Brno - Platby, které si účtují energetické firmy jako náhradu škody za elektřinu odebranou načerno, jsou mnohem vyšší než skutečně způsobená škoda.

Lidé tak firmám platí často až třikrát vyšší částky, než které vypočítají znalci na základě přímo způsobených škod.
A to podle soudce Hynka Baňoucha z Okresního soudu v Chrudimi zvýhodňuje energetické firmy a naopak poškozuje lidi, kteří mají náhradu za načerno odebranou elektřinu zaplatit.

Proto chce Okresní soud v Chrudimi zrušit právní úpravu, která výpočet škody při černém odběru elektřiny stanovuje. Stížnost má u sebe plénum Ústavního soudu, které se návrhem na zrušení části energetického zákona už začalo zabývat.

Skutečná škoda je jiná

Chrudimský soud se na ústavní soudce obrátil na základě několika případů, ve kterých mají lidé platit náhradu škody za načerno odebranou elektřinu. V prvním případě znalec stanovil škodu na 15 tisíc korun, muž měl ale zaplatit přes 55 tisíc. Ve druhém má odběratel za načerno odebranou elektřinu platit 17 tisíc korun, znalec ale skutečnou škodu odhadl na pět tisíc. A ve třetím případě se znalcem vypočítaná škoda vyšplhala z devíti tisíc na 47 tisíc korun.

Tyto výpočty umožňuje zmocňovací ustanovení energetického zákona, na základě kterého je náhrada škody pro ČEZ a další dodavatele elektřiny stanovována.

„Cílem není zpochybnění povinnosti škůdce nahradit způsobenou škodu. Nelze však opomíjet, že způsobem, jímž je stanovena výše náhrady škody, je porušena rovnost ochrany vlastnického práva. Výpočet škody je netransparentní a je v mnoha kritériích vzdálen škodě skutečné," uvedl soudce Baňouch ve svém návrhu k Ústavnímu soudu.

Podle něj mají lidé tak ztíženou možnost obrany, že je na místě hovořit o porušení rovnosti ochrany vlastnického práva. A soudce také uvedl, že nemůže platit argumentace dodavatelů elektřiny, podle nichž má náhrada škody sloužit také jako trest pro lidi za načerno odebíranou energii. „Takový účel však soukromoprávní náhrada škody nemá," uvedl ve stížnosti soudce.

Soudce ve stížnosti argumentuje také tím, že dodavatelé energie mají ve sporech se zákazníky velmi silné postavení. „Při jakémkoli sporu o vyúčtování totiž může přerušit dodávku elektřiny," uvedl soudce. Navíc neplatí ani argument, že lidé mají takzvanou smluvní svobodu a zavazují se k podmínkám energetických firem dobrovolně.

Lidé by nesvítili a netopili

„Argument smluvní svobodou je lichý, neboť smluvní partneři spotřebitelů postupují oborově obdobně a spotřebitel by se využitím „práva nepodepsat" odsoudil k životu mimo běžnou společnost bez využívání služeb elektronických komunikací, bankovních služeb, pojištění, síťových dodávek. Je-li nedostupná rychlá právní pomoc, je laik téměř bezbranný," uvedl ve stížnosti soudce Baňouch.

Ústavní soud by měl podle návrhu zrušit celé zmocňovací ustanovení, případně alespoň jeho část, a to s půlroční odkladnou lhůtou, v níž mohou zákonodárci schválit novou úpravu.

Další možností je takzvaný interpretativní výrok, jímž by soud stanovil správný výklad zákona a vyhlášky.

Kontroly energetických společností loni v Česku odhalily nelegální odběry elektřiny za více než 150 milionů korun.