Praha - Česká republika příští rok vyčlení 350 vojáků do bojového uskupení Evropské unie, takzvané battlegroup.
Po dopoledním jednání s předsedou vojenského výboru EU Hakanem Syrénem to oznámil náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Bojové uskupení bude tvořit celkem 2800 vojáků z šesti evropských zemí. Kromě Čechů v něm budou, Němci, Rakušané, Chorvati, Makedonci a Irové, uvedl Picek.
Česká armáda předpokládá, že do battlegroup vyčlení mechanizovanou rotu doplněnou o potřebné logistické zabezpečení, řekl na tiskové konferenci po setkání se zástupcem EU Picek.
Společná jednotka šesti zemí Unie bude připravena kdykoli zasáhnout v oblasti, kde by její nasazení bylo potřeba.
Zatím se nepředpokládá, že by byla vyslána například do občanskou válkou zmítané severoafrické Libye. "Žádný předpoklad pro nasazení v Libyi není. Vše ale bude záležet na vůli tamního lidu. Libyjci si nyní nepřejí přítomnost žádných západních vojáků na svém území," vysvětlil Syrén.
"Bojová uskupení Evropské unie mohou vykonávat celé spektrum činností. Od humanitární pomoci přes oddělení válčících stran silou až po rekonstrukční úkoly," dodal Syrén.
V okolí Unie je podle něj potřeba například humanitární pomoc.
Zatím nikdy nezasahoval
Picek se Syrénem hovořil také o programu sdílení vojenských sil v rámci EU. Češi Unii mohou nabídnout především své armádní chemiky. "V tom jsme opravdu dobří celá léta a také hrajeme klíčovou roli i v rámci Aliance," uvedl Picek.
Další možností, kde mohou Češi pomoci, je například výcvik pilotů vrtulníků. "V čem můžeme pomoci, je samozřejmě také naše školství. A také logistické schopnosti," dodal Picek.
Podívejte se, jak čeští vojáci pomáhali v Afghánistánu:
Bojová jednotka EU má být v pohotovosti ve druhé polovině roku 2012. Česko zatím v minulosti vytvořilo podobné bojové uskupení společně se Slováky.
Battlegroup má být schopna rychlého nasazení do deseti dnů až do vzdálenosti šesti tisíc kilometrů od Bruselu. Každé pololetí jsou k dispozici dvě bojové skupiny složené ze zástupců států unie, aby EU případně mohla zvládat dvě krize na dvou místech najednou.
Česko plánovalo zapojit se do bojové skupiny s Němci a Rakušany již dříve, za tehdejšího ministra zahraničí Cyrila Svobody. Představa, že Češi vytvoří společné uskupení s Němci, byla ale tehdy terčem ostré kritiky ze strany některých českých politiků.
Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie.
