Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman. Z vládních sociálních demokratů pro něj byli jen dva poslanci. Komunisté při předchozím hlasování zákon ve Sněmovně nepodpořili. Vadilo jim, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti neměly přímé osvětlení a větrání. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) jim nabídla, že tyto podmínky určí vyhláška.
Místopředseda klubu KSČM Leo Luzar před poslanci uvedl, že tato vyhláška vedla část klubu ke změně stanoviska. Chystaná vyhláška podle něj zavede závaznost českých a československých státních norem, která bude vymahatelná. Přesto někteří komunisté hlasovali proti. "Ten zákon je pro mě nepřijatelný. Myslím si, že není v zájmu České republiky, aby byl přijat," prohlásil poslanec KSČM Stanislav Grospič.
Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali především před kolapsem stavebního řízení, který podle nich bude důsledkem plánovaného zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.
Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit již od 1. ledna příštího roku. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Stavební úřady budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční správa. Ministryně Dostálová opakovaně ujišťovala poslance, že stát nebude stavět žádné nové úřady na zelené louce.
Dodržování lhůt a silnější postavení obcí
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Také podle něj posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.
Ministryně také ujistila poslance v reakci na jejich výtky, že zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Řekla také, že úřady se občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova. Zákon nastavuje podmínky pro stanovení územních pracovišť, jako je například počet obyvatel v daném správním obvodu, popsala.
Přesun úřadů pod stát se nelíbí například Svazu měst a obcí. Svaz varuje stejně jako opoziční poslanci nebo senátoři, že se státní správa vzdálí občanům. Ministryně to ale odmítá. Zákona se naopak zastává Hospodářská komora nebo Asociace developerů. Asociace již dříve uvedla, že pokud by nebyl schválen nový stavební zákon, mělo by to fatální dopad na celé české stavebnictví a snížilo by to konkurenceschopnost ekonomiky proti okolním zemím.
Ke kritikům se v úterý přidal i komunista Grospič. Zákonu vytkl především to, že občany připraví o drobné stavební úřady. Přesunem úředníků pod stát se podle něj nic nezlepší, ale zhorší. Zákon se podle něj zamýšlí pouze nad tím, jak rychleji stavět a zastavovat, ale minimálně se zabývá třeba úbytkem zemědělské půdy, nezabývá se ochranou půdního fondu nebo vodních ploch.
