatické mise mnoha zemí své centrály o tom, že Francie s Británií v případě expanze Německa na východ nic nepodniknou," oznámil dále Ivanov.

O nalezení dokumentů k Mnichovu se postaral generálmajor Lev Sockov, který v ruské rozvědce pracoval od roku 1956. Sockov se o archivní dokumenty zajímá dlouhodobě a je autorem několika publikací o někdejších tajných událostech.

Podle něj jsou nejcennějšími dokumenty, které ruské archivy o Mnichovu vydaly, ty z období po podepsání samotné mnichovské dohody.

"Analyzují pomnichovskou situaci v Evropě a jasně ukazují, že se Británie aktivně snažila vyvolat německo-sovětskou válku," řekl Sockov v rozhovoru pro Novosti.

Dotlačily SSSR k paktu Molotov-Ribbentrop Francie s Británií?

Zpráva ruské kontrarozvědky z 21. listopadu 1938, která vychází z "ukořistěných" hlášení finských vyslanců v Paříži, Británii a Polsku o možné německé expanzi na východ.

Finský velvyslanec v Londýně Grippenberg psal, že se "doslechl o tom, že německá koloniální politika je jen zástěrkou, jež kryje přípravy Německa na východní expanzi".

Němečtí vojáci pochodují před historickou radnicí v Liberci
Němečtí vojáci pochodují před historickou radnicí v Liberci | Foto: Vojenský historický archiv

"Hitler osobně potvrdil francouzskému velvyslanci Francois-Poncetovi, že žádnou koloniální politiku nikdy neplánoval," stojí v hlášení Grippenberga.

Na konci prosince pak už Grippenberg po setkání s nejmenovaným členem britské vlády psal, že Británie s Francií v případě německé expanze na východ nepodniknou žádné kroky.

"Britská pozice je následující: počkají, dokud nebudou Sovětský svaz s Německem ve velkém konfliktu", psal Grippenberg.

Sovětský svaz se po získání těchto informací snažil s Francií a Británií vyjednat tajnou smlouvu k vytvoření alespoň nějakého obranného systému proti Hitlerovi. Moskva proto oběma západním zemím nabídla velmi detailní vojenské informace.

"Například že v začátku konfliktu bude Moskva schopna nasadit 120 infanterií, 16 kavalerií, 5 tisíc tanků a neurčitý počet letadel," řekl Ivanov.

Francie i Británie však z jednání "podezřele" vycouvaly, což podle Ivanova dokazuje, že vypuknutí války bylo v jejich zájmu.

Podle něj tak bylo podepsání paktu o neútočení s Německem, nazývaného "pakt Molotov-Ribbentrop", nevyhnutelným krokem, aby se Sovětský svaz stihl na válku alespoň trochu připravit.

Podle Ivanova zůstává velkou neznámou, jak by se druhá světová válka vyvíjela, kdyby Německo nenapadlo Francii a v Británii nebyl po politických otřesech do funkce premiéra zvolen Winston Churchill.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 51 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy