Jak se jako řekněme proevropský politik cítíte vedle kolegů-premiérů Roberta Fica, Viktora Orbána a Beaty Szydlové, kteří jsou spíše konzervativci?
Já bych se neodvážil své partnery takto kastovat. Je pravda, že Visegrád už zažil řadu střídání vlád a pokaždé se podařilo najít to, co nás spojuje. V každém případě je Česko jako předsednická země připraveno provést Visegrád tímto složitým obdobím migrační krize, debaty o Brexitu a těch dalších problémů, které dnes musíme společně řešit.
Je možné říci, že v tématu migrační krize zastáváte trochu odlišné postoje než vaši tři kolegové. Musíte trochu brzdit ve svých názorech?
Když se podíváte na osmadvacítku, diferenciace postojů je poměrně značná a dnes už i mezi zeměmi jako Německo, Francie, Rakousko. Podobné je to i v rámci V4, od začátku jsme se shodli na posílení vnější hranice schengenského prostoru. Také jsme akcentovali bezpečnostní aspekty migrační krize, společně jsme hlasovali, byť tedy bez Polska, proti přijímání kvót. Ve většině otázek, které se týkají migrační krize, jsme se shodli. Mým cílem je, abychom nebyli ten, kdo bude blokovat nalezení dohody v rámci celé Evropy. Potřebujeme také najít dohodu s Velkou Británií. Byl bych rád, kdyby V4 fungovala jako katalyzátor, jako někdo, kdo je schopen pojmenovat problémy, navrhovat konkrétní řešení. Nechci, aby V4 získala pověst někoho, kdo se snaží zablokovat, zbrzdit rozhodovací procesy v Evropě.
Dnes je cílem dohodnout se s Makedonci a Bulhary na výstavbě plotu na hranici s Řeckem?
V4 se intenzivně zajímá o země východního partnerství a o to, co se děje na západním Balkáně. Podporujeme integraci zemí, jako je Srbsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie do Evropské unie. Země v tomto regionu se obávají, že Německo a Rakousko dříve nebo později zavřou své hranice a západní Balkán bude ponechán napospas, aby řešil migrační krizi, což není možné. Nezbytným základem řešení migrační krize je, aby Turecko plnilo své povinnosti v rámci Schengenu.
Já bych nechtěl, aby až se zavře německá nebo rakouská hranice, možná desítky tisíc uprchlíků v oblasti západního Balkánu byly rozbuškou oživení starých konfliktů, ke kterým tam mezi jednotlivými národy a státy docházelo ještě před dvaceti lety. Řada ran na Balkáně je ještě čerstvých a jakákoliv takováto krize je poměrně velké riziko pro zhoršení vztahů mezi těmito státy. Hledáme řešení pro případ, že dohody s Tureckem a fungování Řecka nenaplní očekávání, které do nich dnes EU a zejména Německo vkládají.
Jde tedy o nějaký plot?
Jde o schopnost zregulovat migrační proud na západním Balkáně. Jednou z možností je hranice mezi Makedonií a Řeckemnebo Bulharskem a Řeckem. Pokud by Řecko bylo schopno lépe ochránit vnější schengenskou hranici za pomoci dalších zemí, tak by takovéto řešení nutné nebylo, ale podle mého názoru potřebujeme záložní plán pro případ, že Německo a Rakousko uzavřou své hranice.
Neprůchozí Balkán chceme my i Německo
Ta věta, že V4 už vyškrtla Řecko ze Schengenu, je pravdivá?
V4 nic takového nedělá a ani nemůže. Koneckonců byla to Evropská komise, která Řecko vyzvala, aby začalo plnit své povinnosti v rámci členství v Schengenu. Výzev bylo hodně, stejně jako bylo hodně silných prohlášení. Klíčové bude omezit počet migrantů, kteří budou proudit v jarních a letních měsících přes Turecko a Řecko do Evropy. A ta prognóza podle mě není úplně uspokojivá. V zemích jako Německo a Rakousko panuje poměrně velká nejistota. Mají naplněné kapacity a těžko budou přijímat další uprchlíky. Takže je evidentní, že pokud se nepodaří proud uprchlíku zastavit, budou muset přijmout opatření na svých hranicích a pak se proces uzavírání hranice bude posouvat směrem k Řecku.
V čem můžeme pomoci? Třeba finančně?
My už jsme pomáhat začali. Máme policisty ve Slovinsku, prodloužili jsme jejich misi. Vyslali jsme policisty do Makedonie, posíláme humanitární podporu do Řecka, Chorvatska a Makedonie. Snažíme se koordinovat celou V4. V Makedonii nejsou jen naši policisté, ale i ze Slovenska nebo Maďarska.
Probírali jste ty dnešní závěry i s Berlínem? Nebyl nápad přizvat na summit někoho z Německa nebo předsedajícího Nizozemska? Jestli to nebude vnímáno jako postkomunistická východní Evropa proti zbytku EU....
To je nesmysl. Sami sebe bychom neměli snižovat. V4 je respektovaný formát, který funguje 25 let, měli bychom na něj být hrdí. To, že máme tyto spojence, zlepšuje naše vyjednávací možnosti. To, že děláme summit k migraci - takovýchto schůzek se pořádá po Evropě celá řada v rozdílných formátech. Nemyslím si, že je rozpor mezi námi a Německem. Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty. A aby Balkán nebyl volně průchozí. Tady mezi námi není rozpor.
Za největší nesmysl pokládám tvrzení, že V4 chce torpédovat dohodu s Tureckem. Všechny země V4 tu dohodu podpořily. Kdybychom ji chtěli torpédovat, tak jsme pro ni nehlasovali. Něco jiného jsou trvalé kvóty. Tam jsme od začátku říkali, že jsme proti nim, a další země se s tímto stanoviskem přidávají. Naposledy to velmi silně řekl předseda francouzské vlády.
Nerozdělujme Evropu na Východ a Západ
Je možné, že se Visegrád do budoucna rozšíří? Třeba o Rakousko či Slovinsko?
Není to na pořadu dne a myslím, že by to zničilo určitý unikátní charakter Visegrádu. Náš vztah je založen na blízkých, intenzivních neformálních vztazích, a když to společenství příliš rozšíříte, tak už to takto fungovat nebude. Nemyslím, že by se v budoucnosti V4 rozšiřovala.
V4 je dnes hlavně kvůli migrační krizi dost viditelná. U založení byli Václav Havel a Lech Walesa. Hodně se lobbovalo za vstup do NATO. Pak byla éra premiéra Klause, který naopak měl pocit, že jsme premianti a nemůžeme mít na noze kouli v podobě slabších států, které nás nakonec některé předběhly. Jak vy vidíte těch 25 let V4?
Pro V4 to bylo úspěšné období a podařilo se naplnit cíl, který si tehdy dali József Antall, Lech Walesa a Václav Havel, když Visegrád 15. února 1991 formálně založili. Všechny čtyři země vstoupily do EU a NATO. Podařilo se přispět k překonání rozdělení Evropy na Východ a Západ. Je to úspěšný příběh včetně toho, že všem čtyřem zemím vstup do EU silně ekonomicky pomohl.
Dneska patří k regionům, které v rámci EU rostou rychleji než některé starší členské státy. Dneska je to nepochybně značka. Rozhodně bych chtěl, aby V4 nadále trvala na tom, že Evropu není možné rozdělovat na Východ a na Západ.
