Důchodce vysoudil 47 tisíc za frustraci z toho, že Hrad tajil Mynářův plat. Odškodní ho stát

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 26. 4. 2018 17:53
Hrad dává návod, jak obcházet a nedodržovat zákony, potvrdil Městský soud v Praze a přiznal zlínskému důchodci Luďku Maděrovi odškodné za frustraci, že se nemohl domoci informací, na které má právo. Skoro padesát tisíc musí zaplatit stát.
Luděk Maděra
Luděk Maděra | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Zlínský důchodce Luděk Maděra uspěl ve svém sporu kvůli postupu Kanceláře prezidenta republiky (KPR), která mu v rozporu se zákonem odmítala poskytnout údaje o platu hradních úředníků v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem. Prvoinstanční soud Maděrovi za frustraci, že se nemůže domoci svého práva, přiznal loni v říjnu satisfakci 47,5 tisíce korun, které má zaplatit ministerstvo financí.

Nyní jeho verdikt potvrdil i Městský soud v Praze, který zamítl odvolání ministerstva. To musí odškodné platit místo Hradu, protože odpovídá za nesprávný postup úředníků.

"Pokud očekáváme, že ze strany takového orgánu, jako je Kancelář prezidenta republiky, bude dodržována litera zákona, tak nemajetková újma vznikla," uvedla předsedkyně senátu Městského soudu v Praze Dana Slavíková.

Nejsou přece nadlidi

Maděra v lednu 2015 požádal, aby mu Kancelář prezidenta republiky podle zákona o svobodném přístupu k informacím řekla, kolik berou její přední úředníci včetně kancléře Vratislav Mynáře či mluvčího Jiřího Ovčáčka. A poukázal přitom na precedentní rozsudek, který již dříve uvedl, že kancelář podobné informace musí poskytovat.

Jenže neuspěl, a proto na prezidentskou kancelář podal žalobu. Ta mu nakonec vyhověla - ale až poté, co jí přišla předvolánka k soudnímu jednání.

Maděra se poté pustil do dalšího boje - zažádal o odškodné za svévoli hradních úředníků. A soud mu dal za pravdu.

"Kancelář prezidenta republiky svým postupem dala návod, jak zákony obcházet a nedodržovat," uvedla prvoinstanční soudkyně Lenka Vávrová, která tak v polovině října za obstrukci hradní kanceláře přiřkla Maděrovi 47 500 korun. A to jako odškodné za to, že se odpovědi domohl až po takřka dvou letech. "Postup KPR nepochybně musel v žadateli o informace vyvolávat frustrující pocity a nedůvěru v právní stát," konstatovala Vávrová s tím, že "postup KPR nemůže mít v právním státě místo".

Poukázala i na to, že běžný subjekt by takto obstrukčně nepostupoval a informace by bezpochyby poskytl. "Například i jen proto, aby se vyhnul negativním finančním dopadům v podobě nákladů soudních řízení a podobně, které by musel hradit. Tento aspekt zjevně u KPR roli nehrál," zkritizovala jej. Argumentaci, že dopady zveřejňování platů zaměstnanců kanceláře jsou jiné než u obyčejných občanů, označila za nepřijatelnou. "Tento výklad znamená, že se považují za nadlidi," podotkla.

Proto také podle ní nestačí pouhé konstatování porušení zákona. "Soud celý případ a jeho okolnosti shledává za natolik zásadní a závažné, že poskytnutí odškodnění v podobě konstatování porušení práva nepovažuje za adekvátní," uvedla Vávrová. Uvedené porušení navíc bylo tak závažné, že běžnou sumu odškodného mezi 15 až 20 tisíci ročně zvedla na dvojnásobek.

Vždyť tvrdí, že plat znát nechtěl

"Kancelář prezidenta republiky vyřídila žádost žalobce v zákonných lhůtách a rozhodnutí podrobně odůvodnila," reagovala v odvolání právní zástupkyně ministerstva Alena Drdová. A újma podle ní Maděrovi nemohla být ani způsobena.

Drdová poukázala na Maděrovo vyjádření, že ho informace o Mynářově platu nezajímají, ale že chtěl pouze zjistit, zda Kancelář prezidenta republiky dodržuje zákon. A že vysouzené peníze dá na charitu. "Újma mu tedy nebyla způsobena, pokud se mu dostalo informace se zpožděním," uvedla.

Odvolací soud tento argument ale neuznal a to, že Maděrovi vznikla újma, kterou je třeba odškodnit, označil za jednoznačné. Poukázal přitom na to, že Hrad dobře věděl z předchozích rozsudků, jak má postupovat a že informace je povinen poskytnout.

"Otázka vzniku nemajetkové újmy byla naplněna, pokud se cítil frustrovaně s nalomenou důvěrou v právní stát ve chvíli, kdy se mu nedostalo informace, která mu ze zákona náležela," konstatovala odvolací soudkyně Slavíková.

Ať to platí viník

Protože jde o sumu do padesáti tisíc korun, nemůže už ministerstvo podat dovolání. Nicméně může chtít, aby škodu zaplatil skutečný viník - tedy Kancelář prezidenta republiky, kvůli jejímuž postupu má ministerstvo platit nejen odškodné, ale i dalších více než 20 tisíc na úrocích a nákladech řízení.

Zda bude škodu po Hradu vymáhat mluvčí resortu Filip Běhal neví. "Zatím nedisponujeme odůvodněním rozhodnutí Městského soudu, tudíž nelze předjímat další postup v této věci," řekl. Pokud ministerstvo přistoupí k vymáhání regresní náhrady od konkrétní osoby, bude podle něj postupovat standardně, tedy nejdříve vyzve Kancelář prezidenta republiky k vyjádření.

Sama Kancelář prezidenta republiky opakovaně odmítla, že by z její strany šlo o obstrukční postup. "Zamítavá rozhodnutí KPR v záležitosti poskytnutí informací o platových poměrech vedoucích zaměstnanců byla vždy řádně a zevrubně konkrétními právními argumenty odůvodněna," uvedl již dříve mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na dnešní pravomocný verdikt reagoval hradní mluvčí slovy: "K tématu nemám žádné sdělení."

Sám Maděra už slibuje, že ve svém boji bude pokračovat a bude žádat, aby pokutu za obstrukce Kanceláře prezidenta republiky neplatili daňoví poplatníci, ale konkrétní viník. "Určitě se budu ptát a podám podnět, ať to vymáhají," říká Maděra. "Měl by to zaplatit doktor Pelikán (ředitel právního oddělení Hradu - pozn. red.), který řídil odmítání informací na Hradě," dodává Maděrova advokátka Petra Bielinová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy