Městský soud v Praze uznal totiž návrh lidí, kteří v okolí plánovaných tunelů bydlí, a pozastavil platnost stavebního povolení, vydaného úředníky Jihomoravského kraje a potvrzeného ministerstvem dopravy.
Stavba tunelů, kterou před volbami slavnostně zahájil tehdejší premiér Jiří Paroubek, tak zatím nemůže pokračovat.
Důležitá stavba
Jde přitom o jednu z nejdůležitějších dopravních staveb v Brně. Tunely, které mají být hotovy do pěti let, prodlouží velký městský okruh (obchvat města) a mají výrazně ulevit přetíženým silnicím v okolí městského centra.
Obyvatelé v okolí se ale obávají toho, že stavba výrazně naruší statiku domů a zvýší hluk. Tunely totiž povedou pod desítkami rodinných domů, dalších šedesát domů se už muselo zbourat.
A soudu nyní lidé předložili posudek, který varuje před tím, že projektant stavby výrazně podhodnotil rizika výstavby pro statiku. Podle posudku by při stavbě tunelů skokově poklesl terén až o několik centimetrů, a přitom není dostatečně zajištěna statika domů.
"Rozhodnutí soudu znamená, že tunely není možné začít stavět dřív, než bude definitivně rozhodnuto o tom, zda bylo stavební povolení vydáno zákonným způsobem," uvedl právní zástupce stěžujících si obyvatel Radek Motzke.
Úřady zatím nechtějí verdikt komentovat s tím, že neznají zdůvodnění rozsudku.
Kdy se začne?
Boj proti tunelům vedou obyvatelé Brna už zhruba dva roky, podpořil je mimo jiné i ombudsman.
>
Pro projekt a jeho případné zdržení bude nyní rozhodující, jak rychle soudy rozhodnou o samotném stavebním povolení. To může trvat i několik měsíců.
V Brně přitom v případě tunelů nejde o první velkou dopravní stavbu, která má problémy. Už dvanáct let se vedou například spory o trasu silnice R 43, která má z Brna odvést tranzitní dopravu.
Protesty provázejí také práce na asi dvacetimiliardovém přesunu brněnského železničního nádraží z centra města. A i tady je pravděpodobné, že celý spor skončí u soudu. Projekt přesunu nádraží by přišel zhruba na dvacet miliard korun, z toho devět by mělo město získat z evropských fondů.
