Stačí se pohybovat v těchto dnech v kuloárech Poslanecké sněmovny a hned je zřejmé, jak moc vládním politikům vadí obstrukce v podání SPD Tomia Okamury. Ministři bezmocně vysvětlují, jak nutně potřebují například schválení novely pandemického zákona a vládní poslanci jim odpovídají, že nezbývá, než aby byli trpěliví.
"V takové situaci zbývá jediné: trpělivost, trpělivost, trpělivost. A disciplína. Nesmíme dát opozici příležitost využít jakékoliv naší chyby nebo skulinky," říká například předseda lidoveckého klubu Marek Výborný.
Pandemický zákon prošel po více než 35 hodinám
Pandemický zákon, kvůli kterému se opět mluvilo o výhodách a nevýhodách obstrukcí, nakonec prošel po více jak 35 hodinách v úterý před desátou hodinou večer. Z přihlášených 122 poslanců bylo pro 70, proti 52. Pro schválení zákona bylo potřeba minimálně 62 hlasů. Ještě před schvalováním celého zákona odhlasovala vládní koalice zkrácení řečnické lhůty na dvakrát pět minut. Pro bylo 61 poslanců.
Jednání poslanců, kteří se sešli kvůli schválení zákona, začalo v pondělí v deset hodin dopoledne, kdy začal s obstrukcemi předseda SPD Tomio Okamura. Už předtím na tiskové konference oznámil, že SPD udělá maximum, aby zákon nebyl v pondělí schválený.
Když v úterý pozdě večer - po celonočním jednání z pondělí na úterý - děkoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poslancům za projednávání a schválení zákona, vzpomněl zaměstnance Poslanecké sněmovny.
"Chtěl bych poděkovat všem těm, co tady s námi trávili den, noc a den, ochrance, všem těm, co tady byli kvůli tomu, že my jsme diskutovali, že jsme řešili tento zákon, že jsme o něm debatovali. Já si toho velmi vážím a velmi se jim všem omlouvám. Myslím si, že si zaslouží naši pochvalu, já bych řekl potlesk," pronesl Válek, po jehož slovech následoval velký potlesk všech poslanců.
Zejména nováčci z řad vládních poslanců s překvapením zjišťují, že dvacet poslanců SPD může blokovat jejich vládní většinu se 108 zákonodárci. Poslanci z řad komunálních politiků k tomu podotýkají, že kdyby jejich radnice fungovala jako sněmovna, nikdy by nic nevyřešila.
Jenže pohled do minulosti ukazuje, že poslanci měli několikrát možnost udělat změny, které by zefektivnily jednání sněmovny. Nikdy se na nich ale nedokázali dohodnout.
"Nelze dvě tři hodiny debatovat jen o programu"
Zkraťme lhůtu pro vystupování poslanců. Upravme možnost, aby si klub nemohl brát kdykoliv přestávku. Zamezme tomu, aby dva kluby blokovaly jednání. Tyto a další návrhy zaznívaly v minulém volebním období, kdy s nimi přišel tehdejší předseda sněmovny Radek Vondráček z ANO, dnes opoziční politik. "Nelze dvě nebo tři hodiny debatovat jen o programu. Jezdím hodně po zahraničních parlamentech a nikde jsem o tom neslyšel," rozčiloval se tehdy.
Naopak tehdejší opoziční poslanci tento prostor pro debatu hojně využívali a při některých bodech se střídali u mikrofonu mnoho hodin. A dnešní šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda ještě coby opoziční politik oponoval těm, kteří volali po změnách: "Jsem přesvědčený, že jednací řád může zůstat ve stejné podobě, žádné změny nejsou potřeba." V minulém volebním období totiž nynější vládní poslanci využívali v některých případech neomezenou řečnickou lhůtu k dlouhým projevům, blokování jednání i častým přestávkám.
Návrhy, jak zlepšit jednání sněmovny, přitom jsou, a to nejen od samotných politiků. Ústavní právník Jan Wintr v těchto dnech vydává knihu, kde kromě jiného přichází s některými návrhy - třeba na omezení řečnické lhůty či přestávek.
"Efektivitě sněmovního jednání by významně napomohla pravomoc předsedy sněmovny navrhnout nebo stanovit pevný harmonogram s celkovou řečnickou dobou pro daný bod jednání nebo pro celý denní pořad schůze s tím, že řečnická doba by se dělila mezi kluby podle počtu členů," píše na svém webu. V některých parlamentech se skutečně lhůta pro vystupování odvíjí od počtu poslanců s tím, že je ale zaručeno, aby také menšina mohla své názory dostatečně prezentovat.
Podobně Wintr přichází s možností řešení pro situace, kdy začíná schůze sněmovny. Je totiž zvykem, že po zahájení schůze často následují hodiny vystupování poslanců k programu, aniž by ale schůze byla vůbec schválena. Wintr míní, že by se Česko mohlo inspirovat rakouskou Národní radou, kde pořad schůze předem určuje předseda. A to po projednání s konferencí předsedů, což by v tuzemských podmínkách byl organizační výbor sněmovny. "Pořad by pak už Poslanecká sněmovna aktivně neschvalovala. Jen by bylo proti němu možné podat námitku, o které by sněmovna bez rozpravy hlasovala," vysvětluje.
Jenže jestli poslanci vůbec zasednou ke změnám jednacího řádu, není jisté. A pokud ano, tak přinejmenším hnutí ANO bude prosazovat, aby se případné změny netýkaly nynějšího volebního období, které má končit v roce 2025.
"Doufám, že snad uzrál čas, abychom si ve sněmovně sedli a začali vážně debatovat, jak jednací řád změnit. Snad i ti, kteří byli naprosto zarytí vůči nějakým změnám, tak po posledních zkušenostech přijmou argumenty, že jednací řád je neefektivní. Rozhodně se ale nebudeme jako ANO podílet na tom, abychom změnou řádu hledali recept na současnou situaci," řekl Vondráček Aktuálně.cz s tím, že ANO nebude vylepšovat situaci nynější vládní koalici. "Pokud bychom se na změnách domluvili, tak jen v případě, že budou platit od dalšího volebního období," podotkl.
Vládní koalice zvažuje změny, ale nejsou jisté
Tím, kdo by mohl promluvit do úpravy pravidel jednání sněmovny, je i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který na změnách pracoval už v minulém volebním období. "Mám je připravené v záloze, pokud bude vůle jednání zefektivnit tak, aby demokratická většina mohla prosazovat své zákony, tak se na to můžeme podívat," sdělil Aktuálně.cz.
Michálek podobně jako někteří další je přesvědčený, že změnu vyžaduje například systém přestávek. V současnosti je možné, aby si jeden klub vzal dvě hodiny během jednacího dne. Stačí přestávku nahlásit a klub ji automaticky dostane. Pokud si tedy vezme přestávku opoziční SPD i ANO, mohou to být čtyři hodiny denně.
"A to je až příliš času. Vzhledem k tomu, že jednací den trvá v průměru sedm hodin. Měli bychom si ujasnit, jestli neudělat přestávky kratší a případně také aby se o jejich povolení hlasovalo. Měli bychom omezit všechny díry, které umožňují dělat obstrukce. Toto je jedna z těchto děr. A takových je celá řada," míní Michálek, který jako další důležitou "díru" označuje přednostní právo některých poslanců vystoupit téměř kdykoliv a mluvit neomezeně dlouho. Jde totiž o věc, kterou třeba právě při posledních obstrukcích hojně využívá SPD.
O možnosti změn mluví také Marek Výborný, sama vládní koalice ale podle něj nemá jasno v tom, jaké změny by chtěla. "Nemluvil bych pravdu, kdybych řekl, že neuvažujeme o změně jednacího řádu. Vedeme tyto úvahy, ale zatím nejsme u ničeho konkrétního. Pokud totiž chceme změnit jednací řád, tak musíme otevřít celý zákon, což je hodně složitý proces, který připomíná Pandořinu skříňku. Když ji otevřete, objeví se mnoho a mnoho různých návrhů, jak jednací řád vylepšit, a jsem trochu skeptický k tomu, že by se to podařilo," přiznal Výborný.
Zároveň mluvil o tom, že by na úpravy mohli nakonec doplatit dnešní vládní poslanci, pokud by se časem ocitli v opozici. "Tyto věci je potřeba opravdu velmi pečlivě zvažovat. Když například omezíte dnešní opozici přestávky, tak vytvoříte precedens, který se vám může kdykoliv v budoucnosti vrátit. Nikdo není věčně ve vládě. Všechny změny jednacího řádu je třeba velmi rozumně vážit na miskách vah," dodal Výborný.
Ze dvou týdnů jednání mohou být znovu tři
Některé změny by ale koalice mohla udělat, aniž by měnila jednací řád. V zákulisí mluví někteří poslanci o tom, že by se mohl opět prodloužit cyklus jednání sněmovny. Do příchodu nynější vládní koalice poslanci často jednali i tři týdny v kuse. Nová koalice ale pravidlo změnila tak, že se všichni poslanci scházejí jen na dva týdny. Pak následuje jednání ve výborech či cesty po regionu.
I druhá změna, která přišla s novou koalicí, ubrala čas pro jednání poslanců. Za premiéra Andreje Babiše zasedala vláda v pondělí, kdy sněmovna nejedná. Vláda Petra Fialy se ale rozhodla pro středu, což je den, kdy mohou poslanci jednat nejvíce. Dokonce jediný den, kdy se obvykle jednalo od rána až do večera.
V úterý totiž sněmovna pravidelně začíná až ve dvě odpoledne a někdy i dlouhé hodiny se debatuje o programu. Ve čtvrtek jsou naopak část dne interpelace, kdy je sněmovna poloprázdná. A v pátek odpoledne už poslanci vesměs nezasedají a ti ze vzdálenějších míst pospíchají domů. Pokud by tedy vláda začala jednat v pondělí, měla by koalice ve středu více času na schvalování svých návrhů.
Příklady obstrukcí v Poslanecké sněmovně
Nynější obstrukce poslanců SPD v čele s Tomiem Okamurou nejsou něčím až tak výjimečným. V minulosti se už několikrát stalo, že poslanci, kteří právě byli v opozici, vystupovali dlouhé hodiny ve snaze oddálit přijetí vládního návrhu zákona. A stejně jako v tomto týdnu sněmovna jednala dlouho do večera či v noci.
- 20. září 2011 - Vláda tehdejšího premiéra a předsedy ODS Petra Nečase se snažila prosadit daňovou reformu, proti které opozice, tvořená hlavně ČSSD, ostře vystupovala i za pomoci obstrukcí. Vládní poslanci proto prosadili noční jednání, proti kterému svérázně protestoval poslanec ČSSD Jiří Krátký. "Já bych vás chtěl poprosit, kolegové z koalice, nechte ty noční hodiny těm dvěma nejstarším řemeslům, a dejte pokoj s těmito věcmi. Kdo dělá v noci - kurvy a zloději. Já se ani k jedněm nepočítám, tak pro Boha věčného, dejte pokoj," řekl a vysloužil si kritiku od premiéra i předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové z ODS.
- 3. listopad 2011 - V listopadu téhož roku se Nečasova vláda snažila prosadit ve sněmovně několik reformních zákonů. Když se tehdejší opozice snažila obstrukcemi schvalování oddálit, vládní koalice odhlasovala sloučení debaty ke 14 návrhům zákonů do jediné. Následně prosadila i zkrácení řečnické lhůty na dvakrát deset minut. Tehdy poslanci jednali nejen dvě noci po sobě, ale také v sobotu a neděli.
- 27. listopadu 2015 - Vláda premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se snažila prosadit elektronickou evidenci tržeb, se kterou přišel ministr financí Andrej Babiš. Opoziční ODS se snažila obstrukcemi zabránit přijetí tohoto zákona.
- 18. prosinec 2015 - Situace se opakovala o několik týdnů později. Poslanci ODS vystupovali s dlouhými projevy, například nynější premiér Petr Fiala mluvil hodinu a půl. Poslanecká sněmovna tak opětovně nedokončila schvalování evidence tržeb. Tehdejší místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Jermanová svolala tiskovou konferenci, na které oznámila, že čas na vystoupení jednotlivých klubů by měl být časově omezený. Opozice něco takového odmítla, podle ní nebylo třeba jednací řád sněmovny měnit.
