Plzeň - V konferenčním sále hotelu Primavera na okraji západočeské metropole pobíhá malý černý knírač. Po chvíli přiběhne k paničce, která sedí v čele místnosti – ředitelce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové.
Je středa krátce před polednem a začíná debata o změnách cen elektřiny. Z šedesáti míst v sále je jich zaplněna pětina a většinu z nich obsadili novináři. Přišli si poslechnout vystoupení ženy, kterou soud dva týdny předtím poslal na osm a půl roku do vězení za to, že ponechala pochybné licence dvěma solárním elektrárnám.
Na případ však přijde řeč jen okrajově – když Vitásková zmiňuje, jak je všem nepohodlná. Hlavní důvod debaty je zásadní změna počítání cen elektřiny. Nový tarif by velké části obyvatel v Česku zvedl náklady na distribuci o více než tisíc korun ročně, některým až o pět tisíc.
Elektřina z oken
Mnohem větší váhu než skutečně odebrané množství proudu by nově měla mít velikost jističe – tedy jaké maximální množství byste najednou mohli odebírat. Podle Vitáskové je změna nutná: přišla nová doba s novými technologiemi. A ty potřebují vyšší investice do rozvodné sítě, aby nezkolabovala. Proud totiž neteče jako dříve jen jedním směrem z elektrárny do domácností, ale díky solárnímu boomu i opačným směrem: ze střech domů zpět do rozvodné sítě. A tento trend bude zesilovat.
„Nebudou jen solární panely na střechách, ale třeba byty na sídlišti budou mít v oknech folie a budou vyrábět elektrickou energii. Někdo to může zatím považovat za sci-fi, ale o tom, že každý bude mít mobil, taky nikdo před dvaceti lety netušil,“ říká Vitásková.
Nové ceníky připravila speciální komise a měly vstoupit v platnost od ledna 2017. Jenže Vitásková minulý čtvrtek oznámila, že se musí přepočítat. A také chce o dopadu změn široce diskutovat. Přijetí je tak reálné až v roce 2019.
To, že nové tarify jsou v pořádku, přitom potvrdily dvě nezávislé studie, které si koncem loňského roku Vitásková zadala. „Neříkám, že ty posudky byly špatné. Spočítal se matematicky model, který odpovídá skutečným nákladům, jak kdo síť užívá. Jenže nemusí být spravedlivý,“ vysvětluje.
Chataři a louče? To ne!
A vytahuje kartu nejen nízkopříjmových skupin, například důchodců, ale především chatařů. Ti totiž mají minimální spotřebu, ale kvůli například cirkulárkám, které použijí dvakrát do roka, musí mít zarezervovánu vyšší kapacitu – a tedy i silnější jističe. „Nemůžeme jim říct: tak si pořiďte louče či místo cirkulárky benzinovou pilu,“ argumentuje Vitásková.
Když dojde po necelé hodině na plánovanou diskusi, zvednou se pouze dvě ruce. Jan Molnár, který vlastní malou vodní elektrárnu a také má na střeše několik solárních panelů, soudí, že výkupní ceny jsou dostatečně vysoké – a diví se, proč je ERÚ od počátku roku valorizoval. „Mně by stačilo 13 korun, nemuselo se zvedat na 13,80 za kilowatthodinu,“ říká. Vitásková krčí rameny – valorizace je prý v zákoně od roku 2008.
Kde všichni jsou?
Druhý diskutující Ladislav Ruml se podiví, proč zde skoro nikdo není a proč akci nebyla udělána větší reklama. „Já o ní ráno slyšel v rádiu. Volal jsem ještě kamarádům, ale koho takhle ráno zastihnete,“ říká osmdesátiletý muž, který pracoval 42 let v energetice. A „neohrožené“ Vitáskové vyjadřuje podporu.
„Nevím, proč je malá informovanost a dehonestace té akce. Všichni by měli být rádi, že s občany chceme tuto věc skutečně diskutovat,“ reaguje Vitásková a s kníračem v ruce odchází.
Debata pokračuje dál a energetický ombudsman Petr Scholz přednáší, jak se bránit nekalým praktikám obchodníků s energiemi. Ovšem už v monologu a přesilovce. Proti šesti lidem v čele sálku sedí pouzí tři posluchači.
Moderátor pak krátce po 13 hodině debatu končí. „Už přetahujeme a ještě musíme do Klatov,“ vysvětluje. A doufá, že tam bude účast hojnější. „Lidi už nebudou v práci a přijde jich víc,“ věří.
V nejbližších dnech má Vitásková naplánováno ještě dalších šest setkání. Ve čtvrtek zamíří do Tachova, v pátek do Karlových Varů a příští týden přijde na řadu Vysočina.
