Brno - Soudci Nejvyššího soudu definitivně vyložili, jak mají justice a policie postupovat v případech, kdy přistihnou opilého řidiče, ale nepodaří se pak u něj krevní zkouškou objektivně zjistit přesnou hladinu alkoholu.
Soud řekl, že řidič se ani v takovém případě nemůže automaticky vyhnout stíhání za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky.
Výsledek orientační dechové zkoušky, který potvrzuje další důkazy o opilosti řidiče, není totiž podle soudu možné odmítnout jenom proto, že je nepřesný.
Všichni viděli, že byl opilý
Soud k tomu postoji dospěl na případem řidiče z Vysočiny, kterého obecné soudy právě kvůli zkaženému odběru krve zprostily viny z trestného činu. To, že usedl za volant v opilosti, tak zůstalo jen přestupkem.
Policie přitom u řidiče při orientační dechové zkoušce zjistila přes 2 promile alkoholu v krvi.
Řidič se snažil policii ujet. Z jeho dechu byl podle svědectví policistů i lékaře cítit alkohol, řidič byl nejistý při chůzi.
Krevní test pro zjištění přesné míry opilosti byl pokažen. Krev byla odebrána do nevhodné zkumavky.
Nebezpečí jednoho promile
Pro obvinění z trestného činu a tím i přísnější potrestání opilého řidiče je důležité to, zda svým počínáním může vážně ohrozit lidi a způsobit vysokou škodu na majetku.
"Podle poznatků lékařské vědy není žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič, schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně 1,00 g/kg (1 promile)," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu pod vedením soudce Eduarda Teschlera.
Soudy v Pelhřimově i Českých Budějovicích ale rozhodly, že se nedá kvůli zmařenému odběru krve jednoznačně určit, zda hladina alkoholu v krvi jedno promile přesáhla. Dechovou zkoušku soudy označily za nepřesnou.
Věřte Drägrovi
Takový verdikt se ale nelíbil Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které se obrátilo s dovoláním na Nejvyšší soud. Podle zastupitelství by totiž rozhodnutí soudů v Pelhřimově i Českých Budějicích vedlo k tomu, že využití přístrojů k dechovým zkouškám by bylo téměř nemožné.
"V posuzovaném případě byla naměřena hodnota 2,24 g/kg, což znamená, že pokud by spodní hranice množství alkoholu v krvi obviněného měla být nižší než 1 g/kg, musel by přístroj Dräger pracovat s přesností (lépe řečeno s nepřesností) v rozmezí cca 55,4 procent, což by ve svém důsledku znamenalo, že možnosti jeho využití by byly prakticky nulové," uvedlo zastupitelství v dovolání.
Nejvyšší soud tento závěr potvrdil. "Samotná skutečnost, že se nepodařilo objektivně zjistit přesné množství alkoholu v krvi řidiče v době jízdy, ještě - bez dalšího - nevylučuje jeho trestní odpovědnost za trestný čin. Výsledek dechové zkoušky, pokud jinak odpovídá dalším důkazům, nelze odmítnout jen proto, že je zatížen určitou nepřesností," rozhodli soudci.
Soudní repete
Podle Nejvyššího soudu se obecné soudy příliš nezabývaly tím, že řidič podle svědků jevil zjevné známky požití alkoholu. A zjištění, že přístroj použitý u dechové zkoušce, nemusí být úplně přesný, má podle soudců význam v případech, kdy se naměřené hodnoty pohybují kolem jednoho promile.
"V posuzovaném případě by ale tato odchylka musela být extrémně vysoká. Samotnou skutečností, zda přístroj Dräger může vůbec pracovat s tak vysokou nepřesností - tolerancí (a že z tohoto důvodu by byl v praxi prakticky nepoužitelný) se však soudy nijak blíže nezabývaly," rozhodl Nejvyšší soud.
Soudy tak musí znovu celý případ posoudit a nově vyhodnotit všechny důkazy.
