Špatné nejsou maturity, ale znalosti, říká češtinář

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
11. 8. 2012 7:30
Nadávat na maturity je snazší, než si připustit vlastní slabiny, říká češtinář
Josef Soukal učí podle svých učebnic. Je češtinářem i autorem učebnic a čítanek literatury.
Josef Soukal učí podle svých učebnic. Je češtinářem i autorem učebnic a čítanek literatury. | Foto: Zuzana Hronová

Praha - V tažení státních maturit zatroubil nový ministr školství Petr Fiala na ústup z dobytých, avšak nejistých pozic. V médiích i "všelidových" diskusích převládá kritický názor na státní maturity: je to paskvil, chudáci studenti, no a tihle centrální hodnotitelé slohovek a nedostatečné ze slohových zkoušek, tak to už je vůbec vrchol.

Redakce Aktuálně.cz vám přináší rozhovor, kde zaznívají zcela protichůdné názory: Ano, státní maturity zatím provázejí chyby, ale v úhrnu jde o užitečný projekt, jenž vnáší do hodnocení více objektivity, spravedlnosti, směřuje výuku češtiny k práci s textem a přibližuje Česko mezinárodním standardům. Je ovšem mnohem jednodušší nadávat třeba na centrální hodnotitele slohových prací, než si přiznat vlastní nedostatky, jejichž příčiny tkví někdy i v nepříliš kvalitní výuce.

Tak by se v kostce daly shrnout názory Josefa Soukala z rozhovoru pro internetový deník Aktuálně.cz. Josef Soukal je učitelem češtiny, od roku 1995 působí na pražském Gymnáziu Ústavní. Je autorem řady čítanek a učebnic literatury pro základní a střední školy. Spolupracuje s CERMATem, zejména jako autor a revizor pracovních listů. Píše články pro časopis Český jazyk a literatura, je členem jeho redakční rady.

Aktuálně.cz:  O vás je známo, že na rozdíl od zdá se většinového názoru studentů a učitelů státní maturity z češtiny v jejich stávající podobě obhajujete. Můžete zmínit hlavní důvody?

Nevím, zda jde o názor většinový, ale je pravda, že tak je prezentován médii či některými mediálně známými jedinci.
Státní model preferuji z důvodů obecných i odborných. Do výsledků maturity vnáší výrazně vyšší míru objektivity, chcete-li spravedlnosti, tedy usiluje o záruku, že za stejný výkon je maturant hodnocen stejně, ať zkoušku skládá ve Vrchlabí, v Písku nebo v Novém Jičíně. 

Foto: Ondřej Besperát

Zároveň zohledňuje celé spektrum učiva předmětu český jazyk a literatura, jinými slovy vede češtináře k tomu, aby se v odpovídající míře věnovali i výuce slohu a jazyka. Většina z nich totiž dosud neúměrně preferuje literaturu.

Ovlivňuje výuku literatury tím, že přesouvá důraz z memorování literárněhistorických fakt na konkrétní literární dílo, směřuje učitele a studenty k četbě. Jsou tu i další důvody, přidám alespoň to, že konvenuje s mezinárodním trendem. Například u nejrozšířenější a zahraničními vysokými školami nejrespektovanější maturity IB je centrální hodnocení esejů naprostou samozřejmostí, o níž se vůbec nedebatuje.

Hodnocení slohovek na školách bývalo "cinknuté"

A.cz:  Ano, asi nejvíce kritizovanou částí státní maturity vedle příliš těžké vyšší úrovně matematiky byla centrální oprava slohových prací. Má podle vás ještě nějaké pozitivum kromě respektování mezinárodního trendu?

Obecně je naprosto namístě, jednotná kritéria vycházející z mezinárodních standardů a sladění hodnotitelů nikdo soudný nemůže nepodpořit.

Obzvláště když ani odpůrci státní maturity nepopírají, že při opravách slohů na školách dochází k tlakům na vyučující a že hodnocení písemek bylo dříve z valné části "cinknuté".

Ovšem s ohledem na razantnost změny měl být Cermat při zavádění mnohem citlivější vůči učitelům. Vyskytly se i další problémy, procento omylů centrálních hodnotitelů (odhadem 3 - 5 procent) mělo být výrazně nižší, i když chyby byly napraveny při odvolání.

Nadávat na hodnotitele je snazší, než si přiznat vlastní chybu

A.cz: Sloh byl vůbec velmi konfliktním místem státních maturit. Nezdá se vám tolik nedostatečných právě kvůli slohové práci příliš? Co říkáte nedostatečným za výbornou "slohovku", která se ovšem zcela přesně netrefila do zadaného slohového útvaru?

Předesílám, že jsem nebyl hodnotitelem, nicméně jsem se o hodnocení písemných prací hodně zajímal a "kalibroval" se s několika hodnotiteli na slohovkách svých vlastních studentů.  Neudělovaly se nedostatečné za slohy, které se "zcela přesně netrefily do zadaného slohového útvaru": v takových případech se body v prvním kritériu pouze srážely, avšak práce se pouštěly do dalšího hodnocení.

Pokud v kritériu 1B skutečně práce neprošla, šlo nikoli "o ne zcela přesné trefení", nýbrž o naprosto flagrantní porušení zadaného slohového útvaru. Úplně stejné to bylo při hodnocení kritéria 1A - dodržení tématu.

Foto: Ondřej Besperát

Slohovky ukázaly, jak špatné jsou vyjadřovací schopnosti části dnešních středoškoláků. V některých případech se ale studenti stali "obětí" těch, kteří je měli na maturitu připravit, a to obětí naprosto zbytečnou.

V horkých diskusích o státních maturitách mi chybí dostatek sebereflexe. Mnohem jednodušší je nadávat na hodnotitele, než si připustit, že jsem se skutečně nedržel zadání, popřípadě že vlastně nevím, jak správně vypadá daný slohový útvar, třeba i proto, že mě to můj učitel zapomněl naučit. Přitom už vloni se mělo na školách hodnotit podle letošních kritérií centrálních hodnotitelů.

Čili ze strany kantorů stačilo žáky pořádně seznámit s kritérii hodnocení a nezanedbávat výuku slohu.

A.cz: A.cz: Učíte řadu let na gymnáziu, zkoušíte u maturit a opravujete slohové práce. Jaká je vaše osobní zkušenost?

Nyní učím septimu a sextu a v obou třídách zkouším hodnotit slohové práce podle maturitního vzoru. V semináři si studenti vyzkoušeli i obodovat svého spolužáka a sami sebe podle platných kritérií hodnocení.

Moje zkušenost? V první fázi studenti práce většinou nadhodnocují, někdy výrazně, a také navzdory upozorněním z mé strany podceňují nutnost dodržet téma a útvar.

Teprve pohled na "nulu" v kolonce hodnocení je pro ně dostatečnou a většinou rychle akceptovanou zkušeností; bohužel mnohem výmluvnější než moje vysvětlování, že umět se vyjádřit k věci a adekvátní formou je podstatné pro jejich budoucí profesní život a vyjadřovací kulturu, nikoli pro Cermat.

O češtině rozhodovala komise bez češtinářů

A.cz:  Jenže nový ministr školství Petr Fiala a jeho komise již rozhodli, že se hodnocení slohovek přesune zpět do gesce češtinářů na škole. Co na to říkáte?

Pokud to skutečně bude znamenat návrat k předchozímu stavu, tak se s tímhle rozhodnutím nemohu ztotožnit. Snad bylo možné vrátit slohovky do škol a zavést kontrolní centrální hodnocení například každé páté či šesté práce, s možností kontrolu při vysoké chybovosti rozšířit.

Mimo jiné by se tím vyřešila možnost nahlédnutí do opravené práce. Učitelům by zůstala zodpovědnost a ukázalo by se, jak s ní naloží.

Jen pro zajímavost, v komisi nebyl jediný praktikující středoškolský češtinář. Udivilo mě, proč tam chyběl třeba Jiří Kostečka. Je to autor respektovaných středoškolských učebnic, má bohaté zkušenosti z mezinárodních testovacích programů, mimo jiné je certifikovaným hodnotitelem úloh PISA, na něž se odvolávají i odpůrci centrálního hodnocení slohů. Krom toho má třicetiletou praxi gymnaziálního učitele a působí jako didaktik češtiny na vysokých školách.

A.cz:  Nicméně u slohové zkoušky má zůstat centrální zadání a metodika. Je to dost, či málo na to, aby výsledky slohovek na školách snesly srovnání?

To záleží na tom, jak jednotné toto zadání a metodika budou a na tom, nakolik bude mít centrum kontrolní pravomoc skutečně neakceptovatelné slohy neuznat.

A.cz: Předpokládám, že nebudete souhlasit ani se zrušením dvou verzí obtížnosti státní maturity.  Je to podle vás špatně?

Ano, je to špatně, dokud u nás bude tak velký rozdíl mezi studenty středních škol. Část studentů, zejména gymnazistů, se bude takové maturitě smát. Maturita také úplně ztratí smysl z hlediska náročnějších vysokoškolských oborů.

A.cz:  Celkově bylo letos podáno 6942 stížností, z toho 4237 právě na maturitu z češtiny. Nejvíce maturantů přitom ztroskotalo na matematice. Čím si to vysvětlujete?

Foto: Ondřej Besperát

Tím, co se kolem slohových prací z češtiny dělo. Cermat, přesněji jeho bývalý ředitel, má bohužel značný podíl na zmatku rodičů a studentů. Tohoto zmatku okamžitě využili zavilí oponenti státní maturity, jimž poskytují oporu stránky organizace EDUin, věnující se problematice vzdělávání, a rozšířili představu, že hodnocení písemek je "zpackané" a že za skutečně zpackané písemky nemohou v první řadě studenti či jejich příprava, ale jedině a pouze Cermat.

Tuto představu převzala i "seriózní" média (nevím, zda spíše z neschopnosti dobrat se objektivních informací, nebo ze snahy najít "téma", skandál) a ta ovlivnila veřejné mínění.  Jiné názory jako by neexistovaly, odborníky byli jen ti, kteří maturitu kritizovali.

Mimochodem, protimaturitní kampaň byla často vedena bez argumentů (třeba údajnou pochybenost hodnotících kritérií nikdo neprokázal, přesto byla často zmiňována) a provázena  ranami pod pás.

A.cz: Například?

Například právě na stránkách EDUinu šíří pochybné informace neúspěšná kandidátka na vedoucí jedné z hodnotících skupin a mimo jiné citují z interní komunikace mezi hodnotiteli, ovšem s úmyslnými vynechávkami naprosto měnícími smysl sdělení.

Nebo jistý mediálně známý kritik státní maturity na základě vlastní nepřesné interpretace jedné z testových úloh neváhal srovnávat působení státní maturity s vyvoláváním protiromských nálad na Břeclavsku a zastánce státní maturity pozurážel neuvěřitelným a ničím nepodloženým tvrzením, že státní maturitu uvítali hlavně špatní učitelé. Podle něj jim měl strach žáků z neúspěchu u centralizované zkoušky zajistit autoritu, kterou nejspíš stejně nikdy neměli. Není divu, že spoustu učitelů takovéto útoky zcela znechutily.

Už teď přinesly státní maturity hodně pozitivního

A.cz: Co podle vás dva ročníky státní maturity českému školství reálně přinesly?

Foto: Ondřej Besperát

Přes všechny chyby při jejich realizaci, to, co jsem uváděl v odpovědi na první otázku - tedy vyšší míru objektivity, spravedlnosti či v případě češtiny omezení neproduktivního memorování a větší pozornost výuce jazyka a slohu.

Dále přinesly sice klopotnou a vášněmi zmítanou, ale nesmírně užitečnou diskusi o obsahu a cílech výuky, o možnostech a způsobu hodnocení.

Například mnoho češtinářů vám dnes přizná, že se začali zabývat otázkami, které si dříve nepokládali, že je nový maturitní model obohatil o řadu zkušeností a dal jim chuť a odvahu zkoušet něco nového, zajímavějšího. To považuju za zcela konkrétní, byť navenek neviditelný a finančně nevyčíslitelný přínos.

A.cz: Jaké podle vás budou státní maturity, které má pro období po roce 2014 navrhnout ministerská komise?

Jsem spíše skeptický. Komise je nevyrovnaná, názorově zjevně dosti jednostranná. Jeden z jejích členů přímo napsal cosi v tom smyslu, že ji považuje nikoli za skupinu odborníků, ale zúčastněných.

Maturitní zkoušku je přitom nutné posuzovat v širších souvislostech, dát na hlasy skutečných expertů. A mělo by se více dbát na šíři názorového spektra a ještě víc na hodnotu a způsob argumentace.

V tuto chvíli mě jako učitele nastávajících maturantů nejvíce zajímá podoba prováděcí vyhlášky k maturitě pro příští dva roky. V diskusích se objevilo několik zajímavých návrhů jak zadání a metodiku písemné i ústní zkoušky vylepšit, například zvýšení časové dotace a rozsahu písemné práce, sám se zasazuji o uvolnění pravidel pro tvorbu pracovních listů. Byl bych velmi rád, kdyby se do vyhlášky promítly. I kvůli těm, kteří se dosud s myšlenkou státní maturity neztotožnili.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Jaké jsou střední školy v ČR?

 

Právě se děje

před 5 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy